Uklízení jako nebezpečná choroba - příznaky, diagnóza a léčba

Máte partnerku, která prostě nedokáže přestat uklízet? Jako kdyby si v tom libovala? Je přehnaně náročná? Přeháněný úklid a organizování může vytvářet z domácnosti příliš sterilní a nehostinné prostředí. Kdy jde o chorobný stav a jaká jsou možná řešení?

Diagnóza nebo snaha o dokonalou domácnost?

Může to být snaha mít dokonalou domácnost, prestiž, naučené zvyky uklízet z dětství, dokonce forma relaxace (vypnutí "mysli" po psychicky náročném dni), až po poruchu obesesívno-nutkavé charakteru, kterou je třeba řešit na odborné úrovni (psychiatr, psycholog, terapeut). Uvedeme si nejdříve problematiku pohybující se na úrovni lehčích problémů, které je třeba komunikovat mezi partnery av druhé části jako skutečný problém obesedantně-kompulzivní poruchy.

Správné zhodnocení situace

Základem vztahu a řešení problémů ve vztahu je schopnost umět komunikovat:
1. Poctivě a otevřeně zhodnoťte chování sebe a své partnerky, co se týče pořádku. Ujistěte se, že při porovnávání vás oba používáte "přiměřenou normu", nejen podle sebe nebo pouze podle ní (kompromis).
2. Naučte se rozlišovat mezi běžným nepořádkem a špínou a tím, co je příliš. Je rozdíl mezi novinami na stole a talíři stojícími tři dny v dřezu. V případě, že vaše návyky na úklid se o něco zvýší, partnerka se může cítit méně stresovaná a může relaxovat.
3. Otevřete dialog rozumným způsobem, ale jasně vyjádřete svůj postoj k tomu, co partnerka dělá. Nehádejte se, ale skutečně se snažte najít společnou řešení a porozumění. Zeptejte se partnerky, co ji nejvíce trápí, co se týče vašich návyků a zeptejte se, zda jí můžete dát zpětnou vazbu ohledně jejího chování, které vás uvádí do nepohody.
4. Snažte se zavést systém a rozdělení odpovědnosti za pořádek. Pokud partnerka dělá veškerý úklid, měli byste se přinejmenším nabídnout pomáhat alespoň s nezbytnými povinnostmi, jako je vynášení koše, úklid např. na dvoře, opravy, vysávání apod.

Může jít i o chorobný stav

Charakterizován je neustálou potřebou a kontrolou, zda je domácnost uklizená. S tím jsou spojeny i vtíravé myšlenky, se kterými se musí dotyčná osoba poprat. V tomto případě mluvíme o obsedantně-kompulzivní poruše. Jakákoliv forma obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) podporuje nárůst stresu a úzkosti v postižené osobě. Činnost, v tomto případě úklid, provádí daná osoba jako nevědomý pokus uklidnit stres a úzkost. Možná bojuje v sobě s pověrčivým pocitem, že "kdybych jen to mohla dost vyčistit, mohu tak odvrátit katastrofu nebo dělat věci lépe!"

Kroky ke zvládnutí chorobného stavu

• První krok: Relaxujte předtím, než začnete uklízet. Zastavte nadměrný úklid tím, že nejprve relaxujete. Tato činnost je často spojena s úzkostí a stresem a přiživuje se na ní. Nadměrný úklid (až obsedantní úklid) je nevědomým pokusem uklidnit stres. Někdy může úklid samotný sloužit k účelu, vyčerpat osobu, dostat ji tak do stavu uklidnění a nabýt klid. Samozřejmě, existují i ​​jiné, lehčí cesty, jak dosáhnout relaxaci. Potřebné je to v tomto bodě nepřestat uklízet jako hlavní úkol, ale naučit se relaxovat. Možná stačí CD s relaxací a pustit si ho předtím, než začnete uklízet. Úklid bude sice přítomný, ale možná ne tak intenzivní.
• Druhý krok: Přerušte obsesivní rutinu. Přerušení potřeby může vypadat jako práce na závislosti. Na druhou stranu, úklid sám o sobě je v domácnosti třeba. Přerušení obsesivní rutiny znamená to, že začnete uklízet o 20 minut později, než obvykle. Důležité je změnit sled úklidu a někdy i zapomenout něco uklidit nebo dokonce to nechat na další den. Je to jako hraní si se starým způsobem úklidu, jako uvolňování staženého uzlu, jeho popotahování z každé strany.
• Třetí krok: Podívejte se na svůj život ze širšího pohledu. Nadměrný úklid může v sobě nést různé úzkosti. Pokud tyto úzkosti poklesnou, může poklesnout i potřeba je krmit (úklidem). Důležité je, podívat se na vztah partnerů jak se rozvíjí, jak klesá. Důležité v tomto bodě pomoci partnerce je, aby se pohybovala směrem k naplňování jejích skutečných životních potřeb.
• Čtvrtý krok: Máte strach z kontaminace (znečištění)? Někdy je neustálý úklid pokusem zvládat a bojovat se strachem ze znečištění. V případě, že vaše úzkost z úklidu se netýká jiných osobních problémů, ale skutečného pocitu znečištění a boje proti "malým neviditelným nepřátelům (bakteriím apod), je dobrým nápadem hledat pomoc u psychoterapeuta, který pomůže překonat tuto fixaci.
• Pátý krok: Soustřeďte se na to, čeho se skutečně bojíte. Co vás skutečně tlačí k obsesivnímu úklidu? Může to být strach ze znečištění, snaha udělat svůj domov zcela dokonalý. Podívejme se hlouběji na problém: na chvíli si přestavte, že neuklízíte, například pouze jeden den. Jaké to je pro vás, co cítíte? Pokud cítíte úzkost, tak k úklidu vás tlačí úzkost. Pokud je úzkost menší a mizí, vy jste ta osoba, která bere otěže do rukou a poroučí, kdy a kde budete uklízet. Pokud se cítíte v klidu ohledně přílišného úklidu, jste na dobré cestě k uzdravení. Zkuste se hluboce soustředit v mysli na neuklízení a zkuste se ohledně toho cítit relaxované, v pohodě. Určitě, že potřebujete uklidit, ale váš život má i jiné rozměry!
• Šestý krok: Dostaňte svůj život zpět. Jak začnete méně uklízet, dostanete svůj život zpět, osvobozujete se, uklízíte postupně 5x krát týdně, pak třikrát, a nakonec jednou. Na novou situaci si zvykne rodina, partner, začnete dělat věci společně. Budete mít a žít život, ne žít podle rozvrhu úklidu. V případě, že svůj problém nemáte pod kontrolou a začne ovlivňovat závažným způsobem váš sociální život a denní aktivity, vyhledejte psychologa nebo psychoterapeuta.