Co může za jev zvaný déjà vu? Drobná chyba v systému!

Proč se nám někdy zdá, že už jsme něco prožili, přestože to není možné? Proč máme pocit, že už jsme někdy byli na místě, kde jsme určitě poprvé? Tento pocit se jmenuje déjà vu, což francouzsky znamená "již viděno".

Mnoho hypotéz

Spontánní, kratičký okamžik, při kterém se vám nějaká situace zdá velmi známá a současně si uvědomujete, že to není opodstatněné, je velmi rozšířený psychický fenomén. Existuje mnoho hypotéz, které ho různými způsoby vysvětlují, ale konkrétní důkaz o jeho skutečné podstatě chyběl. Lékařům z brněnské Masarykovy univerzity se podařilo objasnit příčinu. S kolegy ze Středoevropského technologického institutu, a s vědci z Anglie zahájili výzkum a poprvé v historii se jim podařilo dokázat, že déjà vu souvisí s konkrétními strukturami v mozku.

Co odhalilo vyšetření

Na déjà vu je zajímavých mnoho věcí. Například i to, že nejčastěji se objevuje v období dospívání a postupně se stává stále vzácnějším. Výzkum dělali se zdravými dobrovolníky, brněnskými vysokoškoláky. Postupně pomocí magnetické rezonance vyšetřili sto třináct studentů, který dělali strukturální vyšetření mozku. Porovnávali velikost jednotlivých oblastí mozku. Ti, kteří déjà vu nikdy nezažili, s těmi, kteří ho zažívali nebo i zažívají. Následně zjistili, že ti, kteří déjà vu zažívají, mají určitou oblast mozku, hipokampus, menší než ti, kteří ho neznají. Analýza prokázala drobné, ale statisticky významné rozdíly v množství šedé hmoty v některých oblastech mozku a maximum rozdílů bylo právě v malých strukturách na vnitřní straně spánkových laloků. V nich vzniká paměť a paměťové vzpomínky. U studentů, kteří zažívali nebo zažili déjà vu, byly významně menší než u těch, kteří s ním nemají zkušenost. Navíc se ukázalo, že čím častěji studenti déjà vu měli, tím menší měli hipokampus.

Kdo zažije déjà vu

Déjà vu častěji mívají lidé prožívající stresy a úzkostné stavy, ale i ti, kteří více cestují, a lidé s liberálnějšími názory. Menší hipokampus, který zjistili u lidí s častějším výskytem déjà vu, neznamená, že mají horší paměť, naopak, mívají ho spíše lidé s vyšším vzděláním.

Drobná chyba v systému

Lékaři jednoznačně dokázali, že déjà vu přímo souvisí s fungováním hippocampu. Zřejmě jde o drobnou chybu v systému, kterou způsobuje jeho vyšší dráždivost a je důsledkem změn v nejcitlivějších částech mozku, ke kterým podle všeho došlo během vývoje nervového systému. Hipokampus je totiž velmi citlivý na nejrůznější vlivy vnějšího prostředí. Mohou být patologické, například zánět mozku, nedokrvení při cévní mozkové příhodě, febrilní křeče, které mívají malé děti, nebo i fyziologické. Například psychosociální stres či nedostatek spánku, zejména v raném dětském věku. Tyto jevy sice hipokampus sice nepodráždí, ale mohou vést k jeho zvýšené dráždivosti a pak stačí malý podnět, například spontánní výboj normálních neuronů v mozku, a vznikne falešná vzpomínka. Při vzniku déjà vu jsou však významné zřejmě i propojení hippocampu s dalšími strukturami mozku.

 Déjà vu jako začátek epileptického záchvatu

Fenomén déjà vu se spojuje také s epilepsií. Na začátku záchvatu prožívá déjà vu až třetina epileptiků. Vyskytuje se jako aura, je to vlastně začátek záchvatu, při kterém pacient ještě neztrácí vědomí a může si toho být vědom.