vedoucích k vytvoření hygienických podmínek a podmínek tepelné pohody v užívaných prostorech, jakož i ke snížení spotřeby energie na vytápění. Pro nás to znamená, že je třeba kolem budovy vytvořit takovou kompaktní tepelně izolační vrstvu, která v zimě nepustí teplo ven a v létě dovnitř. Samotný zateplovací systém je v principu nenosná konstrukce vytvořená z materiálů a doplňkových prvků, které spolu s původní stavební konstrukcí zabezpečují požadovanou tepelnou ochranu budovy bez negativního vlivu na ostatní funkční vlastnosti stavební konstrukce a budovy. Realizovaný může být tak z vnitřní, tak z vnější strany.
Vytvoření vnitřního zateplovacího systému se v současnosti nepovažuje za standardní řešení, protože s sebou přináší řadu problémů a nevýhod. Velké teplotní rozdíly v obvodové konstrukci, která není zvenku chráněná proti výkyvům teploty zateplovacím systémem, způsobují rychlejší znehodnocení a porušení obvodové stěny. Při tomto řešení se také nedají odstranit tepelné mosty. Tepelně izolované jsou jen určité části budov, z čehož vyplývá, že tento systém má většinou menší účinnost. V mnoha případech bylo zjištěno snížení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Navíc hrozí zvýšené nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo na jejím rozhraní s původní konstrukcí. U dřevěných stavbách a dřevěných trámových stropech dochází ke kondenzaci v úrovni záhlaví trámů. Proto je třeba důsledně vyřešit parotěsné vrstvy na vnitřní straně tepelné izolace, což samozřejmě zvyšuje náklady na zateplení a v neposlední řadě se vzhledem k umístění izolace zevnitř zmenšuje celý vnitřní prostor. Vnitřní zateplení je vhodné pouze tam, kde nelze realizovat z různých důvodů zateplení zvenku, například u historických objektů. Vždy je však třeba situaci posoudit s pomocí odborníka.
Vnější zateplovací systémy patří mezi nejčastější způsoby tepelné ochrany budov. Jejich obrovskou výhodou je celistvost tepelně izolační vrstvy. Tepelná izolace chrání budovu jako celek a nejen její oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce (zejména spojů) teplotními výkyvy a povětrnostními vlivy.Při realizaci vnějšího zateplovacího systému zůstává masivní zdivo z vnitřní strany odkryté, takže se i nadále zachovává akumulace tepla ve zdivu a dostatečná tepelná setrvačnost, které zajišťují příjemné vnitřní klima. Z hlediska principů skladby, materiálů použitých na vytvoření jednotlivých vrstev a uplatněných doplňkových výrobků se zateplovací systémy obvodového pláště dělí na:
se u rodinných a bytových domů v rozhodující míře používá zateplení kontaktním zateplovacím systémem. Zateplování obvodového pláště je nejvhodnější realizovat jako součást komplexní obnovy budovy, proto je třeba zachovat posloupnost, kterou se zaručí požadovaná životnost všech provedených stavebních úprav. Před zateplením obvodového pláště by měly být obnoveny všechny vystupující konstrukce (balkony, lodžie a podobně). Nejvhodnější je uskutečnit i výměnu oken. Nedoporučuje se však zasklít lodžie.
Tepelně izolační omítky se u nás uplatňovaly zejména v 80. letech minulého století. I v současnosti jsou tepelně izolační omítky ve výrobním programu mnoha výrobců zateplovacích systémů. Nejčastěji používané tepelně izolační omítky lze rozdělit podle materiálové báze na:
se vzhledem k jejich tepelně technické parametry (součinitel tepelné vodivosti l) a technologický postup vytváření (maximální tloušťka 60 mm) nedají zlepšit tepelně technické parametry obvodového pláště starších budov tak, aby byly splněny potřebné tepelně technické, energetické i hygienické požadavky. V současnosti se tepelně izolační omítky používají především u novostaveb pro zlepšení tepelného odporu obvodové stěny jako náhrada klasické jádrové omítky. V některých případech jsou vhodné pro zlepšení tepelně technických parametrů některých detailů obvodového pláště. Pro kvalitu tepelně izolační omítky je důležitá kvalita podkladu, který musí být zejména dostatečně drsný, rovnoměrně nasákavý, bez uvolněných částí, bezprašný a také očištěný od případných barev nebo mastnoty.
