Dodatečné podsklepení - základy, materiál, větrání

Při záměru vytvořit pod stavbou nové sklepní prostory je především třeba zjistit, zda zemina, na níž je budova postavena vůbec umožní prostory vybudovat. Dnešní technologie sice umožňují rozpojovat ledajaké horniny, ale pracovat pod existující stavbou je vždy riskantní, protože nejen otřesy ze samotných stavebních prací, ale i chyby či omyly v projektech a při realizaci mohou způsobit nejen poškození, ale až destrukci budovy.

Stanovisko geologa

Geologická situace obvykle není jednoznačná, protože podloží mnoha budov tvoří směs různých hornin, takže prvním předpokladem úspěchu je kvalifikovaný geologický průzkum, resp.stanovisko odborníka.

Hloubka základů a podsklepení

Druhým vážným technickým problémem podsklepení je hloubka a stav základů  budovy. Vytvořit použitelný sklep znamená prohloubit terén pod budovou alespoň o nějaký metr - v případě jednoduché bramborové, chladicí nebo vinné jámy. Pokud máme sklep využívat i jako další místnost v domě (např. jako vinný sklep), musí mít alespoň minimální průchozí výšku, což je světlý rozměr pohybující se kolem dvou metrů. V obou zmíněných případech je však jasné, že běžná hloubka založení původních nosných zdí budov (dnes normou požadovaná minimální v hloubce alespoň 80 cm, v minulosti - a právě při lidových stavbách - nezřídka podstatně mělčí), jen těžko bude dosahovat úroveň potřebnou pro založení sklepa. Problém se dá zjednodušit tím, že půdorys sklepa se navrhne docela malý (půdorysně), takže sklep se nebude nacházet v zóně, kterou zatěžují základy chalupy. Třeba k tomu ale vyjádření odborníka.

Původní materiál

Kromě hloubky založení věnujeme pozornost i kvalitě základů - ty byly na chalupách obvykle zhotoveny z kamenného zdiva, ale mohly být i lité z prostého betonu, nebo na ně mohly být použity velké balvany (stav typický zejména pro dřevěnice). Zdivo i beton mohly být v minulosti zhotoveny dost nekvalitně (ostatně u základu uloženém v zemi se nijak nemusí projevovat), takže u zdiva se jednak šetřilo na spojovací maltě a do základů se ukládaly (často jen naházely) velké kameny, u betonu se mohlo šetřit na cementu. Pokud má základ nízkou kvalitu, pro stabilitu budovy to sice může stačit (ostatně základ využívá opírání se o stěny výkopu), ale při podsklepení budovy v rozsahu jejího půdorysu by to znamenalo vytvoření zcela nových základů budovy, což už může být neefektivní.

Půdorys

Důležitou otázkou plánování nového sklepu jsou i jeho půdorysné rozměry. Pokud má být sklep výrazně menší než půdorys budovy, trochu se tím zjednoduší problém se základy, má-li být stejné je potřebné základy prohloubit. Pokud má být větší než půdorys budovy je třeba nejen složitě přenést zatížení z budovy na nové nosné konstrukce, ale i vyřešit izolování sklepa před zatékáním z dešťové vody shora. Všechny popsané zásahy však vyžadují účast odborníka (nejlépe statika), který přepočítá zatížení a zhodnotí ho, nebo vytvoří novou statickou schéma a přesně navrhne opatření, které je pro bezpečnost budovy a sklepy třeba provést.

Spodní voda

Vážnou komplikaci bude asi také představovat hloubka hladiny podzemní vody. Pokud se spodní úroveň sklepy dostane pod hladinu spodní (podzemní) vody, vznikne problém, který je sice technicky řešitelný, ale efektivnost vytvoření sklepy se stane sporná.

Zdít či betonovat

Sklep na chalupě můžeme vybetonovat (což je rychlý a málo riskantní způsob realizace, ale o to hůře vypadající), nebo vyzdít (nejlépe asi z kamene, případně z cihly, což je však podstatně komplikovanější a dražší způsob závislý na kvalitě zednických prací, ale zato vytvářející velmi příjemný vzhled). Zajímavá může být kombinace obou způsobů, kdy nosné konstrukce vybetonujeme a pak k nim přizdíme vrstvu zdiva, která vytváří vnitřní povrchovou vrstvu. Přizdění (byť poměrně tenké stěny - s tloušťkou např.. okolo 10 cm) vizuálně lépe působí jako obkládání kamenným obkladem (o tloušťce několik cm), protože na obložené konstrukci je obyčejně vidět, že není zděná a požadovaný efekt se ztrácí.

Strop

Velkou výzvou je strop sklepa. Možnosti jsou v zásadě dvě - plochý strop nebo klenba. Plochý strop může být z betonu, z oceli (nosníky plus deska, např..z betonu) nebo ze dřeva (půdní celodřevěný strop nebo dřevěné nosníky plus dřevěný záklop apod..). Dřevěný strop je stylový, ale protože ve sklepě bude asi vlhko, i podstatně více náchylný na degradaci materiálu. Klenba může být skutečná (zděná), nebo iluzivní (z betonu, nakašírovaná).

Větrání

Vytvoříme alespoň jeden větrací kanál, který bude ústit na fasádu domu nad terénem, ​​nebo napojíme sklep na nepoužívaný komín. Určitá úroveň vlhkosti ve sklepě nemusí být na škodu, protože skladovaným komoditám zda atmosféře vinné sklepy může prospět. Podlaha může být hliněná nebo dlažební, nejlépe tradičně uložena tak, aby se přes ni mohly uvolňovat vodní páry z podloží stavby. Pokud bude sklep dobře větraný a jeho konstrukce nebudou bránit přestupu vodních par, může i přispět ke snížení celkového vlhnutí ostatních konstrukcí domu (zejména nosných zdí a podlah přízemí).