Dům z cihel - příjemné prostředí k bydlení

Zděný dům se stal synonymem masivní stavby, symbolem bydlení pro několik generací. Moderní zdící prvky se vyznačují vysokou přesností a technologický pokrok umožnil při zdění používat tenkovrstvou maltu, případně pěnu namísto tlustého maltového lože. Díky tomu je proces výstavby výrazně jednodušší a rychlejší, snižují se tepelné ztráty v obvodovém zdivu a klesá i objem zabudované vlhkosti v konstrukci.

Příprava na stavbu domu

je pro stavebníka obdobím zvažování, rozhodování a hledání odpovědí na řadu otázek. Podstatným rozhodnutím je výběr stavebního materiálu na hrubou stavbu. Materiálových i konstrukčních možností je mnoho. Je jen na vás, jak se rozhodnete. Z technologického hlediska jednoznačně vedou zděné konstrukce. Ze zdicích materiálů jsou u nás stále nejpoužívanějšími stavebními materiály pálené cihly a pórobetonové tvárnice. V poslední době se při výběru stavebního materiálu na hrubou stavbu domu dostávají stále více do popředí krátkodobé aspekty související se samotnou výstavbou domu. Důraz při výběru je kladen na vlastnosti jako jednoduchost a rychlost zpracování, úspora času a materiálu, suché technologie a podobně. Tyto skutečnosti často převažují až v takové míře, že na vlastnosti jednotlivých materiálů, které jsou důležité z uživatelského, tedy dlouhodobého hlediska, se při rozhodování již nedostane. Optimální je proto zvážit jedno i druhé, krátkodobé i dlouhodobé výhody jednotlivých zdicích materiálů. Vzhledem k tomu, že dům se nejprve staví a až pak se v něm bydlí, všimněme si nejprve krátkodobé výhody ovlivňující rozhodování.

Komplexnost stavebního systému

Při výběru materiálu je třeba pamatovat na to, že dům nelze postavit pouze ze samotných zdicích prvků. Ty se musí spojit vhodným pojivem, dále jsou nezbytné překlady na překlenutí otvorů, strop, případně speciální doplňkové prvky na řešení detailů. Z tohoto hlediska se při výběru materiálu je třeba zaměřit na komplexnost stavebního systému. Jednotliví výrobci nabízejí stále bohatší sortiment výrobků v rámci svého systému.

Jednoduchost a rychlost výstavby

Tato kritéria se staly určujícími při samotném vývoji nových zdících materiálů a technologií. Dnes je již samozřejmostí použití přesných zdicích prvků, které se zdí na tenkou vrstvu malty o tloušťce asi 1 mm, nebo dokonce bez malty na speciální zdicí pěnu. Tyto technologie přinesly na stavby enormní zvýšení rychlosti, a tedy i efektivitu výstavby.

Úspora materiálu

Uvedené nové způsoby zdění znamenají samozřejmě i výraznou úsporu materiálu (malty). S tím je spojena i úspora místa na staveništi, jakož i úspora na zařízení staveniště (zdění bez míchačky). Výběr správného zdicího materiálu v kombinaci se správnou technologií zdění vám může přinést nemalé úspory během výstavby vašeho domu. Když k uvedeným krátkodobým přednostem některého z zdicích systémů připočteme dlouhodobé uživatelské výhody daného materiálu, můžeme říci, že jsme si vybrali ten ideální stavební materiál.

Z čeho stavět?

Z materiálového hlediska můžeme zdicí systémy zjednodušeně rozdělit do dvou skupin, a to na cihlářské tvarovky z pálené hlíny a pórobetonové tvárnice z autoklávovaného pórobetonu. Jsou to u nás nejrozšířenější zdící materiály, které jasně dominují v žebříčku oblíbenosti. K dalším zdicím materiálem patří dřevoštěpkové tvarovky, vápenopískové cihly, betonové tvárnice, případně tvárnice z expandované keramiky. Některé z nich vyžadují dodatečné zateplení, některé mají tepelnou izolaci integrovanou v samotných zdicích prvcích.

Kterých vlastností je třeba si všímat?

Pevnost nebo únosnost je vlastnost důležitá nejen z hlediska celkové statiky stavby, ale také z hlediska její životnosti. Pálené zdicí prvky si navzdory velkým změnám (výrazné vylehčení otvory) zachovaly vysokou pevnost v tlaku a z tohoto hlediska vedou peloton zdících materiálů.

