Thajsko - země úsměvů

Ayutthaya měla v 17. století zhruba milion obyvatel, a pokud jde o velikost, mohla se srovnávat s Londýnem. Říká se, že byla největším městem tehdejší doby. Mnoho lidí se diví, že i toto místo, kde na vás dýchne duch dávné historie, leží v Thajsku - v zemi, kterou si mnoho lidí mylně spojuje pouze s moderními letovisky na pobřeží.

Ayutthaya - velkoměsto středověku

Mezi turisty nedotčené památky patří rozhodně středověké město Ayutthaya. A to bylo během čtyř století hlavním městem celé Siamské říše a zároveň možná i největším městem tehdejšího světa! Sláva města Ayutthaya začala v roce 1350, kdy sem ze strachu před planými neštovicemi přesídlili hlavní město. Během následujících staletí sem Thajci přesunuli i tuny zlata, kterým následně vyzdobili kopulele chrámů a odlili z nich několik soch Buddhy. Město však muselo čelit mnoha útokům ze strany Barmy a ten v pořadí třiadvacátý v roce 1767 se mu stal osudným. Obléhání města trvalo celkem 14 měsíců a místní obyvatelé nakonec Barmáncům podlehli. Co nezničili přímo při útoku, to zapálili nebo rozsekali. Zničili i zlaté sochy Buddhů, které nechali roztavit. Tehdejší nájezdy přežila pouze jedna zlatá socha, kterou místní obyvatelé dokázali včas zamaskovat. A paradoxně ji před Barmánci zamaskovali nanesením několika vrstev sádry tak důkladně, že k jejímu opětovnému "vyloupnutím" na denní světlo došlo až v roce 1955, a navíc omylem. Při běžné manipulaci socha dělníkům spadla a praskla. Ti další manipulaci s poškozeným 6-tunovým kolosem vzdali a 3 metry vysokou sochu nechali přes noc ležet na dešti, který vrstvy sádry smyl. Dnes je socha vystavena v chrámu Zlatého Buddhy v Bangkoku.

Zlatý trojúhelník plný černého zlata

Stále oblíbenější jsou v poslední době i pobyty a výlety do oblasti takzvaného Zlatého trojúhelníku. Na hranici mezi Laosem, Barmou a Thajskem leží světové centrum pěstování opia. Dodnes zde žijí domorodé kmeny a výdobytky civilizace se sem dostávají jen velmi pomalu. A právě proto je cesta do těchto míst vyhledávaným zážitkem. Thajská vláda sice na jedné straně bojuje proti pěstování opia, na straně druhé však má vše, co se týká cestovního ruchu, perfektně zvládnuté. V městečku Sop Ruak proto zřídila muzeum opia, kde se k turistům dostanou všechny informace z historie výroby této drogy. Pokud máte odvahu, můžete si dokonce kuličku surového opia, takzvaného galí, koupit na zdejším trhu.

Žirafí ženy

Branou do "Zlatého trojúhelníku" je město Chiang Mai. Pokud se však z něj vydáte na sever, budete mít možnost na vlastní oči vidět "žirafí ženy" z horského kmene Padaung. Jejich fotografie se objevily již v mnoha časopisech i odborných publikacích - krky jim totiž zdobí mohutné mosazné kruhy. První si dívky nasazují už v pěti letech a postupně přidávají další a další. Hmotnost ozdoby se tak může dostat až ke dvaceti kilogramům a krk opticky prodlouží na 30 centimetrů. Tyto ženy žijí ve třech horských městečkách u hranic s Barmou a jejich neobvyklý vzhled láká denně desítky turistů. Městečka jsou živými skanzeny a je to hlavně zájem turistů, co tuto zvláštní tradici ještě udržuje naživu. V průvodci se můžete dočíst ještě o tom, že podle legendy nosí ženy kroužky na krku jako ochranu před útokem tygra na jejich hrdlo. Jiná legenda zase tvrdí, že kroužky byly původně zlaté a ženy tak nosily na krku celé rodinné dědictví. Pokud by ho chtěl někdo ukrást, musel by ženě useknout hlavu...

Na závěr

Černým písmem se do kroniky lidstva zapsala železnice smrti a na ní "literární" most přes řeku Kwai. Každý den blikají do noci i neony v bangkocké čtvrti Patpong, kam vyrážejí za vzrušujícím dobrodružstvím nejen místní obyvatelé, ale i turisté. A v celém Thajsku je prý dohromady 40 tisíc chrámů. Pokud bychom chtěli zmínit jen desetinu thajských zajímavostí, popsali bychom stohy papíru. Proto bude nejjednodušší, pokud se při cestě do Thajska vydáte i za pomyslné brány známých středisek a zažijete unikátní atmosféru "země úsměvů" na vlastní kůži.