Odkud k nám proudí teplo?

Při investici do vytápění nejde o malé peníze. Proto je nutné výběr topného média důkladně zvažovat již v stadiu přípravy projektu a využít služeb odborníků. Odkud do našich domovů může přicházet nepostradatelné teplo, se dočtete na následujících řádcích.

Plynové kotle

Jsou tepelné zdroje s širokými výkonovými rozsahy na vytápění bytů a rodinných domů. Vyrábějí se jako nástěnné nebo stacionární (umístěné na podlaze). Klasické kotle postupně ustupují plynovým kondenzačním kotlům, které dokážou využívat i teplo spalin, které jinak bez užitku unikají komínem. Účinnost kondenzačního kotle může být až 108 procent. Kondenzační kotel se nejlépe uplatní při nízkoteplotním vytápění, jakým je podlahové či stěnové vytápění, resp. při rekonstrukcích spojených s nízkoteplotním vytápěním. Úspora při přestavbě staršího topného systému může být poměrně značná, až kolem 40 procent v závislosti na podmínkách.

Elektrické kotle

Tyto zdroje tepla jsou nenáročné na obsluhu a nepotřebují komín. Zdrojem tepla je třífázové elektrické vedení 3 A - 220 V nebo 3 A - 380 V se samostatně jištěným okruhem. Instalaci a provoz kotle musí schválit příslušný elektrorozvodný závod. Podmínkou je dostatečná kapacita místní sítě. Teplonosnou látku kotel ohřívá přímo nebo prostřednictvím akumulačního vodního výměníku nebo smíšeným způsobem. Elektrické kotle jsou zpravidla závěsné, s výkonem zhruba od 4 kW do 60 kW, který se dá jednoduše regulovat. Jejich účinnost je až 99 procent.

Kotle na dřevo

Fungují na principu spalování dřevní hmoty, které je ekologičtější než spalování uhlí. Tyto pyrolitické kotle dosahují stanovenou hranici povolených emisí. Hlavní výhodou topení dřevem je ekologické a obnovitelné palivo a zejména vyšší účinnost spalování. Nevýhodou je, že dřevo určené k vytápění se musí předem sušit.

Podlahové a stěnové vytápění

Využívá princip sálání tepla, kde se teplonosné médium rozvádí trubkami nebo elektrickými kabely pod povrchem podlahy nebo stěny. K výhodám patří úspora tepelné energie a větší tepelná pohoda, nevýhodami jsou vyšší investiční náklady, delší tepelná setrvačnost a náročnější regulace. Podmínkou instalace je nízkoteplotní zdroj nebo kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo sluneční kolektor s teplotou přiváděného média do 50 ° C. Můžeme použít i jiné zdroje, ale pouze v kombinaci s akumulačním zásobníkem teplé vody. Při plánování je potřeba si ujasnit, zda chceme takto vytápět celý dům, nebo budeme podlahové vytápění kombinovat s jinými topnými tělesy. Optimální je systém, když asi 60 procent tepelné ztráty objektu kryje podlahové vytápění a 40 procent konvekční topná tělesa.

Solární vytápění

Sluneční kolektory se u nás zatím využívají jako doplněk hlavního zdroje tepla. Neocenitelné služby přinášejí i při ohřevu teplé vody, kde mohou snížit roční náklady až o 70 procent.
Systém kolektorů se dá nastavit tak, že má největší výkon v chladném období. Pokud kolektor nedodá potřebné množství tepla, zapne se hlavní zdroj. Naopak, v létě se přebytečná energie dá využít například na ohřev vody v bazénu. V našich podmínkách se nejčastěji používají vakuové kolektory s větší plochou, které jsou většinou napojeny na systém podlahového topení.
Základní jednotky solárního systému tvoří solární kolektor, regulační jednotka s čerpadlem a izolovaný zásobník na vodu.

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla patří k nízkoteplotním zdrojům, neboť jejich provozní teplota není vyšší než 55 - 65 ° C. Teplo získávají z přírodních zdrojů. Podle nich a média, kterému teplo předávají, rozlišujeme systémy voda - voda, země - voda nebo vzduch - vzduch. Při vytápění tepelným čerpadlem mohou náklady na topení v běžně velkém domě klesnout až o 40 procent. Tepelné čerpadlo navíc přispívá i k ochraně životního prostředí, neboť při tomto systému vytápění neuniká do ovzduší škodlivý CO2. Tato technologie umožňuje i výstavbu kompaktních "kotelen", které topí, ohřívají vodu, chladí i větrají.

Přímotopové vytápění a akumulační tělesa

Představují okamžité řešení při poruše a mimo topné období. Můžeme si vybrat elektrické konvektory, sálavé topné desky, teplovzdušné ventilátory, infrazářiče či halogenové ohřívače. Přestože jsou již tato zařízení vybavena regulátory a zaručují maximální efektivní využití energie, jejich provoz je ekonomicky náročný.
Ve starém bytě nebo domě, kde nelze vytápění řešit jinak, budou vhodnější elektrická či plynová akumulační kamna. Výhodou elektrických kamen je, že mohou na tvorbu tepla využívat levnější noční elektřinu. Naakumulované teplo pak ze spotřebiče sálá postupně i během dne. Nevýhodu je, že potřebují jistý čas, než se vyhřejí. Z přímoohřevných topných těles přicházejí v úvahu i olejové radiátory a plynové teplovzdušné konvektory. Pokud chcete mít teplo co nejdříve a zároveň něco ušetřit, můžete si zvolit kombinovaný ohřívač, který spojuje výhody přímoohřevných a akumulačních topných těles.

Kamna a kamna na tuhá paliva

Staronový způsob lokálního topení představuje využívání tuhého paliva. Oproti minulosti, kdy šlo jen o dřevo a uhlí, dnes jsou na "pořadu dne" moderní a ekologické pelety, které se vyrábějí lisováním dřevního odpadu, pilin a jiných rostlin. Toto palivo lze používat ve speciálních kotlích ústředního vytápění, ale dá se využít i v malých kamnech a kamnech při lokálním topení na chatě a v menším rodinném domě. Kromě velkých keramických kachlů nebo pecí je na trhu i bohatá nabídka volně stojících litinových kamen, keramických kachlů a kombinovaných těles, které poskytnou i zážitek z pohledu na plamen přes skleněná dvířka. Spaliny je nejlépší odvádět do komína, ale tento problém lze řešit i speciálním potrubím s vyústěním ve střeše či v obvodové stěně.

Krby s litinovými vložkami

Kdysi krb sloužil téměř výhradně k vytvoření příjemné atmosféry. Příchod litinových krbových vložek však téměř všechna otevřená ohniska změnil na uzavřenou topnou soustavu. Litinové vložky s ohnivzdornými skleněnými dvířky zachovávají vizuální kontakt s ohněm a zároveň přinášejí řadu výhod. Výrazně snižují spotřebu dřeva, neboť proces spalování je mnohem pomalejší a důkladnější, šetří životní prostředí (při pevnějším spalování vzniká méně škodlivin). Kromě akumulačních schopností zdiva lze na vytápění místností využívat i teplý vzduch, který se ohřívá v prostoru mezi krbovým tělesem a litinovou vložkou (resp. v mezeře dvouplášťové krbové vložky). Ten se přes průduchy vyvádí přímo do místnosti, nebo se přes potrubí rozvádí do celého domu. Krb lze využít i na ohřev topné vody, která proudí do radiátorů nebo trubek podlahového topení.