Styl života a citlivý přístup k přírodě - permakultura

Zakládáte zahradu? Zkuste se řídit zásadami permakultury. A co to ta permakultura je? Zjednodušeně by byla možná definice, že se jedná o citlivý přístup k přírodě. A není to jen myslet ekologicky, je to něco víc! Základní aspekty permakulturního designu vám přiblížíme v našem článku.

1. Funkční různorodost

Tento princip hovoří o tom, že každý prvek v navrhovaném systému by měl mít několik funkcí. Pokud vytvoříte například malou vodní plochu, ta vám zlepší mikroklima, zachycuje prach, poskytuje prostor pro vlhkomilné a vodní rostliny a živočichy, slouží jako napajedlo pro ptactvo a drobnou zvěř, zvyšuje estetickou kvalitu prostředí a má ještě mnoho dalších funkcí.

2. Využívání místních zdrojů

V přírodě jsou všechny živiny a prvky neustále recyklovány, zejména na místní úrovni. Má to svou logiku: místní suroviny jsou nejdostupnější, nejvhodnější pro místní podmínky, pro jejich získání a využití je třeba vynaložit nejmenší energii.

3. Úplná recyklace živin a energie

Jedním ze základních ekologických principů je, že: "Ekosystém, který se nedokáže vypořádat se svým odpadem, je nahrazen jiným ekosystémem". V přírodě jsou proto všechny živiny a látky v neustálém koloběhu, energie se transformuje a využívá během maximálně možného období (například sluneční energie se "konzervuje" během života stromu v jeho dřevě). Pokud vytváříme odpad, musíme hledat způsoby, jak jej uvést opět do systému.

4. Přírodní evoluce (sukcese)

Přírodní evoluce vždy směřuje k vytváření stále se zdokonalujícich organismů a systémů. Proces vždy spustí tzv. pionýrské rostliny a mikroorganismy, které jsou schopny připravit cestu složitějším organismům, např. stromům.

5. Využívání prostoru (stohování)

Využívá se prostor pod i nad zemí. Jakmile příroda zajistí pokrytí obnažené plochy, začne "stohovat" - to znamená rozšiřuje další rostliny do výšky i do hloubky.

6. Přírodní vzory a okrajové efekty

Nejproduktivnější systémy jsou okraje - hranice mezi ekosystémy (nejvíce hub, malin a jiných plodin najdete na okraji lesa). Příroda prakticky nezná přímé čáry a "dokonalé" geometrické tvary jako jsou čtverec, trojúhelník. Příroda se snaží vytváří takové vzory, aby mohlo vzniknout co největší množství (délka) okrajů (hranic mezi ekosystémy), pomocí kterých dokáže vtěsnat do prostoru co nejvyšší produktivitu.

7. Energetická účinnost a synergie

Při vzájemné spolupráci vždy vzniká nová kvalita. To platí i o "spolupráci" spolupůsobení a ovlivňování organismů, které společně vytvářejí odolný, vzájemně se podporující organismus (například les). Proto jsou pestré systémy odolnější, než druhově chudé systémy. Pole je nestabilní, snadno zničitelné, kvůli chybějící synergii. Kromě toho přírodní systémy fungují maximálně efektivně, s maximálními výsledky při minimální spotřebě energie.

8. Dynamická rovnováha

Přírodní síly prostřednictvím systému zpětných vazeb neustále jemně vyrovnávají vnitřní rovnováhu ekosystémů (tzv. homeostáze). Pokud se např. přemnoží nějaký škůdce (v současnosti např. myši), zdravý ekosystém reaguje tak, že predátoři škůdce (v tomto případě sovy a lišky) vrhnou více mláďat a postupně nastolí rovnováhu. Příroda má svou vlastní dynamiku, která má směr i smysl, kterým je snižování tzv. entropie (snižování neuspořádanosti hmoty) a udržování života jako celku.

9. Mikroklimaty, komunity a živá půda

Pestré podmínky a prostředí (mikroklimaty, niky, půda) podmiňují vznik pestrých, různorodých a kompletních systémů - společenství. Živá půda znamená to, že do ní přidáváme pouze organický materiál, minimálně narušujeme její strukturu (neryjeme, pouze kypříme a plevel trháme ručně). Po půdě nikdy nešlapeme, pohybujeme se pouze po zpevněných stezkách.

10. Vzájemná propojenost základních vlastností

Poslední vlastností dobře navrženého pozemku je to, že všechny uvedené charakteristiky jsou vzájemně propojeny a při vytváření designu jsou aplikovány ve vzájemných souvislostech, tak jak je tomu i v přírodě. Pozemky, kde jsou aplikovány uvedené principy, podporují tvořivé lidské myšlení, estetické cítění a hlavně: využívají vlastnosti a zákony přírody v praxi. A to je hlavní důvod, proč je permakulturní přístup velmi vhodný pro tvorbu ekoploch.