Dřevo jako nové

V rekreačních stavbách, ať už jde o chaty nebo o chalupy, chceme v první řadě odpočívat a regenerovat své síly. Někdo se odreaguje právě při soustavném zvelebování a dotváření svého víkendového útočiště, někdo naopak chce mít zase co nejméně starostí s údržbou. Ať už patříme ke kterékoli ze zmíněných skupin, při obnově ochranných nátěrů dřevěných konstrukcí a nábytku se nám vyplatí použít kvalitní nátěrové prostředky. Od natírání dřeva tak budeme mít na dlouhou dobu klid a můžeme se věnovat buď dalšímu zvelebování chaty, nebo relaxu nerušenému věčnými údržbovými pracemi.

Uvnitř a venku

Povrchové úpravy dřeva mají dvojí význam - plní ochrannou, ale i estetickou funkci. Ve vnějším prostředí jsou dřevěné konstrukce a nábytky vystaveny vlivům počasí, proto je posílena ochranná funkce, zejména odolnost nátěru proti vodě, mrazu a UV záření. Nátěrové hmoty určené k použití v interiéru nemusí natolik odolávat nepříznivým podmínkám, v jistých případech však také musí chránit před vlhkostí (podlahy, koupelnový nábytek) a odření (pracovní desky, podlahy).

Úprava podkladů před nanášením nátěrů

Abychom dosáhli kvalitní povrchovou úpravu, musíme před nanášením nátěrových látek dostatečně připravit dřevěný podklad. Tuto přípravu přizpůsobíme druhu materiálu (druh dřeviny, odýhovaná plocha, dřevovláknitá nebo dřevotřísková deska), typu výrobku (nábytek, stavebně truhlářské díly, obklady interiérů, dřevěných staveb a podobně) a požadavků na kvalitu povrchové úpravy. Nátěrové látky nanášíme na zdravé, suché a rovnoměrně kvalitní dřevo bez suků a kazů. Povrch takového dřeva musí být hladký, rovný, bez vytrhaných nebo zvednutých dřevěných vláken. Natíráme pouze suché dřevo, jehož vlhkost nesmí překročit 12%. Vysoký obsah vody ve dřevě totiž brání průniku látek do hloubky, nátěr nedostatečně zakotví a sníží se přilnavost látky k podkladu. Nadměrná vlhkost dřeva může způsobit nedostatky při tvorbě ochranného filmu a později při vysychání i jeho poškození. Dřevo určené do exteriéru před samotným nátěrem ošetříme vhodným přípravkem proti škůdcům. Fungicidní a insekticidní rozpouštědla a mořidla obsahují jedy (pro člověka neškodné) působící proti dřevokazným houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu. Jejich součástí jsou látky, které pronikají hluboko do dřeva, díky čemuž je jeho povrch vodoodpudivý. V současnosti již i některé laky a barvy obsahují účinné látky proti hmyzu, plísním a houbám, jakož i proti nežádoucímu UV záření. Vystupující pryskyřici odstraníme z dřeva nejlépe nitrocelulózovým ředidlem. Případné chyby a nerovnosti ve dřevě musíme  vytmelit až po přípravě podkladu, tj. po obroušení a natření napouštěcím, případně základním nátěrem.

Čím natírat?

Na ochranu dřeva je určena celá řada nátěrových hmot. Kdysi se běžně používaly olejové (fermežové) barvy, později syntetické (alkydové) nátěry. Dnes se trend nátěrů pro venkovní použití výrazně posouvá směrem k vodou ředitelným nátěrům. Na rozdíl od svých předchůdců mají totiž několik předností - podstatně větší průtažnost, menší sklon ke křídovatění (stará barva se může loupat a prášit) a mnohem lepší paropropustnost. Velmi důležitá je životnost nátěrů, která, jak ukázaly povětrnostní zkoušky, je při vodouředitelných nátěrech delší.

Barvy a laky

Nátěrové látky určené k úpravy dřevěných povrchů dělíme podle intenzity překrytí na bezbarvé a barevné.

