Chorobné shromažďování věcí je nemoc, která vyžaduje odbornou léčbu

Chorobné hromadění věcí je přetrvávající potíž zbavovat se nebo loučit se s různými věcmi, bez ohledu na jejich aktuální hodnotu. Chování má obvykle škodlivý efekt - ať už emocionální, fyzický, sociální, finanční a dokonce zákonný - pro shromažďovatele tak pro členy jeho rodiny. Množství shromážděných věcí zároveň nemocného izoluje od jiných lidí. Obvyklými shromažďovanými věcmi jsou noviny, časopisy, papírové či plastové tašky, krabice, fotografie, domácí doplňky, jídlo, ošacení a jiné. Postižení se často cítí bezpečně obklopení shromážděnými věcmi.

Diogenův syndrom

Shromažďování věcí lze přiřadit buď ke kompulzivnímu (nutkavému) nakupování, nutkavému získávání věcí zdarma (shromažďování letáků) nebo nutkavému hledání dokonalých či jedinečných věcí. Nemoc postihuje 2-5% populace. Příznaky nemoci začínají již v nižším věku-během puberty. Průměrný věk nástupu prvních příznaků je věk 13 let. Onemocnění bývá většinou chronickou nemocí. Často přetrvává i desetiletí a čím více věcí je shromážděných věcí, tím se nemoc zhoršuje. Proto samozřejmě je nejlepší včasné rozpoznání poruchy, její diagnostika a následná léčba.

Typické příznaky chorobného shromažďovatele věcí

• Neschopnost odhodit / zbavit se věcí;
• silná úzkost při snaze zbavit se věcí;
• obtíže při organizování a rozděleni věcí;
• neschopnost rozhodnout se, co ponechat a kde věci položit;
• prožívání stresu ve smyslu pocitů zaplavenosti až přemnoženosti věcmi, pocity rozpačitosti / trapnosti z věcí;
• podezření, že jiní by se mohli jejich věcí dotýkat;
• obsesivní myšlenky a řízení - strach z vypotřebování dané věci nebo její potřeba v budoucnosti;
• překontrolovávání košů, zda tam nejsou náhodou vyhozené nějaké "dobré" věci;
• "funkční poškození": ztráta životního prostoru, sociální izolace, rozpad manželství, rozchod s rodinou, finanční potíže, zdravotní rizika;
• pracovní problémy;
• izolace - nikdo nemůže dovnitř vstoupit;
• neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, např. vaření, osobní hygiena, spaní apod.

Příčiny a rizikové faktory shromažďování věcí

Lidé shromažďují věci z důvodu přesvědčení, např. že daná věc se ještě bude hodit nebo bude mít svou hodnotu v budoucnosti. Nebo cítí, že věc má sentimentální (citovou) hodnotu, je jedinečná a nenahraditelná nebo příliš velká na vyhození. Věc může být považována i za památku na někoho, něco, a bez dané položky by nebylo možné pamatovat si na důležitou osobu a či událost. Také může být příčinou neschopnost rozhodnout se, kde určitá věc patří, proto je lépe ji jen tak nechat. Avšak samotné příčiny nejsou známy. Bylo identifikováno několik rizikových faktorů: časté je u lidí, jejichž člen rodiny trpí touto poruchou. Hledají se i potenciální genetické faktory, Onemocnění je uváděno i jako důsledek poškození mozku nebo je spojováno i s abnormalitami fungování mozku. Takto postižení lidé mohou prožívat psychický stres, jako depresi, úzkost, ADHD nebo problémy s alkoholem. Zhoršujícími faktory jsou často smrt blízké osoby apod. Chorobné shromažďování věcí může být přítomno i jako samostatná porucha nebo příznak jiné poruchy. Nejčastěji bývá spojena s tzv. obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD), hyperaktivitou a poruchami pozornosti (ADHD) a depresí. Ačkoli méně často, může být spojené i s poruchami příjmu potravy, Preader-Williho syndromem (chorobná "žravost"), s psychózou nebo demencí.

Snížení úroveň kvality života

Typické pro chorobné shromažďovatelé je zmenšení životního prostoru, čímž mohou žít takto nemocní lidé v nezdravých nebo nebezpečných podmínkách. Často žijí bez důležitých funkčních spotřebičů, bez tepla nebo dalšího potřebného komfortu života. Raději žijí v podmínkách s porouchanými a nefunkčními věcmi než kdyby měli požádat a vpustit k sobě kvalifikované osoby, které by jim to opravili. Chorobné shromažďování také spouští hněv, odpor, nelibost a depresi u ostatních členů rodiny a může negativně ovlivňovat sociální vývin dětí. Podmínky neobyvatelných prostor mohou vést k rozvodu nebo rozpadu vztahu, vystěhování či ztrátě možnosti péče o děti. Chorobné shromažďování samozřejmě může vést k vážným finančním problémům. Nebezpečné důsledky mohou být i riziko požárů, špatná hygiena a další.

Rozdíl mezi chorobným shromažďováním věcí a sběratelstvím

Chorobné shromažďování věcí je něco jiného než sběratelství. Obecně, sběratelé jsou hrdí na své sbírky a zažívají radost, pokud je mohou vystavovat a mluvit o nich. Obvykle jsou jejich sbírky organizované, pociťují radost, když jim přibude další věc do sbírky a investují do sbírky záměrně čas a peníze a to organizováním / plánováním si rodinného rozpočtu. Naopak, chorobně shromažďující obvykle prožívají rozpaky a pocit trapnosti ohledně jejich věcí a cítí se nepříjemně, když jejich věci vidí jiní. Namísto vystaveného prostoru mají nepořádek, cítí se smutní nebo zahanbeni poté, co získají další věci do "sbírky" a často žijí na dluh. Existuje i tzv. shromažďování zvířat - které se ukazuje být odlišné od shromažďování věcí. Týká se shromažďování desítek až stovek zvířat. Většinou jsou zvířata chována v nevhodných a nezdravých podmínkách.

Pomoc a léčba

Léčba může pomoci snížit potřebu uchovávat věci, získávat a sbírat je, žít bezpečnější a mít větší radost ze života. Obvykle se používají dvě hlavní formy léčby: je to psychoterapie a medikamentózní léčba (léčba léky). Během psychoterapie (různé formy terapií, např. KBT- kognitivně-behaviorální terapie) se klienti učí zbavovat se nepotřebných věcí s menším stresem, snižovat svou nadměrnou potřebu nebo touhu sklízet věci. Učí se dále věci organizovat, kategorizovat, rozhodovat se a relaxovat. Pro některé klienty s touto poruchou může pomoci léčba antidepresivy a může vyvolat rychlejší postup v léčbě. Někteří nemocní dokáží mít náhled na svou nemoc, jiní to jako problém vůbec nevidí. Spojené problémy s jsou - nerozhodnost, oddalování provádění povinností ( prokrastinace ), dezorganizovanost, ztráta pozornosti. Tyto přidružené znaky mohou celkovou nemoc jen zhoršovat.