Obývací pokoj - místo pro odpočinek, práci i stolování

Nábytkové zařízení se do obývacího pokoje volí v závislosti na tom, které funkce se v ní upřednostňují. Nespornou součástí převážné části obývacích pokojů je společensko-oddychová zóna sloužící na společné setkání, posezení rodiny a známých.

Nejčastěji ji tvoří sedací souprava sestávající z pohovky a křesílek,

alternativní pouze křesílek a společenského stolku. Sestava ve tvaru písmene L působí domácněji a jakoby "přívětivěji", pohovka a křesla situována naproti sobě vytvářejí dojem větší oficiálnosti, vážnosti, solidnosti a "důležitosti" prostředí. Pokud je odkládací plocha společenského stolu malá, její zvětšení lze dosáhnout přidáním odkládacího nebo servírovacího stolku na kolečkách. Pohodlné odkládání předmětů umožňují i ​​vhodně zakomponované nízké odkládací plochy umístěné mezi jednotlivými sedacími prvky.

Prostornější obývací pokoje poskytují prostor na zřízení jídelní zóny,

čili situování jídelní sestavy. Esteticky působivé sezení do kruhu vyžaduje hodně místa a je prostorově náročnější. Plošně úspornější řešení se dosahuje použitím čtvercových nebo obdélníkových stolů, jejichž rozměry závisí na počtu stolujících. Pokud se v pokoji obědvá a večeří pouze příležitostně, lze použít výklopnou desku stolu nenápadně skrytou ve stěně nebo nábytkové sestavě. Praktickou alternativou řešení jsou i rozkládací stoly s možností příležitostného zvětšování a zmenšování plochy podle aktuální potřeby. K zajištění dopravy jídel, jakož i zvětšení odkládací plochy při stolování se používá servírovací stolek na kolečkách umístitelný kdekoliv v místnosti. Jídelní kout je nejoptimálnější zřídit v blízkosti zasklené plochy, a to nejen kvůli příjemnému výhledu, ale i možnosti přísunu přirozeného osvětlení.

Mnozí z nás se doma věnují nejen oddechu, ale i práci a různým koníčkům

V mnoha lidech však jakoby stále přetrvával předsudek, že pracovní stůl do obývacího pokoje nepatří. Pokud se v bytě nenachází samostatná pracovna nebo místnost na hobby, je třeba upřednostnit účel před zažitým zvykem a v prostoru obývacího pokoje vyčlenit místo pro pracovní koutek. Pokud by "strohý" pracovní stolek narušoval oddechovou atmosféru místnosti, lze se rozhodnout pro nábytek tvarově a materiálově dokonale sladěný s ostatním nábytkovým zařízením, nebo tzv.."skrytou podobu" pracoviště. Moderní nábytkové stěny nabízejí zajímavá řešení, při kterých se pracovní deska a počítač skryté v sestavě "objeví" pouze při otevření krycí plochy. Domácí pracoviště tak nenarušuje architektonické působení místnosti a současně společenskou atmosféru prostředí.

K zájmovým činnostem členy rodiny patří

i čtení knih, poslech hudby, sledování televize či relax na pohovce. V obývacím pokoji si zřizujeme knihovnu, umísťujeme sem zařízení reprodukované techniky a samostatné, s jiným nábytkem zdánlivě nesouvisející, odpočinková křesla. Zmíněné nábytkové prvky a technické zařízení jsou důležitou součástí oddechové sféry bytí, a proto na ně při zařizování obytného interiéru nezapomínejte. Když k jejich umístění přistoupíme hned od začátku uváženě, nestanou se nepřiměřeně sladěnými prvky, ale vhodně zakomponovanými nábytkovými solitéry, podílejícími se na výtvarném dotváření obytné místnosti.

Obývací pokoj je místem

odpočinku, stolování, provádění práce a zájmové činnosti a současně místem odkládání předmětů různého charakteru. I u odkládacího nábytku dnes dominuje lehkost, transparentnost, snadná přemístitelnost a víceúčelovost. Kdysi s oblibou používány kompaktní nábytkové stěny v současnosti nahradily praktičtější skladebné sestavy skříněk a samostatné nábytkové solitéry. Nábytkové sestavy tradičně umístěny u jedné stěně se jakoby účelově "rozjeli" po místnosti a situují se tam, kde to uživatel potřebuje.

Výtvarné zpestření se často dosahuje přidáním solitéru

v podobě vzdušně působící zasklené vitríny, příborníku, technicky dokonalého pracovního boxu, stojanu či CD nosiče. I když se sólové nábytkové prvky od ostatního nábytku často odlišují barevně, tvarově či materiálově, při správném výběru a umístění může netradiční vzájemná kombinace prvků působit živě.

V menších bytech s nedostatkem odkládací plochy

se sólovými kusy odkládacího nábytku většinou nevystačíme, a proto se zde i nadále platí "staronové" obývací stěny. Ve srovnání s předchozími typy jsou však výtvarně strohé, subtilnější a praktičtější. V závislosti od potřeby se dají rozmisťovat do různých sestav na celou výšku místnosti nebo pouze do jejího určité výšky.Odlehčení prostoru se dosahuje použitím nábytku s dvířky z čirého a matovaného skla, aplikací otevřených policových sestav, rámových konstrukcí se vzdušnou ratanovou výplní, alternativním zabudováním svítidel.

Na vytváření příjemné atmosféry obývacího pokoje se podílejí

drobné nábytkové předměty - stojany na květiny, časopisy, lehké odkládací stolky, poličky na telefon a na knihy a množství jiných nábytkových doplňků. Při jejich výběru je třeba zohlednit vzájemný soulad s ostatním nábytkem a celkovým architektonickým pojetím místnosti. Často jsou právě oni těmi komponenty, které výrazně ovlivňují a zasahují do výsledného stylu a výtvarného působení obývacího pokoje.