Za relativně krátké období svého fungování jako samostatná vědní disciplína se snažila hledat cesty či způsoby, jak tyto problémy člověka řešit. Vytvořila techniky, metody, teorie, způsoby přístupu k různým problémům. Obecně se nazývá odborná pomoc při psychických potížích psychoterapie - léčba psychiky. Je to jakýsi postup opravy nebo změny stavu našeho myšlení.
Je to buď odstranění "negativních" symptomů klienta, ale i poznávání sebe sama a nácvik nových dovedností fungování vůči sobě a svému okolí. Ale i hlubší osobnostní práce psychoterapeuta s klientem při porozumění a změně jeho vztahů k sobě, k sociálnímu prostředí, přístupu k životu a řešení životních problémů, často spojená s hlubší analýzou sebe, svých zážitků, konfliktů.
Psychoterapeut je odborník, zaměřený na léčbu problémů psychiky, duše a nitra člověka. Je trénován v provádění terapeutické činnosti teoretickým a praktickým studiem v instituci, která oficiálně nabízí výuku v psychoterapii. Terapeutických směrů je několik. Souvisí to s různým viděním světa, vnímáním toho, co je důležité v životě člověka a co je třeba na jeho uzdravení.
Psychoterapeuta můžeme v dnešní době najít různými způsoby: můžeme se informovat u svého lékaře, známých, v seznamu psychoterapeutů, psychoterapeuti mají své stránky na internetu (vyhledání podle Psychoterapeut / psychoterapie plus bydliště / město). Psychoterapeut nás telefonicky či mailem určitě dále usměrní podle popisovaných problémů, jak postupovat, co dělat, na koho se obrátit.
Během úvodního setkání s psychoterapeutem je klient seznámen s podmínkami práce: finanční oblast, časové hledisko, způsob práce - všechny důležité "technické" detaily. Vysvětlí mu i formu práce z hlediska obsahu - obvykle je to práce léčebným rozhovorem, mohou to být však i různé aktivity, práce s tělem (bodytherapy), pohybová terapie a podobně.
Jakkoli se pracuje, toto je vždy cíl. Psychoterapie může mít v našem životě tak zásadní roli, že nám zážitek z ní změní život od základu. Psychoterapeuti se obvykle orientují na určité teorie psychoterapie - jednu či více. Teorie pomáhá psychoterapeutovi porozumět klientovým myšlenkovým procesem a směřovat ho k vyléčení.
Snaží se změnit problémové chování, pocity, myšlenky u klienta takovým způsobem, že se zaměřuje na jejich "nevědomý" význam a motivaci. To znamená, že odhaluje kořeny, to skryté, nevědomé v člověku a tím ho zbavuje problému, napětí, konfliktu. Pracuje se hlavně individuálně, důležitý je vztah mezi terapeutem a klientem. Klient se prostřednictvím práce s terapeutem učí poznávat sám sebe, zkoumat sám sebe.
Slovo behavior je z anglického výrazu chování. Tento přístup je velmi "prakticky" zaměřený. Říká, že pro člověka je v životě důležité učení (obecně) - při vývinu vhodného, nevhodného, normálního i abnormálního chování je velmi důležité učení (jak se chovat, jednat, fungovat, reagovat a podobně). A jak je možné se například nevhodné (v tomto případě problémové) chování naučit, je možné se ho i odučit. Centrem práce v terapii je proto učení se novým formám chování (šité na míru daného klienta), což má pomoci klientovi začít řešit svůj život a problémy efektivně, zvládat stres , uvolnit se. Patří sem i kognitivní behaviorální terapie - v krátkosti kognice jako poznávací část v člověku (myšlenky, "rozum") a behaviorální - část chování. Terapie se tedy zaměřuje rovněž na změnu chování (změnu chování učením se nových dovedností) i na "analýzu myšlenek", porozumění jejich vlivu na chování a pocity, jejich kontrolu a změnu k pozitivnímu. Takto se klient stává znovu pánem ve svém domě - ve svém nitru.
Tento směr se zaměřuje zejména na to, co si klient myslí, ne na to, co dělá. Myšlenky ovlivňují to, co děláme a jak se cítíme. Pokud změníme své myšlenky prací, kterou nastaví psychoterapeut pro daného klienta, tak se touto prací změní i to, jak se klient cítí a co dělá. Je to jako vstup do strojovny a právě tam se děje celá psychoterapeutická práce - v tom a s tím, co to všechno pohání (pociťování i chování). I zde se má stát klient vlastním pánem, pánem svého myšlení, vědomí, které ovlivňuje zásadním způsobem všechny ostatní prvky v člověku.
Humanistická z toho důvodu, protože je zaměřena na respekt ke klientovi, neposkytuje různé interpretace a speciální vedení. V tomto směru se používají metody jako empatie, akceptace, bezpodmínečné přijetí klienta. Klienta vnímá jako schopného najít své vlastní řešení, sílu v sobě, hledat řešení v sobě, porozumět se a postavit se na nohy. I zde, jako v jiných terapiích, se má stát klient především svým pánem, tím, kdo se naučí orientovat se v sobě, stane se jakoby vlastním terapeutem dále v životě, který se naučí nejen vyřešit daný životní problém, ale naučí se zvládat svůj život celkově - na kvalitní úrovni prožívání a žití. Gestalt terapie - klade důraz na "celistvost", na naučení se žít tady a teď, být si více vědom sám sebe a na základě těchto zážitků a dovedností přijmout odpovědnost za své chování a život, dokonce s ochotou a chutí (i si to užívat) - a existenciální terapie - ta je zaměřena na svobodnou vůli člověka, hledání "smyslu" pro daného klienta, schopnost sebeurčení.
Tyto směry se při své práci nesoustředí na jeden směr / teorii, ale vybírají si ze všech směrů ty prvky / metody, které pak při práci používají podle potřeby klienta.
Směrů v psychoterapii je velké množství, ale cílem každého z nich je pomoci klientovi, aby se cítil lépe a byl spokojenější se svým životem. To je zároveň i hlavním rozpoznávacím znakem účinnosti terapie - klient by měl pociťovat pomoc a úlevu, i když ne zcela a totálně, jelikož se jedná o proces a problém se také vyvíjel delší dobu.
Psychoterapie je zásadní léčbou při různých psychických onemocněních a problémech člověka, zvláště člověka v moderní době a měla by se proto "běžně" vnímat jako kterákoli zdravotnická profese. Je třeba překonat předsudky. Psychoterapeuta si také vybíráme podle jistých našich sympatií a pocitu smysluplnosti práce v terapii či podle vlastní spokojenosti.
V případě, že nám terapie s daným terapeutem celkem nesedí, je možné si slušně popovídat i o jiných možnostech a hledat pomoc u jiného terapeuta. Psychoterapeuti mají vůči tomu porozumění a mohou klientovi dokonce i doporučit někoho jiného, kdo se na jeho problém také soustředí.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.