Základním principem je nezávislost, to znamená, že není pevné spojena ani s podkladem, ani s vertikálními konstrukcemi. Od podkladu ji odděluje vrstva pružného materiálu, který ji vlastně nechává plavat. Podlahová krytina se může volně pohybovat na podložce a sama si koriguje objemové změny vznikající při kolísání teplot a vlhkosti v prostoru. Má na to k dispozici dilatační spáru, která se musí nacházet mezi svislou konstrukcí a podlahou po celém obvodu místnosti. Překrývá se lištou. U nás je plovoucí podlaha nejčastěji spojována s laminátovou podlahovou krytinou, plovoucím způsobem však může být realizována i masivní dřevěná podlaha nebo dřevěné parkety, podlaha z dřevěné dýhy, vinylová podlaha, korková či podlaha z linolea.
a to zejména v podobě palubek. Z praktického hlediska doporučujeme matný povrch, protože lesklý třeba pravidelně leštit a více na něm vidět rozdíl mezi vychozenými a nevychozenými plochami. Nedoporučujeme podlahy o tloušťce 6 mm, které jsou jako z novinového papíru, zejména široké desky imitující většinou dlažbu s podkladovou vrstvou 5 až 6 mm, protože tenký spoj na pero a drážku se prohýbá a vzniká riziko jeho zlomení. Standardem jsou podlahy s tloušťkou 7 a více mm od třídy 31, a pokud máte doma židle s kolečky, při třídách 32 až 33 by měla být minimální tloušťka 8 mm.
Nejoblíbenější a nejvíce využívané jsou třívrstvé dřevěné podlahy, které oproti masivním až o dvě třetiny méně sesychají nebo nabobtnají při teplotních a vlhkostních změnách v místnosti.Konstrukce této podlahy je složena z nášlapné vrstvy vyrobené z mnoha druhů tvrdého dřeva s různými povrchovými úpravami. Levnější mají tuto vrstvu z dřevěné dýhy, ta je poměrně tenká a nedovoluje opakovanou renovaci a přebroušení. Ty dražší využívají vrstvu dřeva o síle až kolem 4 mm, což v případě mechanického poškození umožňuje i několikanásobné přebroušení. Druhou vrstvou je měkké dřevo, většinou smrk, které se lepí příčně k vláknům nášlapné vrstvy, aby se dosáhlo vyšší tvarové stálosti. Tato vrstva o tloušťce okolo 8 mm slouží i k vytvoření již známého spoje "click", který postupně vytlačuje lepení jednotlivých desek podlahy na pero a drážku. Třetí podkladová vrstva je také z měkkého dřeva, nejčastěji ze smrkové dýhy, a je nalepena znovu příčně na vlákna předchozí vrstvy, aby ještě zvýšila odolnost podlahy proti objemovým změnám. Na trhu jsou i kvalitní celodubové dřevěné podlahy, které mají všechny tři vrstvy z tvrdého dubového dřeva ve stejné tloušťce 4 mm a jsou mimořádně stabilní. Výrazná struktura a kresba dřeva na podlaze bude vždy dominovat prostoru, proto ji zkombinujte s jednoduchým nábytkem.
(dnes jsou již k nerozeznání od dřevěných) než levnou dřevěnou podlahu, která se sice pyšní názvem "dřevěná", ale vzhledem za nízkou cenu na ní hodně z dřevěného povrchu není. Věřte, že ji určitě někde poškrábáte nebo opotřebujete a nepůjde opravit. Naopak dražší a kvalitní laminátová podlaha toho vydrží mnohem více, takže nakonec je stále cenově výhodnější.
V důsledku příznivé ceny vyhrávají zejména laminátové plovoucí podlahy. Design a druh podlahy netřeba však přizpůsobovat výhradně ceně, ale zejména celkovému stylu interiéru. Laminátové podlahy jsou složeny ze čtyř vrstev. První je teplem vytvrzena melaminová pryskyřice, která je odolná proti oděru a chrání vrstvu papíru, na kterém je vytištěn vzor.Nejdůležitější vrstva laminátové podlahy je nosná deska, která tvoří 90% celého podlahového materiálu. Může to být MDF - deska se střední tvrdostí, ale častěji se používá HDF - extra zhuštěná dřevovláknitá deska s vysokou tvrdostí. Při výběru laminátové podlahy se kromě vrchního dekoru zaměřte na její tloušťku. Do 7 mm je méně odolná, vhodná do obytných prostor, kde podlaha není namáhána, například do ložnice. Pokud chodíte doma v botách nebo máte v prostoru židle s kolečky, je vhodnější si zvolit podlahu s tloušťkou 8 mm. Další vrstvou je protitahový laminát a poslední vrstvou, která může, ale nemusí být součástí konstrukce desky, je tlumící podložka proti kročejovému hluku nalepena od výrobce. Platí pravidlo, že velkoformátové a jednolamelové formáty jsou vhodné do velkých prostor, zlatou střední cestou jsou dvoulamelové formáty, které se hodí do prostor všech velikostí. Třílamelové s hustší strukturou se využívají spíše v menších místnostech, kde pomáhají vytvářet iluzi většího prostoru. Je dobré, pokud je podkladová deska HDF naimpregnována, čímž se zabraňuje průniku vlhkosti a bobtnání hran desek.
