Všechny zlomky návyků či vzpomínek z dětství provázejí člověka i v dalších obdobích jeho života. Dítě si dříve či později začíná představovat svou budoucnost, sní o tom, co udělá jinak než jeho rodiče a z pomyslných kostek si staví svůj vlastní svět. Jak vypadá ten váš skutečný? Už dávno není jen pubertální představou, ale množstvím vzpomínek, které vás dokáží rozesmát, nebo se snažíte zahrabat je do nejhlubšího kouta ve své hlavě. Kráčíte vlastní cestou, nebo prohlubujete stopy vašich rodičů po vyšlapaném chodníčku? Jste vůbec spokojeni? Projevujete si své city navzájem dostatečně? Rozumíte si? Hodíte se k sobě? Nebudeme psát o tom, jak často se hádáte ani o vzájemné touze a přitažlivosti, o tom zda současného partnera porovnáváte s předchozím, o rozchodech. Jsou to pomíjivé situace, pocity a dojmy, se kterými se dříve či později setká každý z nás. Spíše se zeptáme jestli milujete svého partnera dostatečně, zda vám na něm záleží, zda znáte slůvko spokojenost a o čem si spolu povídáte. Znáte svého partnera dobře? Plánujete oslavit své výročí, chcete se konečně vzít? Vybíráte právě společné hnízdečko, těšíte se na přírůstek do rodiny? Nebo máte pocit, že po letech strávených spolu si už nemáte co říct a žijete vedle sebe jako dva stíny?
Nenechte svůj vztah zemřít, povídejte o tom co vás zajímá, objevte opět společné chvíle na procházkách či v kině. Základem každého fungujícího vztahu je živá komunikace, bez ní nemůžete partnera dostatečně znát a nakonec nepoznáte ani sebe. Mluvte co nejvíce, nejen o nákupech a dětech. Ty jsou velmi důležité ve vašem vztahu, ale vy máte přece stále své intimní sny a představy o naplnění života, se kterými byste se chtěli svěřit partnerovi, ne kamarádce či kolegyni.
Budování pěkného a pevného vztahu je celoživotním dílem obou partnerů. Nespadne vám do klína, ale kousek po kousku ho stavíte na pevných základech, jednou rychleji, jindy pomaleji. A pak přijde ten správný čas, který spontánně přeroste ve vzájemnou touhu a potřebu soužití. Pokud jste dosud spolu nesdíleli jednu střechu nad hlavou, počítejte s tím, že budete trávit mnohem více času pospolu. Vaše láska by měla dosáhnout jiný rozměr, posunout se o něco dál. Už to nebudou jen chvíle volna a oddechu ale i odpovědnost, povinnosti, strach o partnera a děti. Postupně se naučíte tolerovat svou polovičku takovou jaká je, čeká vás období vzájemného přizpůsobování, sdílení společných financí, rozdělování domácích prací i výchova. Možná to vyzní jako klišé, buďte však plodní nejen ratolestmi ale i myšlenkami, slovy a skutky, prostřednictvím kterých si budete nadále upevňovat vzájemnou úctu, lásku, porozumění.
Pokud vám něco vadí, je třeba říci to nahlas a co nejdříve projevit svou nespokojenost. Tvářit se uraženě a tiše snášet zlozvyky partnera / ky nic nevyřeší, protože si toho ani nemusí všimnout. A pokud přece? Pravděpodobně bude následovat spousta otázek a úplně zbytečný konflikt. Nezapomeňte však svoji polovičku i pochválit, občasná společná večeře při příjemné hudbě, svíčkách a sklence dobrého vína také neuškodí. Zajděte do kina, divadla či na procházku nebo si společně zasportujte. Věnujte se jeden druhému, potěšte občas partnera maličkostí. Co nejvíce času prožijte společnými činnostmi a živou komunikací. I kompromisy můžete dělat jen tak, že se na nich dohodnete. Pozor však na to, aby se z nich nestaly jednostranné ústupky. Nezapomínejte na to, že na vztah je zapotřebí dvou.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.