Opravy a výměna podlahy
Podlahy patří k nejvíce namáhaným konstrukcím budov, jejich životnost je omezena a v určitých intervalech (po několika letech, případně desetiletích) je musíme opravit nebo úplně vyměnit. Vedle technických nároků (odolnost proti prošlapaných, obrusu nebo otěru) se na podlahoviny kladou i estetické nároky, protože tvoří důležitou součást celkového vzhledu interiéru.
Rozsahy poškození podlah
Podlahové konstrukce, zejména jejich vrchní vrstvy, se opotřebovávají chůzí, případně hospodářskou činností prováděnou v místnostech. Ve starších budovách, které se dostatečně neudržují, jsou podlahy vystaveny i účinkům vlhkosti a různých infekcí vyvolaných biologickými škůdci. Zejména podlahy v chalupách (ať už hliněné, nebo dřevěné) bývají často zatíženy vlhnutím, protože už při jejich budování nebyly ani izolované, ani odvětrané (při hliněných to ostatně vyplývá již z jejich podstaty - z volně kladených vrstev hlíny na zem). Mezi nejčastější poruchy vrchních podlahových vrstev z pružnějšího materiálu patří prošlapání či odření. U méně pružných a tvrdších podlahových materiálů mohou vznikat trhliny - praskání nebo drobení měkčího materiálu. Podlahy z biologických materiálů jsou citlivé na změny vlhkosti v konstrukcích (následkem čehož mění objem - roztahují se, případně bobtnají) a jsou náchylné (pokud jsou splněny příslušné životní podmínky) na poškození různými biologickými škůdci (plísněmi, houbami, dřevokazným hmyzem a pod.) . Poruchy podlah se projevují změnou tvaru, zejména rovností povrchu, změnou barvy či pohledové struktury vrchní vrstvy, též trhlinami, odlupováním a odlupováním větších kusů vrchní vrstvy. U podlah z biologických materiálů se poruchy mohou projevit i rozkladem hmoty.
Pokládání podlahy
Před zahájením pokládání nové podlahy (zejména při výměně dlaždic) musíme místnost řádně přeměřit, protože se poměrně často stává, že místnost, která na první pohled vypadá jako pravoúhlá, vůbec taková není. Dalším důležitým rozhodnutím je určení sklonu nové podlahy, která může být vodorovná nebo vyspádovaná (obvykle v rozmezí 2 až 5%). Po vyrovnání nebo vyspádování necháme podkladovou maltu alespoň jeden den zatvrdnout. Pokud i novou podlahu (zejména dlažbu) ukládáme vodorovně a souvisle, je třeba ji neustále kontrolovat delší latí, hmatem a pohledem. Při ukládání dílců (desek, parket, vlysů, dlaždic) postupujeme směrem od konce místnosti ke dveřím a po uložení všech dílců necháme podlahu před zatížením alespoň 24 hodin tvrdnout.
Oprava dřevěných podlah
Při opravě poškozených dřevěných podlah musíme zjistit příčinu jejich poškození. Pokud ho zapříčinily dřevokazné houby, podlahu obvykle nelze opravit a musíme ji vyměnit. Určit rozsah napadení houbami pohledem nezakryté podlahy je vzhledem k neviditelnému podhoubí ukryté pod povrchem desek těžké. Proto musíme podlahu otevřít a nakažené prvky odstranit (za vlhka, aby se neprášilo). Odstraňujeme přitom nejen viditelně poškozenou podlahu, ale i ostatní konstrukce (podlahové trámy, násyp i okolní omítky) - kolem poškozeného místa přibližně o jeden metr více, než je viditelný rozsah napadení, což platí především v případě výskytu dřevomorky domácí, která se dokáže rozšířit i pod omítky. Při odstraňování dřevěné podlahy napadené houbami musíme postupovat rychle, prašnost omezit na minimum, odstraněné desky a jiný materiál neprodleně vynést mimo objekt a spálit. Předchází se tím dalšímu šíření infekce. Dobré je důkladně naimpregnovat nové konstrukce prostředkem proti konkrétní nákaze.
Oprava deskových podlah
Pokud není rozsah poškození velký (zejména při houbovém napadení), podlahu můžeme opravit. Po osazení nové konstrukce podlahové trámy vyrovnáme do vodorovné roviny a zhotovíme násyp. Aby desky dobře lícovaly, násyp mezi polštáři v mírném oblouku navršíme (přibližně o 0,5 až 1 cm), což zabrání pozdějšímu prohýbání a vrzání podlahy při chůzi. Horní plocha podlahových trámů se před kladením desek očistí, desky pak klademe po dvou až třech najednou. Hřebíky zatloukáme hlavičkami pod úroveň podlahy, podlahu zameteme a nerovnosti se mohou ohoblovat. Podlahové koutové lišty přibíjíme na závěr - musíme je přibíjet do zdi, ne do podlahy (aby umožnily podlaze objemové změny). Konstrukce mnoha typů koutových lišt však takovéto přibíjení neumožňuje ale montují se řádně prosušené dřevní dílce v nepříliš velké místnosti se stabilizovaným klimatem (především vlhkostí), obvykle to nepředstavuje problém. Pokud podlaha při chůzi pruží, může být příčinou padnutí podsypu. V takovém případě musíme podlahu otevřít a podsyp navršit asi o 0,5 až 1 cm. Podlahové desky (pokud jsou ze spodní strany v lepším stavu) můžeme pak otočit a přibít naopak. Pokud je podlaha poškozena havarijním zatečením (vodou z instalací, povodněmi), musíme s opravou počkat, až se přiměřeně vysuší nejen dřevo podlahy, ale i podsyp. Tomu může pomoci vystěhování místnosti, déle trvající otevření oken a dveří, případně i horkovzdušný vysoušeč. Pokud se však dřevěná podlaha vlhkém zdeformuje, je oprava těžká, často až nemožná, a poškozený úsek se musí vyměnit za nový.
