Stáří je úžasná etapa života, kterou je třeba si náležitě vychutnat

Nikdo netouží po stáří, ale na druhou stranou rezignovat, to není ta správná cesta. Jsou staří lidé, kterým by mladší ročníky mohly vitalitu závidět. Nepromarněte své "všední" dny, další šance už nemusí přijít.

Pravidla moudrosti podle teorie i praxe

Věčná a nadčasově platná kniha knih (Bible) odkazuje na biblickou knihu přísloví, kde nabízí i tyto rady, jak být moudrým:

• Upřímná řeč utiší nenávist, jen hlupáci šíří za zády drby.
• Mnoho řečí nebývá bez hříchu, proto moudrý mírní své rty.
• Pomlouvač obchází a vyzradí tajnosti, člověk hodný důvěry drží řeči v sobě.
• Z požehnání čestných lidí vznikají města, řeči bezbožných je bortí.
• Kdo štědře dává, vždy více mívá. Kdo šetří bez míry, tomu vždy chybí.
• Moudrý člověk, co si dá záležet na ctnostném životě a buduje i zázemí i pro své děti.
• Klidná mysl dodává zdraví, žárlivost ničí kosti až na dřeň.
• Kdo miluje, je vždy přítelem, ale v soužení se z něj stává bratr.
• Spravedlivému bude dáno, co si přeje, špatného stihne to, čeho se bojí.

Filozofie pokročilého věku

Uvědomujete si, že začínáme stárnout už v dětství? Ve věku do 10 let máme o stárnutí jen mlhavé povědomí. Na otázku "Kolik je ti let?" dítě odpoví: "Čtyři a půl." Ale později už neříkáme: "Je mně třicet šest a půl". Dítě říká: "Je mi čtyři a půl" nebo "Bude mně pět". A to je klíčové. Pak jste teenager, ale tím to nekončí. Skáčete do dalšího a dalšího věku. Na otázku "Kolik je vám let?", odpovídáte: "Bude mně šestnáct" ... A pak přijde ten toužebně očekávaný den, kdy vám je osmnáct (věk dospělosti). A je co slavit! Hurá! A potom přijde třicítka. Ach jo! Co se stalo? Zní to jako nakyslé mléko. Zkyslo, museli jste ho vylít. A je po legraci, připadáte si jako zkažený knedlík. Co je špatně? Co se změnilo? Dosáhli jste osmnácti, přehoupla se třicítka a spějete ke čtyřicítce. Šlápnete na brzdy, ale klouže to, život jde dál. Než se stačíte vzpamatovat, je tu padesátka a sny jsou tam, někde tam ... Ale pozor! Ani se nenadějete a spějete k šedesátce. Takže vám bylo 18, pak 30, 40, 50 a spějete k 60. A jde to tak rychle, že máte 70. Po osmdesáti už běží dny podle denního režimu: dožívá se oběda, odpoledne. Večer se zalehne do postele. Po devadesátce je to stejné, jen začnete mluvit. "Už mám devadesát". A pak se stane něco divného. Když se přehoupne stovka, stanete se znovu dítětem a říkáte: "Mám sto a půl". Dožili jste se ve zdraví například 110 a půl!

Jak zůstat mladým?

• Hoďte za hlavu nesmyslná čísla, které se vztahují k věku, váze a výšce. Přenechejte tyto starosti lékařům. Koneckonců za to je platíte.
• Stýkejte se jen s pozitivně naladěnými lidmi. Škarohlídi vás ničí.
• Dbejte na neustálé vzdělávání. Zajímejte se o počítače, řemesla, zahradničení - cokoliv, co vás baví. Jen nenechte mozek zahálet! Líná mysl s sebou přináší problémy a nemoci.
• Radujte se z jednoduchých věcí.
• Smějte se na plné hrdlo, dlouho a hlasitě.
• Když dojde na slzy, truchlete, ale vydržte a jděte dál. Jediná osoba, která nás celý život provází, jsme my sami. Žijte, pokud jste živí!
• Obklopujte se vším, co máte rádi. Ať už je to rodina, domácí mazlíčci, hudba, rostliny, záliby. Domov je vaším zázemím.
• Dbejte o své zdraví. Pokud je dobré, udržujte ho. Pokud ne, postarejte se o zlepšení - pokud je to nad vaše síly, vyhledejte odbornou pomoc.
• Nepodnikejte pochybné výlety. Vydejte se za nákupy, třeba mimo své bydliště nebo do ciziny. Nikdy však nikam, kde se nebudete cítit dobře
• Říkejte při každé příležitosti lidem kolem sebe, že je máte rádi.

Rada na závěr

Zapamatujte si, že život se neměří počtem nádechů, ale okamžiky, kdy si vydechneme. Vyplatí se usilovat o to, abychom co nejvíce dní svého života prožili naplno!