Probiotika sice provází pověst záchranářů před trávicími obtížemi, průjmy, gynekologickými či kožními problémy. Fantastické účinky, které jim připisují reklamy, se ale zatím v medicínských výzkumech nedokázala. Mnozí odborníci považují za užitečnější užívat namísto probiotik prebiotika, čili rozpustnou vlákninu, kterou se probiotické bakterie ve střevech živí.
K nejběžnějším druhům probiotik, který lékaři doporučují při užívání antibiotik na obnovení střevní flóry, patří Lactobacillus acidophilus. Americký Úřad pro potraviny a léčiva jej však pro použití v lékařství neschválil, ale může být doporučen jako doplněk. Existuje například studie, podle níž má L. acidophilus jistou účinnost při léčbě vaginálních infekcí, jiná studie zase naznačuje, že v kombinaci s Bifidobacterium bifidum může pomoci při průjmu způsobeným kontaminovanými potravinami. Lactobacillus GG se jeví jako účinný při léčbě rotavirové infekce u dětí, ale delší než jednodenní průjem dítěte je třeba rozhodně řešit s lékařem pro nebezpečí dehydratace.
Ačkoliv probiotika podle dosavadních výzkumů nejsou extra léčivá, neprokázalo se ani to, že by měla nežádoucí účinky. Pokud tedy nějaký probiotický přípravek užíváte, i když vám nemusí pomoci, určitě vám neublíží. O dlouhodobém užívání se ale poraďte s lékařem. Je však možné, že se ještě o nich dozvíme dobré zprávy. Dosavadní testování naznačuje, že pomáhají léčit močové cesty, preventivně působí proti nachlazení, jsou prospěšné při chorobách střev, prospívají i celkové imunitě, při vysokém cholesterolu a některé druhy zbavují děti ekzému. Rozhodně nic nezkazíte, pokud si budete doplňovat probiotika z přírodních zdrojů, zejména jogurty a fermentovanými výrobky ze sóji (miso a tempeh). Prebiotika najdete i v cibuli, rajčatech, banánech, medu, ječmeni, česneku a dokonce i v tolik zatracované pšenici.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.