S mírnou dávkou Goethehovy dramatičnosti můžeme klidně napsat, že světlo a tma jsou totéž, rozdíl je pouze v žárovce. Bez světla není života a díky němu jsme tím, čím jsme. Pomocí očí se orientujeme, vnímáme v prostoru a reagujeme na své okolí. Pokud padne tma a nesvítíme, jdeme spát. Světlo dotváří bydlení, je jedním ze základních prvků určujících kvalitu, charakter a celkovou atmosféru našeho života. Vedle jiných faktorů právě ono determinuje i naše nálady, plusy či mínusy každého dne. Bez přehánění: světlo spolu s tmou definují dualitu světa i lidské existence.
Mýlíme se, pokud vnímáme světlo jen jako cosi, co pomáhá vidět a být viděn. Tři oříšky, které nám poskytuje, jsou mnohem více než populární Popelčiny lískové oříšky. V první řadě nevrazíme do věcí a do lidí a lidé či věci do nás, ergo - orientujeme se. Bez světla bychom si neviděli na prsty. A udělali více škody než užitku. No a třetí oříšek - high-light, tedy estetizuje životní prostor a vytváří harmonii barev, předmětů a materiálů. Aby to všechno nebylo tak romantické a jednoduché: je důležité, čím, kam a jak svítíme. Světlo není všemocné a každý předmět si s ním dělá, co uzná za vhodné. Hltá ho, láme, odráží, chválí, haní. Je nad světlo jasnější, že interakce světla a prostoru hraje hlavní roli. Světlo v dětském pokoji by mělo být dostatečně intenzivní a dopadat až na podlahu, a to alespoň do věku čtyř let dítěte. Ne zcela ideálním řešením jsou různá barevná svítidla s dětskými motivy a barvami, protože většinou neposkytují dostatečnou intenzitu. Měly by se využívat spíše jako dekorační prvek, a ne jako plnohodnotný světelný zdroj.
Dnešní zdroje světla dokáží kdeco. Rovnocenně zasvítí uvnitř i venku, vytváříme režimy pro sedm dní v týdnu a všechna roční období, osvětlení synchronizujeme se zatmíváním místností, senzory pohybu se automaticky rozsvěcují a stmívají postupně i náhle, nastavujeme libovolnou intenzitu, používáme úsporné žárovky, zářivky, halogeny, LED světla, hlavní a doplňková světla ovládáme dálkovým ovladačem, gestem ... Pokud například žijeme v rodinném domě, můžeme inteligentně svítit i v zahradě bez toho, abychom pohnuli prstem. Jakmile jde slunce spát, počítačem řízený systém nám zapne světla automaticky. Koordinace toku přirozeného a umělého světla samozřejmě funguje i v interiéru. Počítač zatáhne žaluzie a zapne výchozí režim osvětlení. Svítit bez zbytečných ztrát a efektivně umožňuje například i vazba mezi přístupovým kódem do bytu či alarmem. Při odchodu do práce stačí jen navolit ono tajné číslo a světla se jako na povel vypnou. Žádné běhání a lání, kdo zase nezhasl v koupelně. Tuto práci může - místo alarmu - provést i jedno jediné tlačítko u vchodových dveří. Tyto coolové technologie působí radost i svým designem. Vypínače a ovladače mohou být různobarevně podsvícené, takže orientace uprostřed noci nedělá problémy domácím ani návštěvám. Navíc nabízejí se nám i bezdrátové systémy ovládání, které se instalují bez vrtání, prachu a hluku. Pro technologické "hračičkáře" existuje také možnost řídit tento systém přímo ze svého smartphonu. Pohodlné a praktické.
Optimálním řešením symbiózy se světlem je osobité ladění každého obytného prostoru. Dětský pokoj není kuchyň a koupelna není předsíň, takže mluvme o hlavním a doplňkovém světle. Správným slovem bude kombinace. Hlavní světlo má být rozptýlené, měkké a teplé. Ovládá celý prostor rovnoměrně, například lampou na stropě. Pokud toto světlo zkombinujeme namísto tvrdého vypínače se světelným stmívačem, máme po ruce a na očích hlavní i doplňkové světlo, které si regulujeme podle světla za oknem a aktuální nálady doma. Genetická výbava tzv. doplňkového světla je provázána s barvou, funkcí a obsazením prostoru. Nositeli jsou svítidla na stěnách, stolní a stojací lampy, zdroje nasvícení obrazů nebo uměleckých děl. Občas si zkrátka netoužíme vyprávět pod centrálním světlem, ale intimně mlčet vedle ztlumené stolní lampy.
Osvětlení různých místností by se mělo řídit nejen naším vkusem a osobními představami, ale v první řadě zásadami a normami pro zdravé, bezpečné a efektivní řešení beroucími ohled na kvalitu i intenzitu světla. Jednotlivé části obytného prostoru plní specifické úkoly, které musí světlo akceptovat, plnit a zdůrazňovat. Zkusme se virtuálně projít ztemnělým bytem a při každém zastavení zapnout ta správná světla pro lepší bydlení a život. Nejlepší osvětlení zrcadla je světelný zdroj umístěný po obou stranách s krytem, který světlo rovnoměrně rozptýlí po tváři. Nevhodným řešením jsou bodová světla nad zrcadlem, které jsou příliš silné a vytvářejí nepříjemné stíny.