Barevné nátěrové hmoty

Zcela zakrývají vzhled podkladu - vytvářejí neprůhlednou tvrdou vrstvu, která může zakrýt drobné defekty (základní krycí barvy a emaily). Emaily obsahují velké množství pigmentů. Mezi jejich přednosti patří vysoká vodoodpudivost. Lze je koupit v různých barevných odstínech. Lazurovací laky také mají krycí schopnost, ale na rozdíl od barev je kresba a struktura dřeva po jejich nanesení viditelná. Do těchto nátěrů se přidává malé množství biocidů - takže chrání dřevo nejen před vlhkostí a UV zářením, ale i před zamodráním, dřevokaznými houbami a hmyzem. Nanášíme je v několika vrstvách. Jemný film na povrchu je elastický, takže se přizpůsobuje pohybům dřeva, aniž popraskal. Podle materiálu, který se používá k výrobě lazur, rozlišujeme lazury na bázi alkydové pryskyřice s obsahem ředidla a vodou ředitelné akrylové lazury bez obsahu ředidla.

Bezbarvé nátěry

Byly donedávna při použití v exteriéru trochu v nevýhodě. Měly nízkou odolnost proti slunečnímu záření a ostatním povětrnostním vlivům. Intenzivní vývoj nových surovin však umožnil zlepšit jejich vlastnosti. Moderní, vodou ředitelné transparentní silnovrstvé venkovní laky na dřevo se většinou vyrábějí v lesklé, polomatné či matné úpravě. Můžeme jimi natírat dřevěné obklady, podhledy, dveře, ploty, zahradní nábytek a podobně. Dlouhou životnost nátěrů zaručují speciální látky a UV absorbér - chrání dřevo před účinky ultrafialového záření, povětrnostními vlivy a plísněmi.

Oleje

Patří mezi tradiční nátěrové látky, které se navzdory zvyšujícím nárokům na ekologickou produkci stále používají. Oleje (patří sem i fermež) silně pronikají do dřeva, a můžeme je jednoduše aplikovat, při práci s nimi však musíme dodržovat bezpečnostní opatření. Například povrch dřevěného obkladu můžeme nechat bez úpravy, nebo jej upravíme impregnací, případně vodotěsným průhledným nebo barevným nátěrem či mořidlem. Nátěry na ochranu dřeva jsou čiré, vsáknou do něj bez toho, aby podstatně změnily jeho vzhled. Zabraňují vsakování vlhkosti do dřeva a množení dřevokazných hub, přičemž prodlužují životnost dřeva, ale nezabraňují změnám barvy a vyblednutí dřeva, které časem nabude šedostříbrnou barvu.

Nanášíme nátěr

Staré nátěry narušíme opalováním horkovzdušnou pistolí, případně přípravkem určeným na odstraňování starých nátěrů, a následně je seškrábeme z dřevěného povrchu špachtlí. Nové nátěry lze nanášet štětcem, postřikem (zejména ve špatně přístupných nebo rozměrnějších dřevěných konstrukcích), ponorem, dlouhodobým máčením, injektováním zda podtlakově-přetlakovou technologií (vždy musíme postupovat podle návodu a doporučení pro konkrétní přípravek, uvedeného na obalu).

Konstrukční ochrana

Na zachování mechanických i estetických vlastností dřeva je kromě chemické ochrany velmi důležitá i konstrukční ochrana. Jejím úkolem je úpravami teploty, vlhkosti a jiných fyzikálních parametrů odstranit v co největší míře působení biologických škůdců (dřevokazné a dřevo zbarvujícím houby, plísně, dřevokazný hmyz) a abiotických činitelů (sluneční záření, srážky, emise a podobně). V praxi můžeme konstrukční ochranu realizovat použitím trvanlivějších druhů dřeva či umístěním dřevěných stavebních prvků a konstrukcí tak, abychom omezili působení vody (déšť, zatékání) na ně. Také by konstrukce měly být dostatečně odvětrané pro vysychání případné vlhkosti - zejména otevřené konstrukce, jako jsou ploty, slunolamy či pergoly konstruujeme tak, aby se v nich srážková či spodní voda dlouho nezdržovala.