Tenké desky plovoucích podlah bývají vyrobeny z více vrstev dřevěné dýhy podobné překližce. Na povrchu bývá tenká vrstva krásného lakovaného dřeva, které vytváří vzhled podlahy. Desky mají buď do sebe zapadající rýhy, anebo čepy a drážky, které se slepují lepidlem, aby pevně a trvale držely.
Tyto podlahy bývají nazývány „plovoucí“, protože nejsou připevněné k podkladu. Spojené desky leží volně na izolační vrstvě nebo na pěnovém podložení, které spočívá na podkladu. Podlahy na principu čepu a drážky bývají slepené lepidlem a pevně sbité gumovou palicí, aby dobře držely pohromadě. Instalují se k nim lišty, takže jsou připevněny ke stěnám, ne k podlaze pod nimi, což umožňuje rozpínání v závislosti na počasí, aniž by hrozilo, že se podlaha rozpadne.
Na podlahy využívající čepu a drážky je potřeba malé množství žlutého tesařského lepidla, které se nanáší do drážky. Když se čep přibije na místo, lepidlo se rozlije po celé plošce a vytvoří pevný spoj. Pokud použijete příliš mnoho lepidla, vymáčkne se ze spoje směrem dolů a přilepí desky k izolaci nebo k pěnovému podložení. Lepidlo, které se vytlačí na povrch desky, okamžitě stírejte vlhkým hadrem.
Plovoucí podlahy jsou k dostání v provedeních z mnoha různých druhů dřeva. Některá luxusní tropická dřeva jsou však příliš drahá na to, abyste si z nich mohli udělat celodřevěnou podlahu. Kvalitní připravené podlahové krytiny jsou vyrobeny z dřevěné dýhy. Výrobky z dřevěných vláken nebo z plastového laminátu ale nevydrží tak dlouho jako ty z pravého dřeva s kvalitním lakovaným povrchem.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.