V kuchyni probíhá nejen příprava každodenního menu, ale velmi často se v ní řeší rodinné radosti i starosti, a tak si je na ně třeba řádně posvítit. Na práci v kuchyni potřebujeme světlo, které dostatečně osvětluje pracovní prostor a nepodvádí při vnímání barev (vůně zatím světlu statečně odolávají). Nejlepším místem pro takové světlo je prostor pod nebo nad kuchyňskou linkou. Při plánování světla v kuchyni nesmíme zapomenout ani na hlavní světlo. Mělo by být měkké, ale výrazné a příjemné, důležité zejména pro stolování. Mít dobře a správně osvětlenou kuchyni je právě tak důležité jako její design nebo prostorová kompozice.
Obývací pokoj je vskutku svět sám pro sebe. Přijímáme tu přátele i nepřátele, návštěvy, bavíme se, čteme, dřímeme, hádáme se. Tomu všemu je třeba podřídit i světlo. Obecně platí, že v obývacím pokoji se vyplácí, pokud je světlo diverzifikované, to znamená nemít jen jeden zdroj, ale řídit se heslem - co kout, to jiný účel, co kout, to jiné světlo. Osvědčily se stmívače světel, samostatně stojící lampy, osvětlení obrazů, halogeny nebo LED světla přímo v nábytku, náladové osvětlení na večerní posezení a podobně. Paradoxně v obýváku platí, že více je více, tedy je potřeba využívat světlo z více zdrojů. Obavy ze zvýšené spotřeby energie hoďte klidně za hlavu: moderní technologie už šetří za vás.
Světlo si žije podle vlastní DNA a spolu s prostorem má mnohem bohatší rejstřík než jen lampy a jejich místo. Směr a barva světla umí pomoci i s optickou korekcí prostoru. Často se nám takto podaří "vymazat" problém zúžených, nízkých nebo krátkých prostor. A přitom jde o investice, které s nenucenou elegancí obejdou prach, hluk, stres a jejich rozvětvené příbuzenstvo. Občas postačí instalace nenápadného světelného zdroje do sníženého podhledu, jindy osvětlovací římsa nebo bodová LED svítidla a obývací pokoj či předsíň jsou jako vyměněné. Světlo je věčné dítě a vždy rádo přistoupí na jakoukoliv novou, zajímavou a nápaditou hru. V tomto kontextu je třeba připomenout i jeho další hračku - barvu. Jejich vztah se vesele přenáší do interiéru. Kromě stylu, materiálů a dispozice se výběr barev řídí i intenzitou světla v prostoru. Optimální je, pokud jsou v symbióze a proudí mezi nimi pozitivní energie. Někdy stačí málo a nudná kuchyň nebo dětský pokoj se u dobře umístěných světel vyhoupne o celý level výše. Tak otevřete světlu dveře i vy, ať ukáže, co umí ...
Dětský pokoj pro nás chrání to nejcennější v životě, a tak bychom mu měli věnovat náležitou pozornost i z hlediska řešení světelného zázemí. Rozkošné, pestrobarevné lampy lákají, ale intenzita světla je nedostatečná. Na druhé straně je třeba být opatrní i při výběru konstrukce svítidel. Odhalené žárovky by neměly být v dosahu dětských rukou. Nejen pro teplo, ale i pro sklo. Vytvoření světelných okruhů je jednoznačně nejlepším řešením. Spolehlivě pokryjeme proměnlivý svět her, obrázkových knížek, usínání, později učení a zábavy. Světlo nesmí být ostré, rušivé a příliš intenzivní. Dítě se mění každým dnem a světlo se mu musí přizpůsobovat. Filozofie "lampa na strop, lampa na stůl" nemůže v dnešních podmínkách nijak obstát. Nemluvě již o vyslovené škodlivosti tohoto řešení pro dětský zrak.
Pro mnohé z nás byla, je a bude ložnice "místností života" a spánek zase oblíbenou prací. Právě zde často hřešíme na správné či spíše nesprávné osvětlení. Skromné, často sparťanské svícení s poukazem na tmu a zavřené oči jen ztěžka obstojí. Kromě hlavního světla mají být součástí ložnice i lampy na čtení a přiměřené osvětlení si zaslouží i prostor mimo postele. Moderně vnímána ložnice už totiž není jen na spaní, ale spojují se v ní různé funkce. Například večerní čtení nemůže odbýt minilampa, která v lepším případě sotva pomáhá při luštění ranního stavu budíku. Podobná analogie platí i pro šatník (který je často součástí ložnice). Neosvícené hmatové cvičení spojené s hledáním částí prádla zřejmě málokoho potěší. Ložnice by zkrátka měla mít schopnost světelně se přizpůsobit různým situacím a činnostem prováděným během dne.
Koupelna. Kromě relaxu, čistoty a vody zde hraje podstatnou roli i světlo - k hygieně ho potřebujeme, protože v této místnosti trávíme opravdu hodně času. Voda a elektřina si odjakživa netykají, čili výběr i instalace svítidel musí tento fakt akceptovat. Zároveň čekáme příjemně měkké a neoslňující světlo, což bývá v konfliktu s použitými materiály, jako jsou sklo, kov či keramika. Navíc třeba vyřešit dostatečné osvětlení celého prostoru versus osvětlení zrcadla. Na naši tvář a plochu zrcadla má dopadat rozptýlené a rovnoměrné světlo. Zároveň nemá být příliš ostré, jinak po nás budou poskakovat nechtěné stíny. Tento efekt mívá na svědomí stále využíváné silné osvětlení nad zrcadlem. Pokud chceme optimální řešení, vyplatí se porada s odborníkem.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.