Jak ušetřit na stavbě domu tak, aby to nebylo na úkor kvality?

Datum článku: 25. 2. 2019

Postavit dům, to je často investice pro několik generací. Říká se, že až ten třetí by byl ten pravý a dokonalý. Ale kdo dnes má na to, postavit tři domy! Proto je třeba nejprve pořádně přemýšlet, než bezhlavě konat. Něco jiného je, co se nám líbí a něco jiného, zda bychom v tom dokázali žít. Jsou domy, které jsou krásné na pohled, ale neúnosné v nákladech na tento luxus. Proto nepočítejte jen momentální náklady, ale zamyslete si i nad tím, jak budete řešit provozní režii v budoucnu.

stavba domu, bydlení, energie, topení, energie

Rozumná velikost

Každý čtvereční metr podlahové plochy, každý "kubík" zastavěného prostoru má svou cenu, a to nejen při stavbě, ale i při provozu domu. Větší prostor totiž znamená vyšší náklady na vytápění. Přestože cena za 1 m2 neroste lineárně (u menšího domu je cena za 1 m 2 o něco vyšší, podobně je to i u bytů, protože jisté části, technické vybavení či práce, jsou stejné), celková cena za podobný, ale menší dům je vždy nižší. Největší úsporu dosáhnete, když nebudete stavět zbytečně velký dům. A jak určit jeho rozumnou velikost? Důležité je, aby byla dobře navržená dispozice - aby na sebe jednotlivé prostory logicky navazovaly bez zbytečných chodeb. Chodby jsou totiž obvykle málo využívanými prostorami, bez kterých se můžete obejít. Místo se ušetří i spojením jednotlivých místností do multifunkčních otevřených prostorů. Praktické je také začlenit schodiště do obytného prostoru. Samozřejmě, místnosti by neměly být ani zbytečně velké, ale ani příliš malé. Vyplatí se proto dát si hned na začátku vyhotovit podrobný návrh interiéru i s reálným zařízením - právě zde se totiž odhalí prostorové rezervy či nedostatky, které se dají na papíře zkorigovat nejsnáze.

Minimalizujte chodby

Minimalizujte chodby nebo jim alespoň dejte další využití - v chodbě může být místo na šatní skříně, knihovnu či pracovní stůl. Musí však mít vhodné rozměry, na které je třeba pamatovat při navrhování dispozice. 

Kompaktní tvar

Jednoduchý kompaktní tvar domu nejen zjednoduší výstavbu, ale dokáže vám i ušetřit peníze na provoz. To, kolik tepla musíte do domu dodat, abyste ho vytopili, totiž nezávisí jen na kvalitě zateplení. Velmi důležitý je i tzv. faktor tvaru, tedy poměr ochlazovaného povrchu stavby k jejímu vnitřnímu (vytápěnému) objemu. Platí přitom, že čím kompaktnější je dům, tím příznivější má faktor tvaru. Jen tvarem objektu můžete ovlivnit náklady na jeho vytápění přímo dramaticky - při stejných obvodových konstrukcích může být potřeba tepla na vytápění na 1 m2 v přízemním domě oproti patrovému až dvojnásobná. Tvarem domu dokážete ovlivnit náklady na jeho provoz i bez dramatického zvýšení nákladů na výstavbu. Přesné rozdíly v požadavcích na tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí či v potřebě tepla na vytápění například při patrovém domě a bungalovu zjistíte na základě tepelně-technického přepočtu. Přestože náklady na hrubou stavbu jsou u patrového domu vyšší než u přízemního, hrubá stavba není při stavbě domu tou podstatnou položkou. Navíc se tyto zvýšené náklady vykompenzují nižšími náklady na provoz, případně možností použít jednodušší technické vybavení - na rozdíl od bungalovu totiž splní patrový dům podmínky energetické třídy A1 velmi jednoduše i bez rekuperace a s vytápěním plynovým kotlem.

Svépomocné práce

Pokud jste šikovný manažer, máte dostatek času, informací a v rodině ochotnou pracovní sílu, můžete svépomocí výstavbou a organizováním řemeslníků ušetřit asi 10 - 20% z přiměřené ceny domu postaveného na klíč. Stojí to však hodně času a námahy a nedokáže to každý. Dobře si proto zvažte své možnosti, aby se vám pro vlastní chyby stavba naopak neprodražila.

Dokončovací práce

Jednoduchá forma i konstrukce domu a stavební materiál, který se dodává jako systém s vyřešenými detaily, umožňují rychlejší výstavbu. A ušetřený čas jsou i ušetřené peníze. Hrubá stavba tvoří jen asi 40% ceny domu, někdy i méně, na kvalitě základní konstrukce se navíc šetřit nevyplácí (i když ušetřit můžete výběrem realizační firmy). Největší cenové rozdíly vznikají až při dokončovacích pracích - částky za podlahové krytiny, dveře či sanitární prvky se totiž mohou lišit i řádově. Jelikož v ceně těchto materiálů a prvků jsou největší rozdíly, právě zde se dá nejvíce ušetřit. I zde je přitom dobrou investicí jednoduchá a promyšlená dispozice. Méně příček totiž znamená méně povrchových úprav a každé dveře, které nepotřebujete, znamenají ušetřené peníze bez toho, abyste slevili z kvality.

Využijte energii ze slunce

To, že je šikovná strategie orientovat denní místnosti na sluneční strany a využít pasivní solární zisky přes zasklené plochy, je známá věc. A náklady na stavbu domu to zásadně nezvýší. Solární zisky jsou však dvousečná zbraň - v zimě sice sníží náklady na topení, v létě však dokáží život v domě pořádně znepříjemnit. Proto počítejte už při projektu s vnějším stíněním. Rozumně navržené pevné stínící prvky, například přesah střechy či markýza, též nepředstavují zásadní položku investic, navíc je můžete využít i jako překrytí terasy. Optimální je, zkombinovat je i se stínící technikou, například s vnějšími roletami. Ty nejen brání letnímu přehřívání, ale účinně také snižují ztráty tepla přes okno v zimě.

Vytápění a teplá voda

I při topení a přípravě teplé vody není potřeba hledět jen na výši nákladů spojených s realizací. Právě spotřeba paliva, resp. energie, tedy provozní náklady, totiž představuje podstatnou část pravidelných plateb za bydlení. Obecně platí, že pokud chcete platit za energie méně, musíte snížit tepelnou ztrátu objektu již během projektování a výstavby a také instalovat zdroj tepla s vyšší účinností. Ke zdrojům tepla s vysokou účinností patří moderní kondenzační kotle, z oblasti obnovitelných zdrojů jsou to tepelná čerpadla. S levným zdrojem tepla s nižší účinností se naopak odsoudíte na větší spotřebu paliva, a tedy na vyšší provozní náklady. Další pravidlo účinného vytápění je využití velkoplošných systémů. I když jsou investičně náročnější než vytápění radiátory, mají několik výhod - využívají například topnou vodu s nižší teplotou, což znamená vyšší účinnost nízkoteplotních zdrojů tepla, než jsou tepelná čerpadla. Další výhoda je v jejich využití na vytápění v zimě a chlazení v létě. Spotřebu energie lze výrazně snížit i využíváním obnovitelných zdrojů, například pomocí solárních a fotovoltaických systémů či větrání s rekuperací. 

Autor: Lenka Kostková