Porovnávat můžete zboží v obchodě, ale ne partnery ve vztahu, který nechcete zničit!

Datum článku: 12. 4. 2018

Nejen nevěra, žárlivost a agresivní chování, ale také porovnávání dokáže pohřbít slibně vypadající vztah. Někdy nám to nevědomky vyklouzne, což by se dalo omluvit, ale neustále porovnávání s bývalými partnery nebo kamarády dokáže dokonce vztah zcela zničit.

porovnávání, vztahy, láska, lidé, muži, ženy

Sestřin manžel, kamarád, ex přítel...

Sestřin manžel více vydělává, kamarádčin přítel má výdrž v posteli, bývalý vám nosil růže. Exmanželka lépe vařila a sousedka chodí s mužem na fotbal. Porovnávání partnera nebo vztahu s jinými může pořádně ohrozit důvěru i sebejistotu jednoho z dvojice. Přesto se neubráníme. Někteří lidé občas pozapomenou na jedinečnost každého svazku a sklouznou k tomu, že porovnávají svého partnera s jinými. V éře sociálních sítí a mnoha možností jsou lidé náchylnější věřit, že jiní mají něco lepšího, že jsou šťastnější ... Vše však může být jinak!

Přešlapy ve výchově

"Měl by si více času trávit s dětmi - jako Pavel, který vozí své děti na kroužky, vymýšlí jim program a ještě navaří celé rodině večeři!" Poslouchá doma Marian. Tak, ano, jejich společný známý neživí celou rodinu a pracovní doba se mu končí kolem páté hodiny odpoledne.
Evě manžel zase manžel dává za příklad sousedku, která vítá manžela s úsměvem a večeří a každou noc mu je k dispozici. Jenže tato dáma nemá tři děti, hypotéku a práci, která dá pořádně zabrat!
Dívat se na svůj vztah jako na jedinečný a nechtít vše, čím nás ohromují jiní ve svých facebookových statusech či přehnaných řečech ve společnosti, je někdy obtížné. Ne proto, že by nám nechutnalo, co máme doma, prostě - občas zapochybujeme a chceme víc. Příčina této nespokojenosti přitom vůbec nemusí vycházet ze samotného vztahu.

Sebeobraz

Jedinečnost a originalita jsou postoj k sobě samému, říká se tomu i sebeobraz, který utváří i výchova v základní rodině.  Pokud je ve výchově příliš kontroly a ochrany, jedinec se učí, že je "nedostatečný" a automaticky je tak vystaven porovnávání. Jedinec, jehož porovnávali se sourozenci či spolužáky, nevyrůstá jako jedinečná a originální bytost a toto porovnávání do něj postupně vsakuje. Roste z něj jakýsi lidský, bonsai, vytvarovaný pochybnostmi o sobě samém. Takový jedinec vlastně ani nemůže jednat jinak - i on sám bude automaticky porovnávat.

Nudný, ale bezpečný stereotyp

I když si mnozí podvědomě hledají podobné typy partnerů a vztahů, každý člověk má svá specifika. "Věděla jsem, že Pavlovi připomínám jeho bývalou manželku, která mu utekla s jiným. Ale nečekala jsem, že tak často mi bude připomínat, v čem byla dobrá a co v našem vztahu nefunguje tak, jak byl zvyklý. " Někdy se neubráníme podvědomému porovnávání s předchozí láskou, se kterou jsme prožili nezapomenutelné chvíle a hlavně - dlouhý čas. Přirozeně se vynořují různé situace, kdy se ten předchozí zachoval lépe, v něčem zase hůře. Jak se vyrovnat se ztrátou těch příjemnějších stránek minulého vztahu? V slabých chvilkách člověk rychle zapomene na štěstí a spokojenost, které prožívá v novém soužití. Zvyk je železná košile. V dlouhotrvajícím vztahu je jedním z největších úskalí stereotyp. Časem partnera známe do nejmenších detailů. Změna partnera automaticky vyžaduje i změnu sebe sama, svého přístupu. A přestože nám stereotypy překážejí (víme, jak si bude míchat kávu, jak si bude čistit zuby, co bude na návštěvě mluvit, jak se bude chovat v ložnici...), vykročit do něčeho nového, nepoznaného, bývá stejně ohrožující. Lidé neradi mění zažité způsoby, stereotyp přináší i bezpečí a jistotu poznaného. Ale na úkor růstu a rozvoje.

Devastující důsledky

Někdy jeden z partnerů vidí v určitém srovnání ochotu pokročit. "Svého přítele miluji, ale chci, abychom na svém vztahu oba pracovali, starali se o něj, zpříjemňovali si společné chvíle. "říká Markéta. Jenže její partner často její pokusy vidí jinak a má pocit, že s ním není spokojena a jiní muži jsou pro ni zajímavější. Pokud je člověk velmi zpochybněn, znejistělý a s komplexy méněcennosti, porovnávání ještě zesílí jeho nejistotu, což postupně vede k obavám z jakéhokoli chování. Začne narůstat frustrace, protože bude neustále ve střehu, kdy zase co zkazí. Důsledky mohou být velmi devastující. Napětí se může začít řešit alkoholem, odcházením z domu, například do hospod či za kamarády. U zralého člověka to nemusí zanechat žádné následky, jen to může přinášet do vztahu konflikty. Porovnávání je cesta do pekla! Vztah ničí, rozleptává, narušuje důvěru. Ubývá radosti, vášně a chuti podílet se na společném životě. Porovnávání je začátek umírání vztahu a záleží na intenzitě a frekvenci porovnávání, kolik vztah ještě vydrží.

Autor: Lenka Kostková