Keramické dlaždice se vyrábějí ze směsi keramické hlíny a malého množství jiných minerálů. Dlaždice se tvarují ve formách a vypalují v pecích. Mohou být glazované nebo neglazované. Glazované dlaždice mají hladký sklovitý povrch, který se na dlaždici přilepuje až po vypálení, podobně jako laminování fotografií na povrch. Neglazované dlaždice obsahují barevný pigment, který se do hlíny vpravuje před vypalováním. Musí se pak na ně nanést impregnační nátěr, aby se na nich nedělaly skvrny.
Porcelánové dlaždice se vypalují při vyšších teplotách než keramické a jsou odolné vůči ulamování. Porcelán je také hustší materiál, díky čemuž je také odolnější proti vlhkosti. Výhodou porcelánu je, že jeho barva je konzistentní v celé dlaždici, takže pokud by se kousek ulomil, neuvidíte hlínu uvnitř tak jako u keramické dlaždice. Nevýhodou porcelánu je jeho tvrdost. Díky ní je sice porcelán odolný, zároveň je však tvrdý na nohy a může způsobovat problémy těm, co mají nemocná záda.
Saltillo neboli mexické dlaždice se místo vypalování v peci suší na slunci. Tvarují se ve formách a pokládají na slunce, vystavení působení živlů pak způsobí jejich sytou zemitou barvu. Vystavení místní přírodě někdy také způsobí, že se v dlaždicích otisknou stopy zvířat, tyto dlaždice s otisky však bývají dražší. Podle legendy takové dlaždice v podlaze přinesou do Vašeho domu štěstí. Saltillo jsou porézní dlaždice a potřebují každý rok znovu naimpregnovat, aby se zabránilo skvrnám a změnám barvy.
Dlaždice z přírodního kamene bývají mj. z travertinu nebo z mramoru. Tyto dlaždice jsou dražší než keramické, porcelánové nebo saltillo dlaždice. Travertin je forma vápence, která se vytváří u horkých pramenů. Horko a bublání vody způsobí děrovaný povrch, jaký vidíme na travertinových dlaždicích. Travertin vyžaduje čističe neobsahující kyselinu a je náchylný k tvoření skvrn. Mramor je tvrdší než travertin a je velmi odolnou podlahovou krytinou. Je však také náchylný ke skvrnám a ochlazuje celý interiér.
Dlaždice jsou dobrou volbou i na venkovní prostory kolem domu. Vhodné jsou cihlové dlaždice, betonové dlaždice nebo betonové desky. Cihla má své venkovské kouzlo, ale výběr barev je omezený. Betonové dlaždice se stejně jako keramické tvarují ve formách a pak vypalují. Jejich přirozeně drsný povrch chrání před uklouznutím a tvorbou skvrn, díky čemuž se hodí k bazénu nebo na podlahu venkovní kuchyně. Betonové desky jsou tenčí než cihla a stejně jako betonové dlaždice pomáhají proti uklouznutí. Potřebují však impregnační nátěr. Pokud nejsou položeny pečlivě, může mezi nimi později vyrůstat plevel a tráva.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.