Nové zdící materiály pro stavbu domu

"Poctivý zděný dům je poctivý zděný dům" - takto vnímá většina stavebníků, především u nás, snahy o prosazení jiných stavebních systémů. Stavba rodinných domů z kusových zdicích prvků je ověřena staletími a dá se předpokládat, že ještě několik století nezmizí z naší planety. Mnohé jiné, často velmi progresivní, postupy výstavby jsou sice zajímavé a jistě by stály za pozornost, konzervativnost našince je však zatím silnější. Pokud uvažujeme, jaký zdící materiál použít, měli bychom přihlížet především na ty parametry, které jsou důležité pro dobré bydlení. Jde zejména o tepelný odpor a tepelnou akumulaci zdiva, difuzní odpor, zdravotní nezávadnost, objemovou stálost a odolnost proti požárům. Důležitá je i komplexnost stavebního systému.

Cihla

Cihla patří mezi tradiční stavební materiály a dodnes je nejpoužívanějším stavebním materiálem u nás. V minulosti se domy nejčastěji stavěly z plných pálených cihel tradičního formátu (CP 29 × 14 × 6,5 cm) nebo z inovovaných děrovaných cihelných bloků (například CD-IVA).Dnešní moderní stavitelství preferuje velkoformátové cihlové bloky a tvárnice, s nimiž lze při zdění dosáhnout vysoké produktivity práce a snížit spotřebu malty. Díky technologickému pokroku má moderní pórovitá cihla při zachování pevnostních charakteristik velmi dobré zvukově izolační a akumulační vlastnosti a také uspokojivé tepelně technické vlastnosti, navíc, jelikož se jedná o přírodní materiál, příliš nezatěžuje životní prostředí. Cihlové výrobky obyčejně tvoří ucelený stavební systém, díky kterému se dá hrubá stavba postavit jako stavebnice - přesně, rychle a úsporně. Systém obsahuje bloky na vnější zdivo, akustické cihly, bloky a tvárnice na vnitřní nosné a nenosné příčky, keramické překlady, stropní systémy a různé doplňky. Vzniku tepelných mostů zabraňují moderní svislé spoje mezi cihlami, jako je systém pero a drážka, který také umožňuje zdění bez malty ve svislých spárách. Při použití přesných (broušených) cihelných bloků lze dokonce zdít s ložnou spárou jen 1 mm, což podstatně snižuje pracnost a náklady na stavbu, zlepšuje se tak také tepelná izolace zdiva.

Nevýhodou cihlových bloků je větší tloušťka zdiva,

pokud se má dosáhnout příslušné tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn. Pokud chceme dům s tenčími obvodovými stěnami z cihel, je třeba dodatečné zateplení. Moderní velkoformátové cihlové bloky určené pro obvodové konstrukce se vyznačují dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, které jsou výsledkem dvoustupňového vylehčení: strukturu cihel tvoří speciální mřížka se systémem svislých dutin, které jsou navrženy tak, aby kladly co největší odpor při přechodu tepla, samotný cihlářský střep je lehčený množstvím jemných pórů, které vznikají v procesu vypalování po vyhoření různých odlehčujících přísad přidávaných do cihlářské suroviny.Právě tyto póry podstatně zvyšují tepelně izolační vlastnosti cihel.

Dřevocementové tvárnice

Dřevo tvoří až 90% objemu tvárnic. Mineralizací se dřevní štěpka zušlechťuje, čímž získává odolnost proti povětrnostním vlivům, solím a vodě, cement spolu s minerály zabezpečuje nehořlavost. Tvárnice se ukládají na sucho a následně se zalévají výplňovým betonem (vždy po čtyřech řadách) - celý postup lze při výstavbě rodinného domu zrealizovat i ručně, takže není nutná machanizácia. Součástí obvodových tvárnic je i polystyren (v různé tloušťce dle jednotlivých typů), který garantuje velmi vysoké hodnoty tepelného odporu. Jelikož je polystyren umístěn na vnější straně tvárnice, výrazným způsobem izoluje betonové jádro, které je ze všech stavebních materiálů nejlepším akumulátorem tepla. Během vytápění se jádro nahřeje a i po vypnutí topení uvolňuje do místností naakumulované teplo. Dutiny v tvárnicích možná ještě před zaléváním využít k vedení všech rozvodů, včetně potrubí vzduchotechniky či centrálního vysavače. K dispozici je komplexní systém včetně nadokenních a naddveřních překladů, rohových, polovičních, ostěnových a věncových tvárnic. Tvárnice se dají přiříznout přímo na stavbě na jakékoliv rozměry a tvary, řezáním se dají vytvořit také různé půdorysné zakřivení a klenby.

