V tomto čase neproniká do našich zeměpisných šířek a "běžných" výšek skoro žádné UV záření a kromě toho chodí většina z nás do práce i z práce za tmy, a tak nemáme možnost během dne načerpat ani tu trošku slunce. Dny bez slunečních paprsků však nemají vliv pouze na barvu pokožky, ale i na naše zdraví.
UV-záření ovlivňuje v našem těle množství procesů. Pokud se dostane na pigmentotvorné buňky (melanocytózy), které se nacházejí hluboko v pokožce, začnou s tvorbou barevného pigmentu - melaninu, který nám zajišťuje požadovanou opálenost. Produkci barviva melaninu může vyvolat UVA i UVB záření. O správně hnědou pleť se však stará pouze UVA-záření, přičemž pomocí kyslíku z krve zabarvuje pigmentové zrna na jejich cestě při rozvětvování se pigmentových buněk. Účinnou ochranu před úpalem tvoří tzv.. světelný práh, narůstající zhuštění vrchní vrstvy kůže, které aktivuje výlučně UVB-záření. Tak se dá pomalým zvykáním na UVA a UVB-záření dosáhne ochrana kůže před sluncem až do faktoru čtyřicet - podle typu kůže. Tento individuální ochranný faktor záření odpovídá číslům, které nacházíme na opalovacích krémech.Udává nám, o jaký faktor se prodlužuje čas, který můžeme strávit na slunci, aniž by se poškodila.
Kromě této ochrany před slunečním zářením však má UVB-záření i zcela zvláštní význam pro naše zdraví. Pokud se dostane na horní vrstvu kůže, tvoří se v ní vitamín D3. Tento je i navzdory svému názvu hormon, bez kterého by se v kostech neukládal vápník přijatý výživou. Méně známé je, že vitamin D3 chrání i před rakovinou prsu a tlustého střeva. Kromě toho má UVB-záření za následek zvýšenou produkci určitých imunitních buněk, fagocytózu, které ničí bakterie a viry, rovněž zlepšuje vlastnosti toku krve, čímž odlehčí srdce a krevní oběh.
Jak to však vypadá s rizikem rakoviny kůže vyvolané soláriem? Nevyvolá znovu pozitivní efekty? Naopak, pokud by toto riziko existovalo, byl by podle výpočtů amerických vědců počet těch, kteří umírají na rakovinu kůže, několikanásobně menší než počet těch, jejichž UVB-světlo chrání před jinými druhy rakoviny. Dalším významným důvodem, proč neexistuje toto riziko, je v konstrukci solária. Slunce nám při bezmračné obloze v poledne v červenci vysílá zhruba 0,4 miliwattů UVB-záření na centimetr čtvereční (mW / cm 2), UVA-záření asi okolo 5 mW / cm 2. Poměr je tedy 1:12,5. Ten, kdo si během tohoto červencového oběda lehne na slunce bez ochranných opalovacích prostředků a bez předchozího opálení, dostane dost rychle úpal. Odpovědné je za to UVB-záření.
To znamená, že podíl "opalovacího záření" je mizivě nízký oproti UVA, které ovlivňuje hnědnutí. Přesto však toto množství stačí na to, aby se spustily pozitivní zdravotní procesy (syntéza vitamínu D3) a aby se při pravidelném ozařování vytvořil ještě i ochranný světelný práh.
UVB-světlo se používá i na terapii kožních chorob, jako je lupénka (psoriáza) a neurodermitída (zdlouhavý ohraničený svědivý zánět kůže) s úspěšností asi devadesát procent. UVB-ozařování v těchto terapeuticky používaných přístrojích je mnohem vyšší než ozařování ve veřejných soláriích, dokonce ještě vyšší než na přirozeném slunci. Přesto platí, že při návštěvě solária je třeba dodržovat určitá důležité zásady. Ten, kdo nechce jen zhnědnout, ale současně by chtěl mít užitek z jiných pozitivních účinků UV-záření, by se měl nejprve zeptat, zda přístroje příslušného solárního studia poskytují UVB-záření. V některých přístrojích se totiž podíl tohoto záření kompletně přefiltruje, respektive lampy ho vůbec neprodukují.
Pravidelná státní kontrola solárních studií dosud neexistuje. Zdravotnické úřady si vezmou na mušku solária pouze tehdy, pokud jsou předloženy konkrétní stížnosti, například v souvislosti s hygienou. Avšak podle čehož lze zjistit, zda konkrétní solární studio patří k těm dobrým?
Pokud vám provozovatelé neumí nebo nechtějí podat žádné informace, například co se týče světelného spektra přístrojů, trvání opalování nebo obsluhy a používání ochranných brýlí - zapomeňte na ně. Rovněž je velmi důležitá hygiena. Každá lavice by se měla po každém použití důkladně vydezinfikovat - zeptejte se nebo všímejte si to sami. Štítky s údaji o zařazení do typu kůže musí být umístěny na viditelném místě. Zde je riziko zvláště velké, protože chybné trubice se nevyměňují, čímž stoupá riziko úpalu. Kromě toho často chybí kontaktní partneři při problémech s obsluhou nebo při jiných otázkách, přičemž i hygiena může být problematická.
Přesně tak, jak po opalování pod širým nebem, byste měli věnovat trochu pozornosti své pokožce i po návštěvě solária. Jelikož se kůže následkem UV-paprsků vysušuje, třeba jí vrátit potřebnou vlhkost. Na to jsou vhodné krémy nebo tělová mléka s vysokým podílem vody, respektive speciální výrobky po opalování. Ten, kdo má i za normálních okolností velmi suchou pokožku, si může vybrat výrobek s vyšším podílem tuků. V případě pochybností konzultuje výběr s kožním lékařem nebo kosmetičkou. Poskytněte své pokožce po opalovacím programu deseti až dvanácti ozařování pauzu odpočinku asi čtyři týdny. Především lidé s bledou pokožkou by si měli uvědomit, že jejich struktura kůže není "stavěná" na trvalou opálenost.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.