Odvětraný zateplovací systém je přídavná zavěšená, většinou montovaná konstrukce, jejíž povrchová vrstva (obklad) je od ostatních vrstev, zejména však od tepelně izolační vrstvy, oddělená odvětrávanou vzduchovou vrstvou - tepelná izolace se vkládá mezi nosné prvky roštu, na kterém je povrchová úprava (obkladové desky ). Typ nosných prvků zateplovacího systému závisí na zvoleném druhu obkladu. Většinou jde o nosný systém z kovové nekorodující nebo dřevěné konstrukce, který vytváří vertikální nebo horizontální rastr. Určený je na uchycení obkladu a umožňuje přenos zatížení od obkladu pomocí kotevních prvků do původní stavební konstrukce. Povrchovou úpravu může tvořit obklad ze skla, kovu, dřeva, vláknocementových šablon, keramiky a podobně. Odvětrávané zateplovací systémy se využívají jak u velkých staveb administrativních budov, jakož i na dodatečné zateplení rodinných domů.
Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem zabezpečení tepelné ochrany budov zvenčí. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé plochy obvodového pláště bez jakýchkoli tepelných mostů. Kontaktní zateplovací systémy se na zlepšení tepelně izolačních vlastností umísťují na vnější stranu starých nebo nových stěn a stropů nad otevřenými prostranstvími, aby chránily před povětrnostními vlivy a zlepšovaly optický vzhled budovy. Tepelná izolace je přímo spojena lepicí maltou a rozpěrnými kotvami s původní konstrukcí a s vrstvou omítky. I když tepelná izolace působí jako nosný prvek povrchových vrstev, nezvyšují tyto systémy stabilitu zdi ani stropu, na které byly použity. Kontaktní zateplovací systémy jsou průmyslově vyráběné výrobky, které se dodávají jako ucelený systém, respektive jako soubor výrobků, který obsahuje kromě základních vrstev i speciální spojovací prostředky (například soklové lišty, rohové profily a podobně), aby se spojily s přilehlými částmi budov (otvory, nárožími, parapety atd..). Kontaktní zateplovací systém se skládá ze:
pro který podle zákona o stavebních výrobcích schvalovací místo vydalo certifikát prokázání shody.Certifikát se vydává pro určenou skladbu zateplovacího systému na základě zkoušení vlastností jednotlivých komponent a jejich součinnosti v systému. Technické osvědčení je zpracováno vždy pro konkrétní skladbu komponentů (stavební výrobky na vytvoření jednotlivých vrstev a doplňky - profily, rozpěrné kotvy a podobně). Při záměně komponentů a kombinací různých systémů není zaručeno dosažení požadované kvality a zejména životnosti zateplení. Jednotlivé systémy zateplování se zhotovují podle technologického předpisu konkrétního zateplovacího systému. Technologický předpis musí obsahovat skladbu zateplovacího systému, komponenty a jejich vlastnosti, posloupnost vytváření, podmínky zhotovování a nejdůležitější detaily a měl by být součástí závazných dokumentů každého kontaktního zateplovacího systému.Při realizaci kontaktních zateplovacích systémů se na vytvoření jednotlivých vrstev často používají i mokré procesy. Jednotlivé vrstvy systému musí být vytvořeny se vzájemným celoplošným kontaktem.Připevňovacími prvky a doplňkovými profily se zabezpečuje vzájemné spolu působení jednotlivých vrstev a původní konstrukce. Rozpěrné kotvy se rozlišují podle materiálu podkladu, do kterého se uchycují. Kotevní délka by měla být nejméně 60 mm (pokud se v projektové dokumentaci nepožaduje jiná) - jde o délku zapuštění kotvy do neporušené původní hmoty obvodové konstrukce bez omítky. Na místech staticky více namáhaných třeba použít místo plastového trnu kovový. Do pórobetonu se používají speciální kotvy a vrtat se musí vrtačkou bez příklepu.
Specifickou skupinou kontaktních zateplovacích systémů jsou transparentní zateplovací systémy, které se skládají z:
Průhledné, tepelně izolační prvky, které jsou povrchově upravené se lepí do vynechaných ploch v systému zateplení.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.