Pórobeton

Významnou skupinou zdicích materiálů jsou tvárnice z pórobetonu, které se velmi rychle rozšířily díky tomu, že umožňují rychlý a přesný způsob výstavby. Producenti pórobetonu nabízejí komplexní stavební systémy, které většinou obsahují nosné tvárnice, příčkovky, přesné tvárnice na "pero a drážku", překlady, stropy, panely s výztuží na stavbu a překrytí podkroví i omítkové směsi. To zaručuje kompatibilitu všech prvků výstavby, a také minimalizaci statických a technických problémů. Pórobetonové tvárnice jsou lehké a spojují se jen tenkou vrstvou speciální lepicí malty, čímž se redukují mokré procesy výstavby. Velmi snadno se opracovávají - řežou, brousí, frézují a podobně. Bílý pórobeton se vyrábí se z jemného křemičitého písku, vápna a cementu, pokud se písek nahradí elektrárenským popílkem, vznikne levnější šedý pórobeton. Oba pórobetony obsahují vzduchové nebo gelové póry, a jejich struktura zajišťuje výbornou zvukovou i tepelnou izolaci a dobré mikroklima v obytných interiérech. Protože pórobetonové zdivo velmi dobře tepelně izoluje, takovéto domy většinou není potřeba zateplovat. Stejné vlastnosti pórobetonu ve všech směrech redukují na minimum tepelné mosty v rozích místností, a také při styku zdiva se základy a stropem. Pórobeton potřebuje jen ochranu proti vlhkosti (podobně jako cihlové nebo liaporové zdivo), například v podobě kvalitně zhotovené omítky. Vhodné jsou omítky s nízkým difuzním odporem, například silikátové a silikonové.Ochranu pórobetonového zdiva lze vyřešit i odvětranou fasádou (mezi vnějším obkladem a zdivem je provětrávaná vzduchová mezera). Zdicí materiály představují asi jen 10 procent z celkové ceny stavby domu, zásadně však ovlivňují budoucí kvalitu bydlení. Při jejich výběru nesmíme zapomenout, že v domě se dá po čase vyměnit vše - kromě základů a obvodového zdiva ...

Beton

Beton si jako stavební materiál v minulosti trochu pošramotil pověst zejména díky nepovedeným panelovým domům. Dnes však znovu získává zasloužené postavení na trhu stavebních materiálů.Betonové tvárnice se kdysi používaly především na zdění zahradních zídek, základů a sklepů.Dnes se z nich stavějí celé domy. Tvárnice mají poměrně tenké stěny, ale jsou pevné, mechanicky odolné, trvanlivé a mrazuvzdorné. Mohou být hladké, drážkované nebo určené k neomítané zdivo s konečným povrchem (bez omítky). Některé druhy obsahují vložku z expandovaného polystyrenu, která zlepšuje jejich tepelně izolační vlastnosti. Profil tvárnic vytváří zámek, který urychluje a zjednodušuje zdění - prvky se kladou nasucho (tvárnice suchého zdění) nebo se použije jen tenká vrstva maltové směsi. Pak se zalijí monolitickým betonem, popřípadě se konstrukce zpevní armováním. Tvárnice lze dodatečně omítnout nebo natřít fasádní barvou, ale vyrábějí se i v barevném provedení. Poměrně nový je u nás způsob zdění z tenkostěnných tvárnic (takzvaných skořepin) s vnitřní izolací stěn. Z tvárnic se nejprve postaví nosná stěna hrubá asi 20 cm, pak se vyhotovují instalační rozvody a nakonec se na vnitřní stranu stěny nalepí izolační sendvičový panel. I betonové zdivo se většinou dodává jako ucelený stavební systém, který pokryje potřebu prefabrikátů a tvárnic na stavbu celého domu.