Požární odolnost je vlastnost,

která úzce souvisí s bezpečným užíváním, ale také s již zmiňovanou životností stavby. Všechny zdicí materiály se vyznačují velmi vysokými hodnotami požární odolnosti. Cihla jako jediná však hned při svém vzniku absolvuje i křest ohněm. Díky technologii vypalování získává cihla své jedinečné vlastnosti.

Možná málo budoucích stavebníků věnuje pozornost vlastnosti,

kterou můžeme označit jako tvarová stálost. Zdicí materiály by měly po zabudování být tvarově stabilní a neměly by měnit svůj tvar, respektive rozměry. Pokud tomu tak není, mohou po určitém čase vzniknout až trhliny ve zdivu. Tyto tvarové, respektive objemové změny souvisí s vysycháním některých zdicích materiálů. Cihla zrozená v ohni opouští výrobní linky v absolutně suchém stavu, čili žádné objemové změny spojené s případným vysycháním nepřicházejí v úvahu, a proto nehrozí ani vznik trhlin ve zdivu.

V posledních letech snad nejžádanějším požadavkem při výběru stavebního materiálu

jsou jeho tepelně izolační vlastnosti. Jednotlivé zdicí materiály dosahují své tepelně izolační vlastnosti cestou co největšího vylehčení, ať už v podobě pórů uvnitř materiálu (všechny zdicí materiály), nebo v kombinaci se systémem svislých dutin (pálené cihly). V případě tepelně izolačních vlastností je velmi důležité, aby daný materiál byl suchý. Vlhkost výrazně zhoršuje tepelně izolační vlastnosti jakéhokoliv materiálu.

Pálená cihla má i v tomto ohledu velký náskok

před jinými zdícími materiály. Díky již zmíněné technologii výroby vypalováním je cihla suchá, což je zárukou deklarovaných tepelně izolačních vlastností. Kvalitní obvodové stěny s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi znamenají nižší náklady na vytápění. Z hlediska snižování spotřeby energie, ale také z hlediska vytvoření pocitově příjemného prostředí na bydlení bychom měli při výběru přihlížet zejména na tepelně izolační vlastnosti,ale i na tepelnou akumulaci zdiva. Z hlediska kvality vnitřního prostředí je důležitá difuze vodních par přes konstrukce. Materiály s nízkým difuzním odporem zabezpečují optimální vlhkostní režim a jsou přirozeným regulátorem vlhkosti v obytných prostorách. Díky tomu vytvářejí příjemné prostředí k bydlení.

Při výběru stavebního materiálu pro náš dům

bychom neměli zapomínat ani na takové aspekty, jako jsou ekologie a zdravotní nezávadnost. Stavební materiál by měl být ekologický, tj. co nejšetrnější k životnímu prostředí, a to od svého vzniku přes zabudování, užívání stavby až po demolici stavby po skončení její životnosti a následnou recyklaci. Při výběru stavebního materiálu mnoho stavebníků upřednostňuje přírodní materiály. Za zcela samozřejmou se dnes považuje požadavek na zdravotní nezávadnost zdicích materiálů.

Z uživatelského hlediska je další samozřejmou požadavkem

dlouhá životnost stavby za minimálních nároků na údržbu. V našich zeměpisných šířkách jsme zvyklí stavět dům nejen pro sebe, ale i pro další generace, proto je tento požadavek přirozený. Zděné stavby jsou v našem povědomí zárukou dlouhé životnosti.

Pálená cihla

Patří mezi tradiční stavební materiály. Dodnes je nejčastěji používaným stavebním materiálem.Moderní velkoformátové cihly na obvodové stěny se vyznačují velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, které jsou výsledkem vylehčení systémem svislých dutin v kombinaci s množstvím jemných pórů v samotném cihlářském střepu. Póry vznikají vyhořením příměsí (například dřevěných pilin) ​​v procesu vypalování cihel. Vzniku tepelných mostů ve zdivu zabraňuje jednak systém svislých spojů mezi cihlami ve tvaru pera a drážky, jednak nové technologie zdění bez hrubých vrstev zdicí malty. Navzdory značnému vylehčení si velkoformátové cihlové bloky zachovaly vysokou pevnost v tlaku, nejvyšší ze zdících materiálů. Mají vynikající požární odolnost.

