Práce v kanceláři a zdravotní komplikace ze sedavého způsobu života

Sezení by se dalo označit za nešvar naší doby. Sedíme v práci, sedíme doma a jako koníček si často volíme činnosti, které vykonáváme rovněž vsedě. Ale co to neustálé sezení dělá s naším zdravím? Když si představíme všechny nemoci, které z neustálého sezení vyplývají, tak nám to sezení pěkně zhořkne. Napadlo by vás, milí “sedaví nekuřáci”, že sezení škodí více než kouření?!

Sedavý životní styl škodí více než kouření

Je dokázáno, že sedavý životní styl zabíjí více než tabák. Sezení přispívá k rozvoji rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku, cukrovky, vysokého cholesterolu, dokonce může vést i předčasné smrti. Sezení však především dělá náš organismus "líným" a všechny naše orgány tak fungují hůře.

Přes varování zdravotníků je sedavý životní styl zvláště znepokojující u mladých lidí,

kteří vysedávají u počítačů. Sedavého způsobu života v Evropě přibývá. Podle průzkumu Eurobarometru se počet Evropanů, kteří uvedli, že se nevěnují žádné fyzické aktivitě ani sportu, neustále zvyšuje a činí téměř padesát procent. Aby se člověk těšil dobrému zdraví, měl by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) udělat denně nejméně 10 tisíc kroků. To lze změřit pomocí krokoměru. Tuto požadavek podle průzkumu IRMES nesplňuje 75 procent  lidí ve věku od 18 do 64 let. A počet těch, kteří se pravidelně věnují fyzické aktivitě nebo sportu rovněž poklesl. Velmi znepokojující je to, že lidé ve věku 18 až 24 let chodí pěšky mnohem méně, než je průměr: udělají kolem 2 000 kroků denně. V této věkové kategorii se nejvíce projevuje tendence k sedavému způsobu života. Na vině je prý i záliba ve videohrách a komunikace prostřednictvím internetu, smartphonů či tabletů. Mladí ve věku od 18 do 24 let jsou "přilepení k obrazovce" a jsou dokonce méně aktivní než lidé ve věku od 55 do 64 let.

Jak vypadá náš pracovní den v kanceláři?

Ráno zapneme počítač, pak před ním sedíme po celý den. Krátce si přineseme kávu, na oběd jdeme do kantýny - a to je většinou celý pohyb při práci. Protože je stále zřejmější, že dlouhodobé sezení je nezdravé, žádají nyní odborníci v časopise změnit smýšlení zaměstnavatelů: Ti by měli umožnit pracovníkům kanceláří alespoň dvě hodiny jejich každodenní práce strávit ne v sedě, ale ve stoje nebo chůzí. Ještě lépe by byly čtyři hodiny.

Jak to funguje

Vědci důrazně doporučují výškově nastavitelné stoly, kde by se dalo pracovat střídavě ve stoje nebo v sedě. Lepší alternativou může být stojící pult u stolu. Ale také pouze stát celý den není dobré. Důležité je střídání. Ve Skandinávii, tak se píše v odborném článku, že prý má asi 90 procent kancelářských pracovníků výškově nastavitelný stůl. Situace je odlišná v Německu: v anketě uvedlo 37 procent dotazovaných společností, že takové stoly v jejich podniků nemají. 31 procent uvedlo, že jsou vzácné, u 32 procent se převážně používají. Zaměstnavatelé by měli zvážit, jaká opatření umožňují zaměstnancům více pohybu, žádají odborníci. Podobný výzkum z České republiky není znám, ale výškově nastavitelný stůl je u nás spíše výjimkou.

Jak to vidí odborníci 

• pauzy, ve kterých člověk stojí nebo se pohybuje
• vhodný kancelářský nábytek, jako jsou např. výškově nastavitelné stoly
• technická opatření, jako jsou např. opakující se alarmy, které naznačují, že nyní je čas vstát
• přeložení konferenčních místností, kuchyní a WC na jiná patra než jsou pracovní místa
• dělat konference ve stoje