Oprava vlysových a parketových podlah
Při vlysových nebo parketových podlahách, jejichž materiál se před kladením dostatečně nevysušil, vznikají dodatečným vysušováním široké spáry. Pokud jsou vlysové a parketové podlahy vystaveny byť krátké, ale intenzivní vlhkosti, roztahují se do stran. Pokud není zavlhnutí značné, podlaha se za krátký čas vrátí do původní polohy, pokud však podlaha velmi zavlhne, trvale se zdeformuje. Spáry stažené - dosušení - podlahy můžeme vyplnit kousky dřeva nebo tmelem, což podlahu technicky opraví, ale esteticky ji může znehodnotit. Dřevo a tmel musíme po uložení, vlepení či zatvrdnutí zarovnat přebroušením s okolní podlahou. Aby se vlysová (parketová) podlaha mohla v určitém rozsahu roztáhnout (např. po absorbování vlhkosti nebo vlivem tepla), můžeme již při jejím kladení vytvářet dilatační spáru širokou asi 1 až 2 cm po jejím obvodu u zdi. Dilatační spáru zakrýváme podlahovou lištou. V menších, suchých, méně prosluněných místnostech a při použití dobře vysušeného dřeva můžeme dilatační spáry minimalizovat na šířku jen několika milimetrů. Pokud vlysy leží pevně, můžeme spáry opravit parketovým tmelem, přebrousit a nalakovat. Pokud se jednotlivé vlysy poškodily či uvolnily, můžeme je vyměnit. Vadný vlys vysekáme dlátem a na jeho místo můžeme vlepit náhradní vlys, na kterém předem odstraníme pera. Vlysy bychom neměli ukládat do neprodyšných hmot (např. asfalt), ale připevňovat na hrubou tesařskou podlahu.
Původní podlaha jako podklad pro novou
Sešlapaná dřevěná podlaha se může použít jako podklad pro novou podlahu. Při opravě desky vytrháme a přibijeme opačně, přičemž vyjetá místa na trámech podložíme. Taková podlaha je vhodná jako podklad pro vlysovou přibíjenou podlahu. Prošlapané dřevěné podlahy můžeme vyrovnat tmelem z disperzích nebo z epoxidových pryskyřic zahuštěných vhodným plnivem (např. pilinami). Na vyrovnanou podlahu můžeme uložit nový podlahový povlak, např.. kobercovou krytinu. Velmi opotřebované dřevěné podlahové desky můžeme vyměnit nebo překrýt novou vrstvou desek, které se přitlučou na původní podlahu. Novou vrstvu však na podlahu můžeme přidat jen tehdy, jestliže zvýšení podlahy nebude překážet např.. u prahů dveří.
Ukládání nových vrstev z jiných než prodyšných materiálů (zejména z keramiky, betonu, PVC, gumy apod..) s sebou nese riziko koncentrace vlhkosti v podkladních vrstvách dřevěných konstrukcí, kde to může vést k jejich korozi až zničení. Toto riziko můžeme do určité míry snížit použitím zvláštních profilovaných podkladových fólií, jejichž profilace vytváří soustavu kanálků propojených s ovzduším a kterými se vodní páry mohou z konstrukce odvětrat. Přesto je toto řešení vhodné pouze do suchých prostor s malým rizikem koncentrace vodních par (tedy není vhodné do vlhkých prostor, na neizolované podlahy umístěné těsně nad zemí, do zavlhčených konstrukcí apod..).
Oprava dlaždicových podlah
U opravy dlaždicových podlah (keramických, kamenných), které praskly, uvolnily se nebo se jinak poškodily, z poškozeného místa nejprve odstraníme úlomky dlaždic, resp. uvolněné dlaždice a maltu z ložné plochy a styčných ploch. Úlomky a maltu opatrně vysekáme zednickým dlátem až po podkladovou vrstvu. Poklepem ověříme, zda se neuvolnily i jiné okolní dlaždice, které se také musí odstranit. Uvolněné lůžko důkladně vyčistíme a navlhčíme. Rozetřeme v něm cementovou nebo vápennou maltu nebo tmel do takové výšky, aby dlaždice po uložení lícovaly se starou dlažbou. Maltu v lůžku zarovnáme hladítkem, zaprášíme cementem (vápnem) a do takto připraveného podkladu rozložíme jednotlivé dlaždice. Pokud se opět ukládají i staré dlaždice, musíme je důkladně navlhčit (uložit na několik hodin do vody). Položené dlaždice se zarovnají s lícem okolní dlažby poklepem přes rovnou desku. Spáry se zalijí cementovou nebo vápennou kaší nebo tmelem a zatřou gumovou stěrkou. Po částečném zatvrdnutí se dlažba důkladně očistí (např. měkkými kartáči nebo vlhkými a suchými pilinami).
Oprava betonových podlah
Opravy betonových podlah jsou i při použití rychlovazných betonů náročné, protože dokonale spojit starý a nový beton, zejména pokud se starý beton znečistil (např. olejem), je velmi obtížné. Betonové podlahy (zhotovené z betonové mazaniny) na poškozených místech opravujeme vysekáním do hloubky 3 až 8 cm, v objektech s těžkým provozem i hlouběji. Okraje vysekané plochy musí být svislé a plochu upravujeme do tvaru čtverce nebo obdélníku. Při sekání betonové podlahy nesmíme poškodit izolaci nebo rozvody elektrického proudu, případně vody, uložené pod mazaninou.