Štěstí není záležitostí zděděných genů ani peněženky, nezávisí na kariéře, vzdělání, ani kráse, ale pouze na každém z nás. Kdo začne pracovat na dodržování pěti nejzásadnějších životních úkolů, najde krok za krokem cestu k vnitřní radosti.
Koupelna září čistotou a prádlo visí na šňůře? Člověk by si měl užívat i takové každodenní činnosti. Když začneme pozorně vnímat, přetvoří se tyto povinnosti na drobné, cenné radosti. Na tento poznatek přišli pracovníci výzkumného týmu Harvardské univerzity, když neočekávaně telefonovali různým lidem a ptali se jich, co právě dělají. S odstupem času byly nejspokojenější ti, kteří se plně soustředili na činnost, kterou právě prováděli. Bez ohledu na to, zda to bylo drhnutí vany, nebo čtení náročné literatury. Více nešťastně působily ti, kteří se nechali neustále rozptylovat od své úlohy - klidně i myšlenkami na blížící se dovolenou. Kdo chce kouzlo okamžiku přetavit do celoživotní spokojenosti, musí se začít koncentrovat na to, co se děje tady a teď. Významnou osobností v této oblasti je duchovní učitel Eckhart Tolle. Jeho kniha s názvem Síla přítomného okamžiku obsahuje poutavé poznatky a konkrétní návody na to, jak vnímavostí a odpoutáním se od racionality prolomit zažité vzory chování a najít vlastní cestu k uvolněnému žití. Mnozí lidé popisují osvobození od hlasů v hlavě jako přívalovou vlnu, kdy tělo zaplaví dopamin, který je nositelem pocitu spokojenosti a zvyšuje aktivitu.
Podle výzkumů je lehkost bytí spojena s jedním velmi komplexním faktorem: odloučením od rodičů. Jen málokomu se to podaří ihned po dovršení plnoletosti. Zejména ženám to to jde těžce, protože vztahy prožívají velmi intenzivně. Dívky už v dětství velmi citlivě prožívají, když jsou máma nebo táta smutní. Vnímají potlačované emoce a snaží se situaci řešit láskou. Budují si tak sice cenné vlastnosti, jakými jsou empatie a emoční inteligence, ale zároveň vytvářejí podhoubí pro vznik fenoménu takzvané "poslušné dcerušky", ve které jde o tlak, který znají mnohé ženy ve snaze uspokojit všechny zároveň. Toto je skutečný zabiják štěstí, který vám brání proniknout do vlastního nitra. Pokud se při důležitých rozhodnutích ještě vždy ptáte rodičů na jejich názor, nebo zahazujete vlastní plány kvůli očekávání rodiny, jste jednoznačnou obětí tohoto fenoménu a sabotuje vlastní duši. Pomůže jediné - mít vlastní cíle a do budoucna si stanovit jasné hranice. Klidně i s pomocí profesionálního koučinku.
Člověk od přírody touží po dotyku, spojení a pocitu, že je milován. Vřelé, hluboké vztahy jsou nejdůležitějším předpokladem šťastného života. Největší vliv na kvalitu života mají vztahy. Nemusí to být nutně vztah se životním partnerem. Jde spíše o základní vazby k ostatním lidem - altruistické a empatické vztahy k okolí. Ani život o samotě tak nemusí narušit naše štěstí. Pro osobní pohodu jsou stejně důležití dobří přátelé a domácí zvířata. Zvyšují průměrnou délku života a mohou mít příznivý vliv i na zdravotní stav. Budovat důvěru, cítit s druhými a dopřát si dostatek času, to jsou základní ingredience šťastného přátelství. Nepotřebujete k tomu nezbytně velký okruh známých, ani starých kamarádů z dětství. Pravidelné setkání naplněné důvěrou citelně zvyšují naši spokojenost se životem.
Při honbě za štěstím často ujedeme mnoho zbytečných kilometrů a dostaneme se do slepých uliček, protože máme přirozenou tendenci nechat se zlákat zejména povrchními cíli: penězi, statusem, luxusem. Je přirozené, že materiální věci a moc nás fascinují a přitahují. To, že z dlouhodobého hlediska naší duši neprospívají, si často uvědomíme až v momentě, kdy je s velkou námahou dosáhneme, ale pocit vnitřního štěstí se nedostaví. Například, když si koupíme nové designové boty, poprvé si je obujeme a vůbec nepocítíme to očekávané radostné lechtání v břiše. Nebo na letní dovolené v luxusním resortu - rázem začneme pociťovat vnitřní prázdnotu, kterou se nám během roku díky pracovní zátěži dařilo ignorovat. To, co nám přináší štěstí z dlouhodobého hlediska, se snažila odhalit berlínská studie s využitím více než 60 000 dotazníky. Nezištní a starostliví lidé mají šťastnější život než egoisté. Lidé, kteří se angažují v sociální oblasti nebo dobrovolnictví, jsou vyrovnanější a bezstarostnější než ti, kteří se zabývají pouze vlastní spokojeností. Sociální chování je přirozenou potřebu, která pramení z touhy chránit slabší a připravovat další generace na život. Rodiče dobře znají ten příval nadšení, když se jejich dítě poprvé samo posadí na nočník nebo si zaváže tkaničky na botách. Podle vědců je štěstí sociální emocí. Nezapomínejme, že každý z nás má možnost pomáhat jiným, přispět k jejich štěstí, vyjádřit jim podporu a tím udělat něco dobrého pro sebe i pro společnost.
Naše srdce dokáže v sobě ukrývat množství nadějí. Ne nadarmo se říká, že víra dokáže pohnout i horou. Za touto moudrostí se skrývá síla myšlenek a přesvědčení, která může pozitivně ovlivnit náš skutečný život. Lidé, kteří věří v sílu alternativních léčebných metod, například homeopatie nebo samoléčby, budou pravděpodobně pociťovat mnohem lepší účinky této terapie než ti, kteří důvěřují jen konvenční medicíně. Víra nám může přinést i štěstí. Mít své zásady a přesvědčení je podle harvardských vědců důležitým milníkem na překážkové dráze k životnímu štěstí. Jejich zdrojem může být náboženství nebo spirituální styl života. Víra však nemusí být bezpodmínečně spojena s bázní před božskými silami nebo hlubokou spiritualitou. Cílem člověka by mělo být zejména potlačení vlastního ega, spolu se všemi touhami a obavami, a svěření se vyšší moci. Méně myslet, více prociťovat a nechat vše běžet - s vírou v to, že vesmír přesně ví, co je pro nás nejlepší.
Lidé, kteří si dokáží vychutnávat přítomnost a méně se strachují o budoucnost, jsou v životě mnohem spokojenější. Nezáleží na tom, zda se právě věnujeme něčemu příjemnému nebo nepříjemnému. Polovinu času jsme i tak myšlenkami jinde. Lidé, kteří tok svých myšlenek nemají dostatečně pod kontrolou, bývají nespokojenější a častěji nešťastní. Neschopnost koncentrace není následkem, ale často spíše příčinou nespokojenosti. Trénujte koncentraci - vědomně dýchejte, vnímejte při mytí proud vody, choďte bosi, koncentrujte se na své okolí, věnujte se sportu, který vyžaduje soustředění a koncentrujete se i na jednotlivé úkony při jídle.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.