Jak poznám zavzdušněné podlahové vytápění?

Když venku začne přituhovat a doma se snažíme navodit útulnou atmosféru tepla, může být podlahové vytápění naším nejlepším přítelem, ale stejně tak může přinést nepříjemné starosti, pokud něco není v pořádku. Jedním z častých problémů, který nám může způsobit bolest hlavy, je zavzdušnění podlahového systému, jež bývá často těžké odhalit hned na první pohled. Nejčastějším a zároveň nejvýraznějším příznakem zavzdušněného podlahového vytápění je nerovnoměrné zahřívání podlahy v jednotlivých místnostech nebo dokonce v různých částech jedné místnosti. Pokud chodíme doma bosky nebo jen v ponožkách, snadno zjistíme, že některá místa jsou krásně prohřátá a jiná působí studeně a nepříjemně. Přitom když máme v domě instalovaný kvalitní systém vytápění, očekáváme právě to příjemné teplo od podlahy rovnoměrně všude, bez jakýchkoliv výkyvů nebo „studených ostrůvků“. Vzduchové bubliny, které se vytvoří v potrubí, totiž znemožňují rovnoměrný průtok topné vody a teplo se tak nemůže efektivně dostat do všech částí vytápěné plochy. Proto stojí za to se projít po domě a opravdu důkladně otestovat, zda je teplo na dotek všude stejné, nebo zda některá místa zůstávají nepříjemně chladná. Nevyplatí se podceňovat drobné rozdíly, protože právě ony mohou být indikátorem skrytého problému, který může časem narůst do mnohem větších potíží.

• Velký výběr programovatelných termostatů na Heuréce

Další možností, jak poznat zavzdušnění podlahového vytápění, je naslouchání zvukům, které systém vydává. Pro běžného uživatele se může zdát zvláštní, že vytápění vydává jakékoli zvuky, přesto je to poměrně běžná situace, zvláště v momentě, kdy v systému koluje vzduch, který by tam být neměl. Typicky můžeme zaslechnout různé šplouchavé, bublavé nebo syčivé zvuky, když systém začne pracovat, nebo i během jeho provozu. Zpočátku tyto zvuky mohou být velmi nenápadné a člověk je téměř nevnímá, avšak postupně, jak se vzduch hromadí, stávají se hlasitějšími a znatelnějšími. Takové zvuky mohou znít zprvu spíše úsměvně a trochu legračně, ale rychle se z nich stane nepříjemný rušivý element, který může značně ovlivnit pohodlí domova, zejména v nočních hodinách, kdy nás sebemenší zvuk dokáže vytrhnout z klidného spánku. Pokud slyšíme neobvyklé zvuky z potrubí nebo podlahy, je téměř jisté, že příčinou je zavzdušnění, které by mělo být řešeno co nejdříve. Zavzdušněné potrubí totiž nejen že vydává tyto nepříjemné zvuky, ale zároveň narušuje optimální chod celého systému, což zvyšuje náklady na vytápění a snižuje jeho celkovou efektivitu.

• Proč hučí v radiátoru?

Příčinou zavzdušnění může být také náhlý nárůst spotřeby energie na vytápění, což nemusí být na první pohled úplně logické. Pokud máme v domě moderní a efektivní podlahové vytápění, očekáváme od něj stabilní a rozumnou spotřebu energie, která odpovídá nastavené teplotě a velikosti vytápěného prostoru. Náhlé zvýšení spotřeby elektřiny či plynu však může signalizovat, že se systém snaží překonat překážku, kterou tvoří právě vzduchové bubliny uvnitř potrubí. Zvýšená spotřeba energie tak nemusí nutně znamenat, že systém funguje intenzivněji a efektivněji, ale spíše že se snaží vyrovnat nerovnoměrnost vytápění vzniklou vzduchovými kapsami. Dlouhodobě pak tento stav vede k zbytečnému utrácení peněz a ke zvýšenému zatížení systému, což se může projevit nejen vyššími účty za energii, ale také rychlejším opotřebením systému samotného. Právě proto bychom měli pravidelně sledovat spotřebu energií a v případě jakýchkoli nečekaných výkyvů či neobvyklých nárůstů reagovat rychlou kontrolou celého systému. Dlouhodobě zvýšená spotřeba energií bez viditelného důvodu může být důležitým signálem zavzdušněného systému podlahového vytápění.

V některých případech nám zavzdušnění podlahového vytápění signalizuje i pokles tlaku v otopném systému, což lze velmi snadno ověřit na ukazateli tlaku kotle či řídicí jednotky vytápění. Pokud zaregistrujeme opakovaný pokles tlaku v systému vytápění, je to jasný indikátor přítomnosti vzduchových bublin v potrubí. Často se stává, že majitelé domů či bytů tuto drobnou anomálii přehlédnou, jelikož pokles tlaku nemusí být dramatický a může probíhat postupně v řádu dnů či týdnů. Jenže právě tyto nenápadné změny jsou klíčové, jelikož souvisí s nedostatečným oběhem topné kapaliny způsobeným vzduchem v systému. Kontrola tlaku by měla být pravidelnou rutinou každého majitele domu s podlahovým vytápěním, protože umožňuje rychlé odhalení problémů ještě před tím, než se projeví viditelnějšími příznaky, jako je zhoršený tepelný komfort nebo již zmíněné zvuky. Navíc ignorování poklesu tlaku může mít i závažnější důsledky, jako například předčasné opotřebení kotle nebo jiných důležitých částí systému vytápění, což představuje nejen finanční, ale i provozní komplikace.

V neposlední řadě lze na zavzdušněné podlahové vytápění přijít prostřednictvím neobvykle dlouhé doby, kterou systém potřebuje k dosažení požadované teploty v místnostech. Možná si říkáme, že se nám prostě jen zdá, že vytápění pomaleji funguje, nebo si myslíme, že za tím stojí chladnější počasí venku, jenže pravda může být jinde. Ve skutečnosti je totiž systém zavzdušněný natolik, že voda nemůže účinně proudit a distribuovat teplo, a proto se vytápění musí snažit mnohem déle, než by mělo. Tato situace je typická především v zimních měsících, kdy je nejdůležitější, aby bylo vytápění efektivní a rychlé. Zavzdušněný systém však neustále pracuje v nouzovém režimu a tím spotřebovává nejen více energie, ale i náš čas, který trávíme čekáním, až se místnosti konečně ohřejí na příjemnou teplotu. Pokud si všimneme, že se vytápění zbytečně dlouho zahřívá, může jít právě o signál zavzdušnění podlahového systému. Tento problém vyžaduje rychlé řešení, aby systém mohl zase naplno sloužit a poskytovat nám očekávaný komfort.