Minimální kuchyně - varné centrum, osvětlení, digestoř

Při bydlení na malé ploše můžeme leccos oželet, ale byt bez kuchyně, resp. prostoru na uvaření alespoň jednoduchého jídla si těžko umíme přestavit. Představa domova, i když malého - garsonky nebo jedno-pokojového bytu - se vždy spojuje také s bublající vodou na čaj a vůní domácího jídla. Bydlení v malých bytech je neoddělitelně spojeno s bojem o centimetry. Řešení závisí na naturelu obyvatele a na tom, jaké činnosti upřednostní a vyhradí jim větší část prostoru.

I když kuchyň někdy leží, zejména u samostatně žijících mladých lidí na okraji zájmu,

nikdy zcela nevymizí z obytného prostoru. Na základě představ o socialistickém způsobu života se v období 60. let minulého století prosazovala tzv.. laboratorní kuchyně. Důkazem je množství minimálních kuchyní v bytech hromadné bytové výstavby panelového typu, stejných bez ohledu na velikost bytu, s přestavbou kterých se nyní snaží dát si rady jejich obyvatelé. Představa o minimalizaci vaření a změně stravovacích návyků se nenaplnila, ale se na základě změny životních podmínek přetavila do formy kuchyňského centra bezprostředně napojeného na obývací pokoj, kde se setkává rodina, a příprava jídla se tak stává součástí života celé rodiny.

Kuchyň v garsonce

Malá, miniaturizovaná kuchyň jako součást garsonky nebo jedno-pokojového bytu je často situována do vstupního prostoru nebo je bezprostřední součástí obytného prostoru.Právě kuchyň řešena na malé ploše vyžaduje promyšlené rozvržení jednotlivých částí a důkladné domyšlení všech detailů. I když množství prvků kuchyně můžeme minimalizovat, i taková kuchyň musí bezpodmínečně obsahovat pracovní plochu, varnou plochu, mycí část a odkládací prostory doplněné chladničkou. Malá kuchyň musí mít logiku návaznosti pracovních postupů jako ve velké, prostorné kuchyni.Propojení pracovní plochy s mycím centrem a varnou plochou bez ohledu na její velikost a druh je podmínkou plynulého pracovního postupu.

Minimální prostorové nároky

Výška pracovní plochy závisí od výšky uživatele, pohybuje se v rozmezí 86 až 91 cm. Malou plochu můžeme zvětšit přehledným uložením jednotlivých kuchyňských spotřebičů (kávovar, topinkovač, odšťavňovač, mikrovlnná trouba nebo i kuchyňský robot) na výsuvné police, které po vysunutí mohou sloužit jako pracovní plocha.

Varné centrum

se v současnosti (i vzhledem na ceny energií) ve většině nových bytů a i přestaveb řeší na bázi elektrické energie. V porovnání s plynovým varným centrem je to výhodné i s ohledem na bezpečnost (výbušnost plynu), hygienu a zdraví (zplodiny vznikající při spalování plynu vytvářejí usazeniny a ohrožují zdravotní stav obyvatel bytu). Elektrické rozvody musí být řešeny a dimenzovány na zátěž novými elektrickými spotřebiči. Mnohé stávající byty tuto podmínku nesplňují a je třeba uvažovat při jejich přestavbě i o rekonstrukci elektroinstalace.

Při výběru druhu varného zařízení je třeba přihlížet k prostorové možnosti

a naše požadavky a zvyky. Jako nejvhodnější řešení se doporučuje kombinace varné desky a horkovzdušné trouby, které je třeba umístit do takové výšky, aby byla usnadněna jejich obsluha. Dno trouby by mělo být ve výšce přibližně 115 cm, varná deska asi 15 cm níže než pracovní deska na přípravu jídla, aby bylo dobře vidět i do zadních hrnců. Samostatná varná deska a trouba jsou náročnější na prostor, a proto jsme v malé kuchyni někdy nuceni použít sporák. Při elektrickém sporáku je potřebné napětí 380 V. Pro minimální nebo skříňové kuchyně postačuje elektrická dvojplotna kombinovaná s mikrovlnnou troubou umožňující grilování a případně i pečení. Elektrospotřebiče s menšími rozměry - sporáky, ledničky nebo myčky nádobí - jsou na trhu dostupné ve velkém výběru.

Důležitým prvkem, který nemůžeme vynechat zejména v prostorech bez přímého větrání, je odsavač par,

který nemusí být napojen na vnější prostředí. Je to tzv.. recyklační odsavač. Je vhodné vybrat typ s vysokým výkonem, který navíc obsahuje úložné plochy nebo skříňky, čímž uspoříme více místa. Nejvíce místa můžeme ušetřit při odkládacích plochách.Při jejich řešení je třeba brát v úvahu snadnou dostupnost a logickou návaznost uložených předmětů při kuchyňském provozu. Při minimálním typu kuchyně můžeme použít skříňky s menší hloubkou 45 až 35 cm. Nedostatek odkládacích ploch a úložných prostorů můžeme řešit soustavou poliček a věšáků ve volných částech prostoru mezi horními a spodními skříňkami kuchyňské sestavy, na bočních stěnách apod., Případně přenosným vytahovacím kontejnerem, který můžeme zasunout i do niky v obývacím prostoru. Je třeba maximálně využít celou výšku stěn v různých kombinacích uzavřených a otevřených případně i prosklených prvků, které působí v malém prostoru lehce a vzdušně. Důležitým prvkem je způsob otevírání skříněk, kde právě vhodně voleným systémem (odsouvání, žaluzie apod..) můžeme ušetřit vzácný prostor.

Jelikož tyto malé kuchyně jsou často situovány v prostoru bez přímého osvětlení,

důležitou součástí řešení je dobré osvětlení pracovní plochy a odkladných prostor. Materiály jednotlivých částí - korpusů, čelních ploch, ale i výplňových částí můžeme použít různé, podle svých požadavků a podle toho, jak je kuchyň situována - ať jako součást obývacího pokoje, nebo v samostatném prostoru. Dřevo, laminát, melamin, hliník, nerez, sklo, ale i průsvitné plasty nám dávají možnost vytvořit ty nejpůsobivější kombinace novým, netradičním způsobem. Pracovní plocha musí být řešena z materiálu, který se dá snadno udržovat v čistotě, materiálu odolného proti vlhkosti, teplu a mechanickému poškození. Materiály jako přírodní kámen, nerez, corian jsou ideální, ale patří do vyšší cenové úrovně. Nejčastěji se používá levnější dřevotříska s vhodnou povrchovou úpravou.