Pro vyváženou kombinaci tepelně izolačních vlastností a akumulace tepla

je cihla materiálem, díky kterému se budete doma cítit vždy příjemně. Cihla má vlastnost akumulovat v sobě teplo a později ho ze sebe sálat. Díky této schopnosti masivní cihlové stěny zabraňují tomu, aby se náhlé změny teploty vnějšího prostředí projevily ihned i ve vnitřním prostředí. Kvalita vnitřního prostředí závisí také na obsahu vodních par ve vzduchu a teplot vnitřních povrchů. Při nevhodné kombinaci těchto dvou faktorů se mohou zejména v koutech srážet vodní páry nebo tvořit plísně. Stěny domu by proto měly mít dostatečnou povrchovou teplotu a zároveň umožňovat přirozenou difuzi vodních par. Cihly mají tuto vlastnost velmi příznivou a přispívají tím k tvorbě přirozeného klimatu v obytných prostorách. Cihla je zároveň přírodní materiál, proto představuje ideální řešení při budování zdravého prostředí k bydlení. Díky solidnímu stavebnímu materiálu mají cihlové domy dlouhou životnost.Proto je i hodnota cihlového domu při dalším prodeji vysoká.

Pórobetonové tvárnice

Druhou skupinu zdících materiálů představují pórobetonové tvárnice. Je to nejvýznamnější druh přímo odlehčeného betonu - silikátového kompozitu, pro který jsou charakteristické makropóry vytvořené přímo v jemnozrnné maltě. Podle použitého pojiva se pórobetony rozdělovaly na plynobetony spojované cementem a na vápenopískové plynosilikáty. Vzhled výrobků je v podstatě dvojí: převážně bílý, je-li plnivem jemný křemičitý písek (pískový pórobeton), nebo v menší míře šedý, pokud je plnivem elektrárenský popílek (popílkový pórobeton). Na výrobu pórobetonů se používají čtyři základní druhy surovin, ke kterým se přidává voda.Základní druhy surovin jsou pojiva (vápno a cement, které určují druh pórobetonu), křemičité látky, plynotvorné a pěnotvorné látky a pomocné suroviny. Hlavním pojivem pro výrobu pórobetonů je mleté ​​pálené vápno. Používá se čerstvé a nehašené, což umožňuje využít při technologickém procesu jeho hydratační teplo. Mezi hlavní výrobky patří tvárnice, bloky, příčkovky, překlady, bednicí prvky, komínové dílce, stropní vložky, příčkové, stěnové, stropní a střešní panely a tepelně izolační desky. Maximální velikost výrobků je dána velikostí používaných forem a způsobem krájení zatuhnuého pórobetonového materiálu. Z pórobetonu se v současnosti vyrábějí především nevyztužené výrobky. Vyztužených stěnových, stropních a střešních dílců se vyrábí méně. Nejrozšířenějším výrobkem jsou tvárnice. Pórobetonové tvárnice se sice začaly vyrábět až v 30. letech minulého století, ale brzy se staly velmi žádaným stavebním materiálem. Stejně jako cihly se i pórobeton vyznačuje jednoduchou manipulací. Systém výstavby pomocí pórobetonových tvárnic umožňuje rychlejší výstavbu s minimem chyb (tepelných mostů a podobně). Lepí se pomocí speciální lepicí malty, která se nanáší pouze na vodorovné plochy.Ložná spára je hrubá 1 až 3 mm. Snižuje se tak spotřeba malty. Takový způsob zdění, tedy zdění na tenkovrstvou maltu, je však možný i při moderních cihlových systémech, které jako bonus nabízejí i možnost zdění prostřednictvím speciální zdicí pěny. Pórobetonové tvárnice jsou nehořlavé a zdravotně nezávadné a stejně jako cihly jsou vhodné pro všechny druhy staveb. Stavba z pórobetonu dýchá, protože má nízký difúzní odpor. To znamená, že dobře vyrovnává vlhkost vnitřního a vnějšího prostředí. Nevýhodou pórobetonu je však jeho nasákavost. Při nadměrném nasáknutí může změnit svůj objem. A jako u většiny materiálů, i u pórobetonu vlhkost snižuje jeho tepelně izolační vlastnosti. Místnosti vybudované z pórobetonu se snadno vytopí, ale při přerušení topení i lehce ztratí svou teplotu.

Dřevoštěpkové tvarovky

Spojují se v nich výhody betonu a dřeva. Nazývají se také prvky ztraceného bednění, protože se sestavují do výšky a zalévají betonem. Mají výborné tepelně i zvukově  izolační vlastnosti a vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám. Díky dobré difuzi vodních par zajišťují správné mikroklima vnitřních prostor. Jsou nenasákavé a dobře akumulují teplo, čímž šetří energií na vytápění.