Trénink, to není jen fyzická příprava, ale také trénování psychiky

Sport, byť i jen rekreační, potřebuje kvalitní trénink. A trénovat je třeba nejen fyzičku, ale také psychiku. Ta totiž hraje z hlediska výkonu velmi důležitou roli. A je jedno, jestli hrajete první ligu nebo jen okresní přebor.

Psychický zlom před důležitou soutěží

Sportovci trénují a dřou, ale mnohdy přijde soutěž, kde najednou pocítí, že je jejich hlava neposlouchá. Říkají si: vždyť na tréninku to šlo skvěle, přípravné závody proběhly také bez problémů, a najednou je tu větší soutěž a oni se cítí jinak. Jakoby jejich tělo patřilo někomu jinému. Snaží se dělat všechno správně, zůstat v klidu a plně se koncentrovat, ale okolnosti jim to nedovolí. Cokoliv se v průběhu závodu nebo před nimi stane, ovlivní jejich psychickou pohodu. A najednou to nejde. Čím více se snaží, tím je to horší. Pocit selhání a zklamání zakoření hluboko v hlavě a ten jim nedovolí dostat ze sebe maximum. Ptají se sami sebe, co se stalo, přičemž odpověď bývá jasná. Psychika dostala tvrdou ránu.

Trénink psychiky se vyplatí

Zvládání trémy, nervozity, emocí, koncentrace a období neúspěchu tvoří součást sportovního světa těch, kteří se chtějí dostat co nejvýše. Investují peníze i čas do této části sportovní přípravy. Ty se jim mnohonásobně vrátí ve formě sportovních úspěchů. Mnoho sportovců váhá a tvrdí, že to nepotřebují. V určitém období to tak opravdu může být, ale časem stejně pochopí a pocítí potřebu pracovat i na své psychické stránce. Chtějí být odolnější a schopnější ovládat své tělo a mysl mistrovským způsobem. Úspěšní sportovci oproti méně úspěšnými se podle výzkumů vyznačují větší sebedůvěrou, vyšší koncentrací a schopností lépe kontrolovat situace během závodu, lepší motivací i odhodlaností. Za použití mentálních technik dosahují vrcholové výkony stabilnější, lépe kontrolují myšlenky, jednotlivé kroky v průběhu výkonu, umí lépe plánovat cíle a zvládat období neúspěchu. Více si věří a nenechávají se ovládat negativními vnějšími vlivy.

Trénink psychiky

Trénink psychiky musí být systematický, dobře naplánovaný, kontrolovaný kompetentní osobou. Jde o mentální trénink s cílem zlepšení výkonnosti, který si sportovec nacvičí a postupně ho aplikuje do tréninku i v soutěžním období, kdy je zátěž na psychiku největší. Elitní sportovci využívají techniku stanovování si dlouhodobých a krátkodobých cílů na udržení motivace. Velmi důležitá je technika tréninku pozornosti, koncentrace a imaginace. Ti nejlepší dokážou podávat výkony na hranici svého potenciálu a dokonale ovládají techniku vnitřní řeči, která jim pomáhá dosahovat svých cílů. Umí využívat tlak ve svůj prospěch, zvládají úzkost, obavy, strach a dokážou se snadno vyrovnat s rušivými faktory.

Praktická část mentálního tréninku

Při aplikaci psychologické přípravy do tréninkového procesu je důležité to, aby si sportovec uvědomil, jakou roli hraje psychika při dosahování výkonů. Pokud z vlastní vůle chce na sobě pracovat a zdokonalit své psychické dovednosti, následuje praktická část, při které se bude učit nejdříve novým dovednostem a jejich zautomatizování. Pak přijde na řadu integrování těchto dovedností do tréninku a nakonec simulace mentálních technik a jejich aplikace do závodních situací. Cílem je, naučit sportovce, aby si v každé situaci pomohl sám, a to i bez trenéra nebo psychologa. Trenér a psycholog nabývají role poradců, se kterými sportovci spolupracují, ale nejsou na nich závislí. Elitní sportovci se efektivně vyrovnávají se stresovými situacemi a plynule se přizpůsobují změnám.

Mentální trénink - součást tréninkového cyklu

Mentální trénink je proces, který vyžaduje svůj čas a měl by být zakomponován do ročního tréninkového cyklu. Někteří sportovci si bohužel myslí, že pár konzultací se sportovním psychologem je změní, že se z nich stanou silní a odhodlaní jedinci, které nic nepřekvapí a všechno zvládnou s lehkostí. Bylo by to skvělé, ale stejně, jako se postupně učili a zlepšovali ve svém sportovním odvětví, roky trénovali, tak i mentální příprava vyžaduje prostor pro naučení, zakotvení a zautomatizování nově vytvořených návyků.

Postup mentální přípravy

Sportovec se spolu s psychologem nejdříve zaměří na dosud využívané mentální návyky. Psycholog prozkoumá jeho názory, stavy a postoje, analyzuje interpretaci jeho skutečnosti. Věnují se i rozlišování mezi skutečností a subjektivním hodnocením. Pracují na cílech, posilují motivaci a postupně trénují nové mentální techniky, které si sportovec osvojuje a využívá je v tréninkovém procesu i mimo něj. Psychologická příprava je systematický program postupných kroků, zaměřených na odstranění negativních příznaků ovlivňujících výkonnost bez podrobné analýzy sportovců. Důraz je kladen na budoucnost a konkrétní kroky, které efektivně působí na myšlení a jednání. Sportovci využívají mnoho technik a postupů, vždy ale záleží na jejich osobnosti a individuálních potřebách. Může to být simulace určitých situací. Postupné přivykání si na náročnou situaci, trénink jejího zvládání a příprava na ni. Nacvičování žádoucích reakcí, přehodnocování předešlých reakcí a vytvoření si nových postojů k náročným situacím.

Imaginace

Stanovování cílů tvoří základ v mentálním tréninku, jejich využití v imaginaci hraje důležitou roli v udržení si vysoké motivace. Běžně využívaná technika imaginace učí sportovce využívat představy určité události, které se pak realizují v realitě. Ať už jde o dosažení konkrétního cíle nebo jen daného pohybu, techniky. Sportovec se učí využívat své představy, kontrolovat a regulovat jejich obsah. Imaginace přispívá ke správnému rozhodnutí před provedením akce a jejímu efektivnějšímu provedení. Podporuje motivaci, a tím pomáhá udržet správnou energii při sportu. Celosvětové studie ukazují, že více než 95 procent špičkových sportovců využívá imaginaci jako běžný způsob v tréninkovém i závodním procesu. Mít jasnou a konkrétní představu o tom, co chce sportovec dokázat, schopnost do detailu ji procítit a prožít ji v mysli, je základem pro její dosažení.

Sebeinstruktáž

Využívá se na zastavení nežádoucích myšlenek, které se objevují zejména před závodem a ve vypjatých situacích. Například, odvedením pozornosti, vnitřním mluvením se sebou samým či nalezením motivace.

Stop technika

Negativní myšlenky odvádějí pozornost, vysávají energii a zabraňují v podání výborných výkonů. Technika Stop pracuje s tím, že si sportovec úmyslně vyvolá negativní představu nebo myšlenku a pomocí slova "stop" se ji pokusí zastavit. Zastavením myšlenkového řetězce dojde k jejímu přerušení a vzniká prostor pro aplikaci vhodné a žádoucí představy, myšlenky. Trénink této techniky je velmi efektivní a postupně se dá dobře osvojit a přenést do soutěže.