Láska netrvá věčně, ale mohla by!

Láska nežije na věky. Na lásce se musí pracovat. A když lásku neopečováváte, tak vám prostě vyprchá jako pára nad hrcem. A neberte to jako frázi. Mnoho manželství žije poklidným stereotypem mnoho let a najednou se jeden z partnerů zblázní, zbalí si kufry a jde za svým "snem". Ale ono nic není jen tak a samo od sebe. Jen ten druhý partner usnul na vavřínech a to se mu může šeredně vymstít!

Jde to samo?

Na počátku vztahu ani žádné úsilí vynakládat nemusíme, vše jde tak nějak samo. Nekonečné hodiny povídání a pozorného naslouchání, stoprocentního zájmu, vášnivého milování, něžného mazlení, držení se za ruce, tajuplného objevování a poznávání toho druhého. Jsou to chvíle, kdy zapomínáme na všechno kolem a naplno si užíváme tu krásnou a blaženou zamilovanost.

Časem se zamilovanost vytrácí

Ale ať chceme nebo ne, po nějakém čase zamilovanost ustoupí, až zmizí úplně. Poté milenci sundají růžové brýle a prozřou. Říká se, že jakmile opadne zamilovanost, pak teprve může přijít ta pravá Láska. Bohužel láska je mocná čarodějka, která má mnohdy důležitější věci na práci, a tak se mnohdy nedostaví. A vztahy se rozpadají.Tedy některé. Jiné na vztyhu zapracují a vztah jim vydrží.

Samozřejmost do vztahu nepatří

"Láska je jako květina, pokud ji nezaléváme, uvadne". To je hezké a pravdivé přísloví. Velkým zabijákem vztahu je právě samozřejmost. Čím déle s partnerem jsme, tím více si ho přestáváme vážit a bereme ho za samozřejmost. Myslíme si, že je běžné, že se vedle nás každé ráno probouzí a každý večer s námi usíná. Je běžné, že s námi žije a sdílí s námi všechny své radosti a strasti. Je běžné, že nás miluje a že je právě s námi…Vážně si myslíme, že je samozřejmé, že náš partner je a žije právě s námi a ne s někým jiným? Jenže, on dříve nebo později tuto skutečnost vycítí a často se stává, že od nás odchází, protože s námi není šťastný. Muž chce být tam, kde si ho váží. Kde ho cení a kde je mu projevována úcta. A žena chce být zase tam, kde cítí stále lásku a péči ze strany partnera. A pak náhle přijde ledová sprcha a ten „samozřejmý “ partner nám prostě chybí. A my si uvědomíme, co jsme měli a co jsme ztratili. Pochopitelně ho chceme zpátky, ale mnohdy už je pozdě.

Vděčnost a úcta léčí vztahy

Jaký je lék na samozřejmost, která je častým bacilem infikující jinak zdravé vztahy? Vědomé projevování vděčnosti a úcty k partnerovi. Lékem na takto postižený vztah je zaměřená pozornost na kladné vlastnosti našeho partnera. Kritizování už bylo dost. Když se začneme soustředit na partnerovy silné stránky, automaticky budou převažovat nad těmi slabým.

Založte si deníček

Založte si malý deníček, kam si každý den můžete zapisovat vděčnosti. Že jste vděční za to, že je právě s vámi. Vděčni za to, jaký je a co všechno pro vás dělá. Že jste vděční za úžasné vlastnosti, které má. Velká výhoda tkví v tom, že vám to zabere pár minut denně a je to nesmírně jednoduché. A ta další výhoda spočívá v tom, že to udělá ve vašem partnerství obrovské zázraky!