Není spánek jako spánek

Člověk během svého života prospí téměř jednu třetinu. Spánek představuje formu sníženého vědomí, ze kterého se dá probudit. Během spánku přestávají fungovat určité systémy v lidském těle. Jde především o smysly, které sice fungují, ale informace se nedostávají až do mozku. Spánek je ovlivněn především různými pochody, které probíhají v mozku.

Mozek patří mezi nejzranitelnější orgány v organismu

a proto je chráněn především lebečnímu kostmi. Hmotnost mozku dospělého člověka se pohybuje od 1200 po 1400 gramů. Na jeho fungování je potřebný stálý přísun kyslíku a cukru. Už při několika minutové absenci kyslíku, mohou vzniknout trvalé defekty na mozku. Mozek slouží jako centrum pro všechny podněty přicházející do organismu. V mozku probíhá analýza podnětů a zpětná odpověď. Díky mozku můžeme uspokojit základní potřeby jako je žízeň nebo hlad. Také je zodpovědný za tvůrčí činnost a správné vyjadřování. Spánkové centrum se nachází v koncovém mozku na boční a spodní ploše obou polokoulí. Informace které směřují do mozku a zpět jsou přenášeny pomocí neuronu. K přenosu informace z jednoho neuronu na druhy dochází na konci neuronu, který se jmenuje synapse. Na tomto místě se informace ve formě elektrického proudu nemůže přenést a tak se tato informace přenáší chemicky. To se provádí pomocí takzvaného mediátora, který je schopný chemickým účinkům podráždí následující neuron a informace se může šířit dál.

Mediátory mají přímý vliv na spánek

Mohou svými vlastnostmi spánek tlumit nebo povzbuzovat. Na tlumení spánku slouží mediátor acetylcholin, který nás udržuje při vědomí, povzbuzuje jisté hormony, které podporují paměť a funkci vědomí. Na druhé straně mediátor serotonin tlumí vnímání a pomáhá při usínání. Mediátory mají i další funkce. Například noradrenalin a dopamin zvyšují pozornost, podporují pohybovou a sexuální činnost. Dopamin podporuje uvolňování růstového hormonu hypofýzy, co se děje převážně během spánku.

Činnost mozku má mnoho společného s naším stavem vědomí 

a s naším spánkovým cyklem. Během spánku dochází k některým fázím, které označujeme jako fáze spánku. Každá tato fáze má své specifické vlastnosti. V průběhu spánku člověk prochází z lehkého spánku do tvrdého co se děje několikrát v průběhu celého spánku. Na základě tohoto poznatku se spánek rozdělil do dvou hlavních fází a to na fázi REM a fázi NONREM. Fáze REM je charakterizována rychlými očními pohyby, které se při fázi NONREM nevyskytují. Během REM fáze dochází k uvolňování svalů. V tomto stádiu vypadají naše sny živější a po probuzení jsme schopni si je zapamatovat. Tato část spánku by měla představovat 20 až 25 % celkové délky spánku.

Alkohol a mnohá farmaka mají pozitivní vliv na usínání, ale na druhé straně

vlastně znemožňují fázi REM. Můžeme spát hluboce, ale nebudeme se cítit tak svěže, jako když usneme přirozením způsobem. REM fáze je pro spánek velmi důležitá. Při absenci této fáze v průběhu spánku se organismus snaží dohnat způsobenou ztrátu REM fáze při nejbližším spánku.