Jak vyzrát na cholesterol?

Mnozí si myslí, že zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi způsobuje výlučně konzumace potravin bohatých na cholesterol. Je to pravda jen částečně, protože pokud se člověk normálně stravuje, nejí každý den samé vnitřnosti, jitrnice, kvanta másla a žloutky z vajec, nemá šanci sníst tolik cholesterolu, aby se to odrazilo na jeho krevním obraze. Problém je spíše v živočišných tucích, způsobu přípravy jídla, v nepravidelném stravování a minimálním pohybu!

Cholesterol je asi nejsledovanější molekula v naší krvi. Je to tuková látka, ze které jen třetinu přijímáme každodenně v potravě, dvě třetiny si však náš organismus vyrábí v jaterních buňkách sám. Paradoxem je, že onen obávaný cholesterol je pro náš organismus nezbytný. Je součástí všech buněk v těle a díky němu se například tvoří hormony, vitamin D i žlučové kyseliny důležité pro trávení potravy. Příliš mnoho cholesterolu však vede k ateroskleróze, kornatění tepen, když se cholesterol ukládá do cévních stěn, ucpává je a toto poškození může způsobit srdeční infarkt, mrtvici či jiné cévní komplikace.

Mimochodem, k závěru, že bez cholesterolu ateroskleróza nevznikne, dospěli ruští vědci v Petrohradě již v roce 1915. Krmily králíky, což jsou přirození vegetariáni cholesterolem (zde třeba podotknout, že rostlinná strava cholesterol neobsahuje!) A na jejich cévách se opravdu začali usazovat tukové pláty!

Cholesterol, podobně jako vysoká hladina cukru v krvi či tlak, je velmi zákeřný. A to v tom, že nebolí a v mladším věku se jeho zvýšená hladina ani nijak výrazně neprojevuje. Dělí se na "dobrý" HDL-a "špatný" LDL-cholesterol, přičemž naposledy jmenovaný je odpovědný za zdravotní problémy. Důsledky aterosklerózy se nejčastěji ohlásí v páté a šesté dekádě života, jenže léčit je logicky mnohem náročnější, než tomuto procesu předcházet. Nedávné výzkumy na úrovni buněčné a molekulární biologie ukázaly, že kornatění tepen nemusí být nezvratně postupujícím onemocněním, které prostě patří k věku.

Polovina Čechů nad normou

Průměrné hladiny cholesterolu stoupají u mužů i u žen s věkem. U mužů dosahují nejvyšší hodnoty ve věku 45 - 64 let, u žen téměř o 10 let později, což souvisí s nástupem menopauzy, kdy skončí estrogenová (ženský pohlavní hormon) ochrana. Cholesterol spolu s kouřením a vysokým krevním tlakem patří do smrtící trojky, co se týče nejzávažnějších rizikových faktorů onemocnění srdce a cév.
Průměrné hladiny cholesterolu u obyvatel jednotlivých zemí jsou velmi odlišné. S tím souvisí i rozdílná nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. V ČR na ně umírá každý druhý člověk, čili jsou mnohem větším zabijákem než rakovina
V mnoha evropských zemích včetně Česka má obyvatelstvo vysoké hladiny cholesterolu, nižší průměrné hladiny mají lidé žijící v oblasti Středozemního moře díky středomořské stravě obsahující hodně ryb a zeleniny. Je však pravda, že pokud se tito obyvatelé, např. Italové, od této stravy odklonili, jejich úmrtnost na choroby srdce i cév prokazatelně vzrostla. Nejnižší průměrné hodnoty cholesterolu má japonská populace.

Cholesterol nemá soucit!

Cílem léčby cholesterolu je snížit jeho hladiny na doporučené hodnoty. A to takové, aby bylo kardiovaskulární riziko pacienta nízké a srovnatelné se zdravým člověkem. Nejúčinnější léky na snižování hladin cholesterolu jsou statiny, ty snižují hladiny celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu tak, že blokují jeho tvorbu v játrech. Statiny lékař předepíše když už nepomáhá úprava životního stylu a dieta. V současnosti statiny u nás léčí téměř 190 tisíc pacientů. Pokud má pacient hodnoty cholesterolu jen mírně zvýšené, ale má vysoké hladiny triglyceridů, upřednostňují se léky nazývané fibráty. Někdy se tyto dva druhy léčiv i kombinují. Podle nejnovějších klinických studií nejúčinnější statiny vedou dokonce k zastavení dalšího rozvoje aterosklerózy v cévách a v místech největšího zúžení k rozšíření jejich průřezu.

Základem nízkocholesterolové diety je vlastně omezení potravin s vysokým obsahem nasycených tuků (tuky živočišného původu - mast, máslo, tučné maso, uzeniny), transmastných kyselin (TFA - ty vznikají při smažení, fritování, jsou v tukové pečivu, krekry, hotových polévkách, náhradách šlehačky) a do třetice s vysokým obsahem samotného cholesterolu. Obvykle potraviny s vysokým obsahem cholesterolu obsahují také hodně nasycených tuků, přičemž opačně to platit nemusí. Pozor proto na zdánlivě neškodné "bezcholesterolové" náhražky. Ačkoliv neobsahují cholesterol, mohou obsahovat jiné živočišné tuky, které ve skutečnosti cholesterol v krvi zvyšují!

Vhodná příprava pokrmů při nízkotučné dietě: Doporučeným postupem je vaření, dušení, grilování či opékání na malém množství tuku. Jde o takové postupy, kterými připravíme zdravé jídlo bez ztráty jeho výživných hodnot. Bez tuku lze jídlo připravovat s pomocí kvalitní teflonové pánve, v horkovzdušné či mikrovlnné troubě, v páře (speciální parní hrnce), v nerezových nádobách s posíleným dnem, v alobalu či ve fólii.