mnohé funkce těla, ale i lidská psychika jsou závislé na přirozeném denním světle. Přirozené osvětlení a jeho pravidelný denní cyklus změn úzce souvisí z biorytmem člověka. Intenzivní denní světlo potlačuje u zdravých lidí tvorbu melatoninu (spánkového hormonu), zejména pokud má světlo intenzitu vyšší než 1 500 až 2 000 luxů a trvá několik hodin. Nedostatek světla působí depresivně, zda si to chceme přiznat, nebo ne. Dobře zvolené umělé osvětlení dokáže zmírnit důsledky a dopady nedostatku přirozeného osvětlení na člověka, ale nedokáže ho rovnocenně nahradit. Pokud se má člověk v interiéru cítit příjemně z hlediska osvětlení, musí být ve zrakové pohodě, což znamená že v prostoru, kde pobývá déle, by měl být přísun přiměřeného množství denního přirozeného osvětlení. Na zrakovou pohodu má vliv zejména intenzita osvětlení bez výrazně rušivých jasů. Na kvalitu osvětlení ovlivňuje i směrování světla v prostoru, barevné ztvárnění interiéru a barva světla. Abyste si doma vytvořili světelnou pohodu, je důležité věnovat dostatečnou pozornost návrhu denního osvětlení, protože promyšleným řešením můžete ovlivnit i tepelnou pohodu a odstranit případné přehřívání prostoru, nepříjemně vysoký jas, či naopak zabránit nedostatečnému světlu v interiéru a podobně.
U nás je dnešní běžná praxe, která vychází z norem, které stanoví, že velikost oken v konkrétním prostoru se navrhuje v poměru 1/8 k podlahové ploše místnosti. Toto je však velmi obecné řešení, ve kterém se nebere v úvahu orientace na světové strany, tvar místnosti, venkovní stínící prvky - balkony, lodžie, blízkost a výška okolních budov, rostlinstvo či terén. Pokud je faktorů, které ovlivňují světelné podmínky, v prostoru několik, tak se poměr velikosti okenních otvorů a podlahové plochy posouvá až k hodnotě 1/5 nebo i 1/4 podlahové plochy prostoru. Do těchto číselných hodnot musí však vstoupit i subjektivní pocit majitele. O tvaru, velikosti a umístění oken by však měl rozhodnout architekt, protože do tvorby projektu vstupují i další faktory, jako je dispozice, charakter domu či proporce a jeho celkové architektonické ztvárnění. Důležitá je snadná dostupnost a jednoduchá manipulace s oknem z interiéru, které by nemělo překážet, ani když je křídlo otevřené. Třeba proto zvážit dělení okenní konstrukce. Čím je křídlo větší, tím více bude otevřeno zasahovat do interiéru a manipulace s ním bude náročnější. ČSN 734301 doporučuje maximální hloubku místnosti při jednostranném denním osvětlení 6 m. Obytné místnosti s podlahovou plochou nad 12 m 2 musí mít přístup přirozeného denního světla a vizuální spojení s vnějším prostředím. Kuchyň musí být přímo osvětlena denním světlem, pokud má podlahovou plochu větší než 8 m 2. Menší kuchyně musí mít zajištěno větrání a vhodné umělé osvětlení.
Množství a intenzita denního světla ovlivňují i podvědomé chování, s čímž souvisí i využívání nebo ignorování určité části bytu. Při zařizování bytu je proto důležité zamyslet se i nad směřováním a silou slunečních paprsků v interiéru. Pokud vám bude neustále svítit slunce do očí, pokud budete sedět u pracovního stolu nebo na sedačce v obýváku, určitě začnete využívat jinou část bytu na činnosti spojené s tímto místem. Podobný efekt nastane i v případě, že u pracovního stolu budete muset vždy rozsvítit lampu, abyste viděli na to, co děláte. Takže si navodíte pocit večera nebo noci, kdy se přirozeně snižuje aktivita. Prostory a místa s dobře vyřešeným denním osvětlením je pro člověka podvědomě přitažlivé a vyhledává je.
který je pro oko nepříjemný.Silné přímé světelné paprsky se mohou zjemnit textilií, žaluziemi, stínící technikou ale i rostlinami.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.