Aspirin znali již v antice. Přírodním zdrojem aspirinu je totiž vrbová kůra, kterou při bolestech a zánětech doporučil sám praotec moderní medicíny Hippokrates. Složení aspirinu odhalil jako první francouzský chemik Charles Gerhardt, ale jeho objev zapadl prachem. Skutečnou slávu přinesl aspirin (v roce 1897) až německému chemikovi Felixi Hoffmannovi, zaměstnanci farmaceutického koncernu Bayer. Dnes patří aspirin mezi deset nejrozšířenějších léků, používá se při léčbě řady chorob a ročně se o jeho využití napíší stovky studií.
Počátkem osmdesátých let 20. století prokázal britský vědec John Vane, že aspirin brání shlukování krevních destiček, a tím i vzniku krevních sraženin, které ucpávají cévy a způsobují infarkt nebo náhlé mozkové příhody. Ve druhé polovině osmdesátých let lékaři Harvardovy univerzity vypracovali rozsáhlou studii, podle níž se u pacientů užívajících obden aspirin snížilo riziko výskytu infarktu myokardu nebo mozkové příhody o 44 procent. Na základě těchto výsledků doporučili aspirin jako účinnou prevenci uvedených zdravotních rizik. Že aspirin je téměř bez vedlejších účinků, mohou jej užívat i diabetici, kuřáci a lidé s nadváhou.
Kardiologové jsou přesvědčeni, že lidé ohroženi infarktem by bez aspirinu (acylpyrinu) neměli vycházet z domu. V kritické chvíli totiž může doslova zachránit život: při infarktu se o životě a smrti rozhoduje několik prvních minut, takže člověk, který pocítí intenzivní bolest vystřelující od srdce směrem k ruce a krku, by měl okamžitě užít dvě tablety aspirinu (aby se aspirin co nejrychleji vstřebal, je třeba ho důsledně rozkousat a rozpustit v ústech).
Při nádorových onemocněních, především tlustého střeva a konečníku, také pomáhá aspirin. Zjistilo se, že při pravidelném užívání aspirinu se u pacientů snížil výskyt nádorového bujení téměř o polovinu. Aspirin tedy výrazně potlačuje růst nádorů, příčinu se však zatím nepodařilo odhalit.
Počátkem devadesátých let 20. století se vědcům podařilo zjistit, že aspirin brzdí činnost dvou enzymů: jednoho "záporného", který způsobuje bolesti a záněty a jednoho "kladného", který chrání sliznici žaludku a ledviny. Proto lékaři doporučují, aby spotřebu aspirinu minimalizovali lidé starší 65 let (mohou být ohroženi krvácením žaludku) a děti do 15 let (salicylát u nich může způsobit těžké onemocnění ledvin!). Při užívání aspirinu by měli být opatrní i lidé se zažívacími problémy a samozřejmě lidé se žaludečními vředy. Všichni by však měli brát v úvahu fakt, že aspirin je lék, a proto je lépe poradit se o jeho pravidelném (preventivním) užívání s lékařem.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.