Lehké zdivo z keramického betonu

Na stavbu obvodových konstrukcí lze použít také dutinové tvárnice z keramického betonu.Základem jejich výroby je kamenivo z expandovaného jílu - liaporu. Liapor (dříve známý jako keramzit) je lehký, má dostatečnou pevnost a je dobře zpracovatelný. Smícháním liaporu, cementu a vody vzniká směs, která má po vytvrzení charakter lehkého betonu (liaporbeton). Zdivo z keramického betonu je objemově stálé, dobře se vytvrzuje a nepraská. Omítka na něm vysychá pomaleji. Má také příznivý součinitel tepelné vodivosti a dobrou schopnost pohlcovat zvuk. Kromě základních zdicích prvků systém obsahuje i doplňky jako věncovky, příčkovky, prvky na vnitřní nosné zdivo, sklepní zdivo a překlady. Při srovnání s běžným betonem mají takové tvarovky pouze poloviční hmotnost, což usnadňuje manipulaci na stavbě.

Současná alternativa - nepálené lisované cihly

Do začátku minulého století lidé stavěli domy jen z přírodních materiálů, takže využití hlíny ve stavebnictví není módní záležitostí, ale návratem ke zdravému materiálu. Asi 1/6 lidí na světě bydlí v hliněných domech. Důvod je jednoduchý - hlína je na mnoha místech snadno dostupným a také díky svépomocné výstavbě levným stavebním materiálem. Správně navržená hliněná konstrukce může akumulovat teplo nebo chlad, může působit jako větro těsná vrstva, jako parozábrana nebo jako hmota, která pohltí nadměrnou vlhkost a později ji odevzdá do prostředí. Během dne zadržuje vodní páry vzniklé při vaření, sprchování nebo vyprodukované dýcháním lidí, a když je vzduch následkem větrání a vytápění suchý, hlína pomalu odevzdává vlhkost zpět do pokojů.Pohlcuje také škodlivé výpary a masivní hliněné konstrukce dokážou absorbovat nejen hluk (zvuková izolace), ale například i elektromagnetické vlnění, takže dochází ke snižování elektrosmogu. Stěny z nepálených cihel jsou vhodné na vnitřní nenosné příčky, konstrukce nosných obvodových stěn vyžadují na základě stavebního zákona certifikáty a technické osvědčení.Na obvodové stěny jsou tyto cihly vhodné v kombinaci s lehkou dřevěnou konstrukcí nebo kontaktním zateplením. Stěna z nepálených cihel se může nechat bez povrchové úpravy nebo se může omítnout hliněnou omítkou. Nepálené cihly, pokud nejsou vystaveny vodě nebo přílišné vlhkosti, zůstávají dlouhodobě pevné a uchovávají si všechny dobré, již zmíněné vlastnosti hlíny.

Přednosti zděných domů (i z ekologického hlediska)

Zděné domy nepotřebují žádnou dodatečnou ochranu v podobě konzervačních látek nebo plastových fólií, jsou odolné proti hmyzu a plísním. Dokonce chrání i před elektrosmogem, který vyzařují elektrické spotřebiče. Domy z zdicích prvků nebo betonu splňují všechny požadavky na zdravé obytné prostředí, a to díky vysoké tepelně izolační i akumulační schopnosti a vzduchotěsnému obalu. Jejich schopnost akumulovat tepelnou energii zajišťuje vyrovnanou vnitřní teplotu v létě i zimě, protože masivní stěny a stropy dokáží regulovat příjem a výdej tepla. V létě vyrovnávají teplotní rozdíly mezi nocí a dnem, v zimě zase optimálně využívají sluneční energii. Ve středoevropském prostředí právě toto přispívá k příjemné vnitřní klima. Navíc obal budovy je vzduchotěsný, takže v budově nevznikají nepříjemné proudění studeného vzduchu nebo průvan. Zděné domy poskytují i dobrou akustickou ochranu, která vás určitě ušetří před zbytečnými rodinnými konflikty: neuslyšíte hlučnou hudbu po celém domě a ani ječící děti nevyvolají pocit, že každou chvíli padne strop. Masivní zděné stěny a stropy lépe zachycují zvukové vlny, a chrání tak před hlukem vznikajícím uvnitř i vně domu. Stavební materiály, jako písek, štěrk, hlína, vznikají v našem přirozeném prostředí. O jejich pozitivní ekologické bilanci svědčí i procesy, při kterých se získává základní surovina, dále samotná výroba zda proces odstraňování dožití materiálu, při kterém mohou vznikat nové stanoviště a země s přirozeným charakterem.