Pozor na instalaci plovoucí podlahy, ať už dřevěné nebo laminátové, v novostavbách, které se staví stále rychleji, takže se vynechávají technologické přestávky. V prostoru může být po dokončení vysoká vzdušná vlhkost, která se odpařuje ze stavebních materiálů nasáklých vodou.Důkazem jsou orosené okna. Místnost třeba nejprve vysušit vytápěním a větráním. Výrobci dále doporučují přinést podlahu do prostoru v originálním balení alespoň 48 hodin před jejím instalací. Bezsoklové řešení ukončení podlahy vyžaduje velmi zručné mistry, aby vytvořily spáru, do níž se podlahová krytina vloží. Případně se nejprve položí podlaha a až potom se realizuje povrchová úprava stěn, nejlépe suchou omítkou. Laminátová podlaha je oproti dřevěné méně náročná na údržbu, stačí ji občas přetřít vlhkým hadrem, nepotřebuje voskovat nebo leštit, povrch dobře odolává skvrnám i mechanickému zatížení. Zničit se však dá a oprava je nemožná, na rozdíl od dřevěných, které je možné přebrousit. Pozor si proto třeba dát na kovové nohy nábytku, kamínky nebo těžké padající předměty, kterými se podlaha snadno poškrábe.
Vinylová podlaha se často zaměňuje s podlahou z linolea. Základní rozdíl je v tom, že linoleum je čistě přírodní materiál a vinyl je netoxická syntetická látka z PVC (polyvinylchlorid), se kterou se běžně setkáváme. Vinylová podlaha je vhodná do prostor, kde se dřevěná či laminátová podlaha nehodí, například do koupelny či kuchyně. Tam se však z hygienických důvodů doporučuje její realizace lepením. V ostatních místnostech je možné vinylovou podlahu instalovat i plovoucím způsobem. Na trhu jsou celovinylové podlahy nebo vinylové podlahy s nosnou deskou HDF, obě se zámkovým spojem.Celovinylová podlaha má tloušťku pouze 5 mm, a proto ji lze využít i při rekonstrukcích bytů, kde je omezena konstrukční výška podlahy. Netřeba pod ni dávat ani žádné podložky. I při této malé tloušťce obsahuje systém zámkový spoj a jednotlivé lamely se spojují podobně jako u jiných plovoucích podlah. Pozor, 24 hodin před realizací se tato podlaha musí uskladnit ve vodorovné poloze v místnosti, kde bude instalována, při teplotě vyšší než 18 ° C. Při realizaci je nutné po obvodu místnosti zachovat dilatační spáru 3 až 5 mm. Plovoucí vinylová podlaha s deskou HDF má tloušťku 10 mm a vrchní nášlapná vinylová vrstva má z toho až 1,8 mm včetně ochranné vrstvy, která zvyšuje odolnost podlahy proti oděru, skvrnám či vodě. Odolá i kolečkům na židli a tenkým podpatkům. Nosná deska HDF má tloušťku kolem 6 mm a na její spodní straně se nachází akusticko izolační vrstva, většinou korek, což snižuje kročejový hluk. Tato podlaha se realizuje stejně jako laminátová či dřevěná i díky zámkovému spoji, který je součástí nosné desky HDF. Dilatační spáry po obvodu místnosti musí být minimálně 12 mm. Při poškození se dá vinylová lamela vyměnit velmi jednoduše - bez nutnosti rozebírat celou podlahu.
Vinylová podlaha je ve srovnání s laminátem pocitově teplejší a nehrozí při ní případné sesychání nebo bobtnání jako u podlahy dřevěné. K pozitivům vinylových podlahových krytin patří i dobrá prostupnost tepla a možnost kombinace s podlahovým vytápěním. Jelikož pod tuto podlahovou krytinu netřeba dávat ani parozábranu ani protihlukovou fólii, velmi důležitý je kvalitně připravený podklad. Musí být dobře vystěrkovaný, zcela rovný a čistý - bez špíny, prasklin a drobných kamínků. Podstatnou vlastností vinylu je rezistence proti prachu a nečistotám, proto jsou podlahy antibakteriální a nenáročné na údržbu. Mají zcela uzavřený povrch a jsou opatřeny PUR fólií, která nepropouští nečistoty a skvrny. Káva, ovocné šťávy nebo marmeláda, to vše se dá jednoduše setřít bez zanechání stop. Tak jako u jiných plovoucích podlahách, i při vinylových jsou k dispozici lišty na překrytí dilatačních spár po obvodu, jakož i různé přechodové lišty s dekorem a strukturou přizpůsobenou dezénu podlahových dílců, sladěné i barvou a stupněm lesku.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.