Jízda v hustém dešti většinou nebývá právě příjemná, ať už je to letní průtrž mračen, nebo vytrvalý podzimní liják. Stěrače obvykle sotva stíhají setřít vodu ze skla, viditelnost je velmi špatná a nemalým rizikem je i mokrá cesta. Řidiči na ní hrozí zvýšené nebezpečí smyku a když je vody více, tak ještě i aquaplaning.
Když se pneumatika odvaluje po mokré silnici, vodu ze stopy odvádí přes drážky dezénu. Jejich kapacita, tedy průtok přes ně, je omezena jejich tvarům a průřezům. Při jistých otáčkách pláště, čili při jisté rychlosti jízdy, proto začne vytvářet z vody klín, který se snaží celé kolo nadnášet. Pokud se vztlaková síla vyrovná tíze vozidla připadající na dané kolo, pneumatika se na vrstvě vody vznese a zcela ztratí kontakt s vozovkou. Tehdy pochopitelně není schopna přenášet žádné boční, ani podélné síly. Pokud aquaplaning postihne všechna kola, auto se stává naprosto neovladatelné a nelze měnit jeho směr ani brzdit. Nebezpečí lze čekat, pokud je vrstva vody na silnici souvislá a dosahuje přibližně 4 mm a více. Nemusí to však být po celé šířce vozovky, stačí najet na slabší odvodněné místo, nebo například do koleje, vyjeté nákladním autem. Riziko reálně hrozí už při rychlosti okolo 70 - 80 km / ha výrazně stoupá s jejím nárůstem.
Pokud vozidlo dostane aquaplaning, pozorný řidič ho zpozoruje okamžitě. Velmi výraznou indicií může být náhlý pokles hluku od pneumatik, protože ty se právě přestaly odvalovat. Ztráta jejich kontaktu s cestou obvykle způsobí také prudký vzestup otáček motoru. Volant je přitom velmi volný a auto nereaguje na jemné změny směru. Jediným způsobem, jak se aquaplaningu bezpečně vyhnout, je nejezdit na mokré silnici příliš rychle. Pokud už ale nastane, je třeba zachovat chladnou hlavu. Jediným řešením je čekat, dokud jízdní odpory způsobí pokles rychlosti pod nebezpečnou hranici. Obvykle to trvá 2 - 3 sekundy, ty se však na silnici mohou zdát jako věčnost. V žádném případě nebrzdit, ani v autech s ABS. V zájmu eliminace podélných sil je třeba zcela ubrat plyn a při manuální převodovce je dobré stlačit spojkový pedál (se systémem MSR není třeba, ale neuškodí to). V žádném případě se nesmí točit volantem! Naopak, řízení je třeba udržet v původním směru jízdy, aby když pneumatika zase získá kontakt s cestou nedošlo k prudkému vybočení, které by mohlo způsobit neovladatelný smyk.
Primárním rizikovým faktorem je vysoká rychlost jízdy, nebezpečím může být už i 80 km / h. Velmi důležitá je pochopitelně výška dezénu pneumatiky. Předpisy požadují u letních plášťů alespoň 1,6 mm, zkušenosti však dokazují, že na spolehlivý odvod většího množství vody jsou zapotřebí minimálně 3 milimetry. Nelze se však slepě spoléhat ani na zcela nové pneumatiky. Pokud je na cestě souvislá vrstva vody, vysoká několik milimetrů, rychlost více než přibližně 100 - 110 km / h určitě nezvládnou ani ty. Z pohledu odvodu vody jsou na tom vždy citelně hůře širší pláště než užší. Velmi důležité je i správné huštění. Pokud je tlak v pneumatikách nižší, než předepsaný, riziko aquaplaningu výrazně stoupá, protože se pod zdeformovaný střed pláště "nabírá" ještě větší množství vody, než při správném huštění. Pochopitelně také platí, že o něco větší nebezpečí bude u aut s nižší hmotností.
Chcete-li riziko aquaplaningu eliminovat, při jízdě po mokré silnici v první řadě zvedněte nohu z plynu a snižte rychlost. Vyhněte se kolejím s vodou, či jiným podobně nebezpečným místům. Pečujte také o technický stav vašeho auta, kontrolujte pravidelně stav dezénu pneumatik a samozřejmě i jejich huštění.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.