se rozprostírá v Přední Asii, na území, které se v minulosti označovalo jako Persie. Jde o jednu z nejrozlehlejších a nejlidnatějších zemí světa, která byla navíc dějištěm mnoha historicky významných okamžiků. Írán, jak ho známe dnes, totiž vznikl až v roce 1979 - do té doby se během svých dějin spojoval se sousedními zeměmi, vzápětí se od nich zas odpojoval, střídaly se zde dynastie a vlády a poměry byly značně složité.
Perskou říši založil Kýros II. Velký v 6. století před naším letopočtem, ale největší území zabírala za vlády Dare I. - říše se rozkládala na území od Aralského jezera po Perský záliv, od řeky Indus po Egejské moře. Její součástí byl také Egypt,Sláva říše vyhasla v roce 334 před naším letopočtem, kdy podlehla makedonskému králi Alexandrovi Velikému, který sem organizoval úspěšné výpravy. K velmi známým historickým faktům patří mimo jiné třeba řecko-perské války, konflikty mezi řeckými městskými státy a perskou říší mezi lety 499-448 před naším letopočtem. Jádrem tohoto dění byla snaha Řeků ubránit své území před Peršany, kteří chtěli to své rozšiřovat. Přestože měla Persie jasnou převahu, Řekové se nakonec hrdinně ubránili. Vrcholem řecko-perských válek byla slavná bitva u Marathonu, u Thermopyl a u Salamíny. Řecko-perské války jakoby vytvořily ideu, že Evropa má nátlaku orientálních zemí vzdorovat a svou kulturu i území nedat.
Srdcem dnešního Íránu je Teherán, metropole se vším, co k ní patří - s nejvyššími úřady, s univerzitami, muzei a pamětihodnostmi. A také ho turisté často přirovnávají k džungli. Když sečteme počet obyvatel celého města i s předměstími, dostaneme se asi na 14 milionů, což je více než celkový počet obyvatel České republiky. K tomu připočítejme spletité uličky a chaos je na světě.
Oficiální název Íránu je Íránská islámská republika. Neznamená to nic jiného, než skutečnost, že islám je tu státním náboženstvím a že zákonodárství a celkový způsob vlády nesmí odporovat islámskému právu. Kromě Íránu se za islámskou republiku označuje také Súdán, Mauritánie nebo Afghánistán. Běžný turista však nic takového, jako islámské právo a zákony nepocítí, pokud zůstane při prohlížení památek a míst. Platí však, že i cizinci by měli nosit dlouhé kalhoty (muži i ženy), ženy by měly mít zakryté boky i zadek tričkem, tunikou či kabátkem, ideální je uzavřená obuv (ale běžné sandály obvykle neznamenají problém) a také nevýrazné barvy - zapomeňte pro tentokrát na pestrobarevné vzory, které by na ulici přitahovaly pozornost. V případě nevhodného oblečení vás na váš přešlap upozorní turistická policie. Teherán má hned několik center, jaké známe z Evropy. Hlavní je rozdělení na Severní a Jižní Teherán, přičemž čím více na sever jdete, tím se dostáváte výše k pohoří Elborz. Pokud se vám podaří zachytit ho se siluetou některé památky, získáte snímek, na který budete moci být náležitě hrdí. Při návštěvě Teheránu turisté nejčastěji míří na Africa Boulevard, nejrušnější cestu celého města, kde se můžete i uprostřed noci zaseknout v dopravní zácpě, zda na Azadi Street, kde se v roce 2009 konaly masivní demonstrace proti tehdejším prezidentským volbám. Dějištěm demonstrací a protestů bylo mnohdy i centrální náměstí Teheránu Azadi Square (Náměstí svobody). To mimochodem zabírá plochu 50 tisíc čtverečních metrů, díky čemuž je druhým největším náměstím v Íránu. Na Azadi Square každý turista zamíří k Azadi Tower, monumentu, který se stal jedním ze symbolů města. Monument vznikl v roce 1971 jako připomínka slávy Perské říše, název Azadi nese od okamžiků revoluce v roce 1979.
