Jak dostat z hlavy chytlavou melodii?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč vám určité skladby uvíznou v hlavě a nemůžete se jich zbavit? Nová studie dokazuje, že ty nejchytlavější písně mají nadčasovou melodii a obsahují neočekávaný zvrat. U chytlavých písní je to celé o kombinaci správného rytmu, snadno zapamatovatelné melodie a troše toho překvapení. Nový výzkum se zaměřil na několik písní, které se lidem nejčastěji zaseknou v hlavách a radí, jak je "odseknout".

Nedobrovolná hudební představivost

Vědecká komunita má pro tento jev název "nedobrovolná hudební představivost". Ano, většinou si zvykneme zpívat ty písničky, které se aktuálně hrají v rádiích. Je to logické, ale proč nám z dlouhodobého hlediska některé zůstávají v uších déle než jiné, to zatím žádná studie přesněji nezkoumala - až dosud.

Studie a její výsledky

Mezi lety 2010 až 2013 vědci provedli velký výzkum, ve kterém se ptali až 3 000 lidí na pro ně nejchytlavější píseň a následně srovnávali její melodii s melodiemi jiných aktuálních populárních skladeb, které ale nebyly ve výzkumu jmenované. Jmenované skladby měly několik společných vlastností - rychlé tempo a jednoduchou, nadčasovou melodii. Navíc se v nich střídaly stoupavé a klesavé melodie, které se často používají i v dětských říkankách či písničkách, protože jsou velmi snadno zapamatovatelné. Proto právě tento trik ve velké míře používá mnoho zpěváků a kapel, například Maroon 5 v jejich "Moves Like Jagger", jedné z nejčastěji jmenovaných skladeb celého průzkumu. Není to ale celé až tak jednoduché - předpokladem chytlavé písně jsou také unikátní a neobvyklé pasáže jako hudební skoky či opakování určitého rytmu, jako například ve skladbě "Smoke On The Water" od Deep Purple nebo v Chorus písně "Bad Romance" od Lady Gaga.

Pravděpodobnost "uvíznutí" písně

Studie ukazuje, že se dá na základě melodie skladby do určité míry předpokládat zda bude pro lidi chytlavá nebo ne. Může to pomoci skladatelům či dokonce lidem z reklamy vytvořit písně, které si lidé budou pamatovat celé měsíce či dokonce roky. Studie rovněž potvrzuje, že časté vystavení písni zvyšuje pravděpodobnost jejího uvíznutí ve vaší hlavě. Stejně je tomu v případě lidí, kteří se věnují zpěvu. Zjistilo se také, že dokonce některá slova či obrázky mohou vytvářet asociace, které vytáhnou danou píseň i z těch nejhlubších zákoutí našich vzpomínek. V případě chytlavosti nezáleží ani tak na komerčním úspěchu písně, jako na prvcích její melodie.

Jak dostat skladbu z hlavy

Část studie se ale zabývá také tím, jak skladbu dostat ven z hlavy, když jí už máte, obrazně řečeno, plné zuby. Nebo v tomto případě, plné uši. Má pro vás tři doporučení:

• Stále dokola a dokola - někteří lidé potvrdili, že se jim podařilo zbavit se písně v hlavě tím, že ji neustále poslouchali.
• Rozptylte se - přemýšlejte o jiné skladbě nebo si nějakou jinou pusťte.
• Nechte to tak - podle některých lidí je nejlepší cestou, jak se zbavit nechtěného hudebního červa v hlavě, je zkrátka na něj nemyslet a nechat ho samotného, aby se odplazil.

Pár zajímavých faktů

Až 90 procent z nás má prý nějakou píseň uvízlou v hlavě nejméně jednou týdně, nejčastěji tehdy, pokud nevyvíjíme žádnou mozkovou aktivitu, například ve sprše či na procházce. Studie tohoto typu lze na první pohled vypadá jen jako bezvýznamná zajímavost, není to ale docela tak - její další rozvoj může přinést pokrok v chápání toho, jak jsou mozkové sítě zapojeny do vytváření vjemů, emocí, paměti, spontánních myšlenek a podobně.