V souboji jablko - sladkost často vítězí to druhé.
Zatímco k cukrovce 2. typu člověk po čtyřicítce doslova přijde, souvisí zejména s vyšší tělesnou hmotností a svou roli hraje i dědičnost, cukrovka 1. typu je podmíněna imunologicky. Organismus si vytváří protilátky proti vlastním buňkám pankreatu (slinivka, která produkuje hormon inzulín) a pomaleji nebo rychleji je ničí. Zdá se, jakoby bojoval sám proti sobě.
Spouštěcím faktorem onemocnění je pravděpodobně nějaké virové onemocnění. V podezření jsou viry, které vyvolávají poměrně běžnou virózu, ty by mohly spustit v organismu destrukční proces. Dětští diabetologové si však myslí, že v budoucnu se podaří objevit specifický, dosud nepoznaný virus, o němž se zjistí, že přímo poškozuje buňky pankreatu.
K cukrovce dochází tehdy, když slinivka produkuje málo nebo žádný inzulín, resp. když slinivka sice inzulín vytváří, ale tkáňové buňky těla na něj nesprávně reagují. Inzulín je hormon, který umožňuje organismu využívat cukr (glukózu) jako zdroj energie. Tělo člověka postiženého cukrovkou není schopno udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou. Diabetes 1. typu je nevyléčitelné onemocnění, při kterém slinivka přestane produkovat pro tělo nezbytný hormon. Je to autoimunitní nemoc, jejíž příčinou je to, že vlastní imunitní systém zničí buňky produkující hormon inzulín. Následkem jsou zvýšené hladiny cukru v krvi. Nedostatečně kontrolované hladiny cukru v krvi vedou k dlouhodobým komplikacím jako slepota, selhání ledvin, amputace končetin, srdečně-cévní onemocnění a podobně.
Každoročně se na celém světě u více než 65 tisíc dětí ve věku do 15 let rozvine cukrovka 1. typu. Nárůst tohoto druhu diabetu se každoročně zvyšuje o 5% u předškolních dětí a 3% u školáků a mladistvých. Předpokládaná délka života dětí s diabetem se snižuje až o 15 let.
Ve světě se mluví doslova o epidemii diabetu, ačkoliv jde zejména o cukrovku 2. typu, jejíž výskyt do značné míry souvisí se způsobem života. I počet pacientů s diabetem 1. typu však poměrně dramaticky stoupá.
Mezi příznaky cukrovky patří nadměrný pocit žízně a sucha v ústech, zvýšené a časté močení. "Není výjimkou, že dítě vypije i 8-10 litrů tekutin za den. Během veder to však rodičům není tak nápadné, když dítě hodně vypije, musí chodit často i na záchod," říká odborník. "Častá je však také poměrně nápadná ztráta na hmotnosti, přičemž dítě se normálně stravuje, dále nadměrná únava a záněty v oblasti genitálií - močových cest, předkožky u chlapců, kvasinkové infekce pochvy u dívek." V době, kdy již pacient má zmíněné příznaky a rodiče přicházejí s dítětem do odborné ambulance, je zničeno 85-90% buněk pankreatu produkujících hormon inzulín. Léčba diabetu 1. typu je tedy hned od začátku závislá na přísunu inzulínu zvenčí, jinak by pacient zemřel.
Inzulínová pumpa je malý přístroj velikosti pageru, který funguje na baterie. Obsahuje zásobník, který umožňuje nepřetržité podávání inzulínu do organismu. Pacient si může pumpu individuálně naprogramovat tak, aby podávala základní dávku inzulínu (množství, které tělo vyžaduje pro udržení potřebné hladiny cukru mimo jídla) a pomocí tlačítek na přední straně pumpy si může kdykoliv přidat doplňkovou dávku inzulínu, tzv. bonus na pokrytí dávky jídla. Na pumpu je pacient připojen 24 hodin denně, přičemž speciální umělohmotný klips může mít zaveden pod kůži do stehna, břicha, hýždí či do ruky. Odpojit se z ní může na různě dlouhou dobu, např. když se jde koupat. Výhodou nejnovějších pump je také možnost měření hladiny cukru v krvi - senzor uskuteční až 244 měření za den, a tak není nutné používat glukometr.
Adept na zavedení inzulínové pumpy musí splňovat určitá kritéria. Nastavování na pumpu je u nás možné jedině v rámci týdenní hospitalizace. Lékař může pacientovi pumpu i odejmout, pokud zjistí, že nedodržuje léčebný režim.
Cukrovku Tomášovi odhalili, když měl šest let. Byl pořád unavený, žíznivý, v noci se musel několikrát napít. Během pravidelné prohlídky u dětské lékařky mu pediatrička naměřila vysokou hladinu cukru v krvi. Byl to šok pro celou rodinu a chvíli trvalo, než jsme se s tím vyrovnali. Museli jsme se naučit přepočítávat jídlo na sacharidové jednotky, všude s sebou nosit inzulín a něco na jídlo, kdyby měl nízkou glykémii (hladinu cukru v krvi). Zpočátku jsme mu inzulín píchali injekcemi, později dostal pero. Přestože byl v léčbě poctivý, nedosahoval potřebné výsledky. Nyní má již rok zavedenou inzulínovou pumpu a s hladinami cukru v jeho krvi je ošetřující lékař spokojen. Tomáš se nyní věnuje i sportu a je úspěšný.
Přestože jde o několikanásobně dražší léčbu ve srovnání s injekcemi inzulinu, inzulínová pumpa přináší zejména u dětských pacientů obrovské výhody. Děti s diabetem mají totiž obzvláště sklon ke vzniku nízké hladiny cukru v krvi - hypoglykémii. Pokud diabetik sní málo jídla, nebo je pozdě, případně je fyzicky aktivní, klesá mu hladina cukru v krvi. Může se tak stát v jakémkoliv čase a zvláště nebezpečné je to u dětí v noci. Právě v noci, kdy je mnohem obtížnější sledovat hladinu cukru v jejich krvi, nastává polovina všech výskytů těžkých hypoglykémií u dětí (vyžadujících návštěvu pohotovosti nebo nemocnice). Při léčbě inzulínovou pumpou se výskyt tohoto nebezpečného stavu sníží až o 85%.
Dětská cukrovka je totiž labilnější, co se týče kolísání hladiny cukru v krvi. V organismu proti účinku hormonu inzulínu totiž působí i růstový hormon, který se vylučuje nepravidelně. Dospělí s cukrovkou proto již mívají stabilnější hladiny cukru v krvi. Inzulínová pumpa jakoby napodobovala zdravý slinivky, nepřetržitě vylučuje do organismu malé dávky hormonu a před jídlem umožňuje pacientovi s pomocí tlačítek přidat ještě dávku navíc. S inzulínovou pumpou přizpůsobuje pacient léčbu svému životnímu stylu a ne naopak.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.