Azadi Square má konkurenta v Isfahánu - tam se nachází největší náměstí Íránu. Rozloha Náměstí imáma Chomejního v Isfahánu totiž o něco překonává neuvěřitelných 80 tisíc čtverečních metrů. Z dalších lahůdek, které byste v Teheránu neměli nechat bez povšimnutí, můžeme jmenovat čtvrt Yusef Abad, kde žije značný počet židů, či Mirdamad Boulevard s mrakodrapy i budovami, ve kterých sídlí například banky, obchodní střediska a drahé butiky. Na tomto místě potkáte tu nejbohatší vrstvu Teheránců, ne-li Íránců vůbec. V okolí Teheránu rozhodně stojí za návštěvu Qom, nejposvátnější město šíitských muslimů, kde vás na první pohled zaujme obrovský komplex mešity Fatima Masumeh.
Ne nadarmo se o Isfahánu říká, že je to nejkrásnější íránské město. Kromě toho byl již v dávných dobách významným střediskem dění a důkazem toho může být například Chrám ohně z období vlády Sásánovců. Absolutním skvostem je již zmíněno Náměstí imáma Chomejního, největší náměstí v Íránu. Na jeho ploše najdeme Emámovu mešitu a Mešitu Šejka Lotfolláha, palác Alí Qápú a také množství obchůdků a tradiční bazar, do kterého se dostanete vstupní branou Kajsaríje. Pro Bázárebozorg (Velký bazar) neexistuje výstižnější název než labyrint zastřešených ulic. Na atmosféru tohoto "tržiště" nikdy nezapomenete a seženete zde nejeden nádherný suvenýr. Najdete zde snad úplně všechno - barevné a voňavé koření, koberce, oděvy ... Pokud zatoužíte po uměleckých dílech a suvenýrech tohoto druhu, neváhejte a vydejte se na Bázárehonar (Umělecký bazar). K dalším zajímavým místům v Isfahánu patří minaret Sareban, Páteční mešita, katedrála Vank ze 17. století ozdobena výjevy ze Starého a Nového zákona a další.
Bývalá metropole Perské říše vznikla už někdy mezi lety 518-515 před naším letopočtem a jejím zakladatelem nebyl nikdo jiný než král Dareios I., který se postaral o neuvěřitelný rozkvět celé říše. Hlavní atrakcí, kterou sem přicházejí turisté obdivovat, jsou pozůstatky palácového komplexu, sídla králů, rozkládajícího se na ploše 135 tisíc metrů čtverečních. Město Persepolis padlo při nájezdech Alexandra Velikého, který Perskou říši rozbil. Konkrétně Persepolis nechal vypálit jako pomstu za zničení Athén během řecko-perských válek.
Že na poušti není život? To rozhodně není pravda. Tedy alespoň v oázách to žije. Důkazem je Yazd, město ležící na pomezí pouští Dasty-e Kavir a Dasty-e LUT. V této oáze žije, věřte nebo ne, asi půl milionu lidí, kteří to tu nemají úplně jednoduché - v létě nejsou neobvyklé teploty kolem čtyřicítky, v zimě zase často zakusí i nulu. Yazd je dodnes centrem staré perské víry (zoroastrismu), která zde stále ještě odolává vlivům islámu. V důsledku častých vysokých teplot byly budovy zapuštěné do země a uličky preklenované oblouky, takže zde vznikl podobný labyrint, jako je zmíněný bazar v Teheránu. Z pamětihodností je tou nejdůležitější Chrám ohně a Věže ticha stojící na vrcholu za městem, který byl místem určeným k pohřbívání. Za pozornost stojí i zdejší mešita a bazar.
Šírázu, nacházející se asi 700 kilometrů od Teheránu, leží v pro nás v nepochopitelné nadmořské výšce 1 500 metrů. Ve městě žije přes milion obyvatel, kteří se věnují textilnictví, cukrovarnictví a výrobě elektroniky. Podle města získal svůj název jeden typ koberců a také odrůda vinné révy, ze které se vyrábí červené víno známé pod názvem Syrah. Nejpopulárnějšími místy jsou mauzolea dvou významných íránských básníků, cihlová citadela Karíma Chána, zdejší mešity nebo palác v parku Bagh-e Eram.
a poznejte zas něco nového! Vydejte se s námi na prověřenou cestu po Íránu a navštivte to nejkrásnější z této vzdálené země. Užijte si dovolenou tam, kam se nevydá jen tak leckdo! Když slyšíme slovo "Írán", většina z nás si představí ženy zahalené od hlavy až k patě a velké mešity s nádhernými ornamentálními vzory. To je však jen představa těch, kteří tuto zemi nikdy nenavštívili...
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.