Motivace vnější a vnitřní

Motivace představuje v nejširším slova smyslu komplex činitelů, jevů a procesů, které podněcují, usměrňují, udržují a cílí lidské chování.
Tvoří ji instinkty, pudy, potřeby, zájmy, cíle, aspirace, ideály, hodnoty a životní filozofie.

Jsou uváděny čtyři zákony učení:

1. zákon motivace,
2. zákon zpětné informace,
3. zákon transferu,
4. zákon opakování.

Zákon motivace

Školní učení je cílevědomé, a proto nemůže existovat bez psychické aktivity učícího se. Takovou aktivitu vyvolává především stav motivace.
Mnozí autoři tvrdí, že motivace je podstatou učení, spolu se schopností učit se. Motivaci učení zajišťují motivy, které vyvěrají z potřeb člověka. Podnět, který se zakládá na potřebě něco dělat, aby se uspokojila potřeba, se nazývá motivace. Motivy jsou v podstatě pohnutky k činnosti. Vznikají na základě vnitřních potřeb, které podněcují osobnost k činnosti v určitém směru.
Ty podněty, které mají motivační účinek, nazýváme motivacemi, čili pobízení. Zvyknou se nazývat i vnějšími motivačními činiteli. Čím silnější je potřeba, tím větší je motivace, a tím vytrvaleji je činnost vedoucí k uspokojování potřeby.
Motivace může být vnitřní (pobídky, potřeby) a vnější (popudí, stimuly). Motivace má blízko k citům, které jsou motorem lidské motivace.

Vnitřní motivace

Vnitřní motivace se chápe jako stav, který,, nutí "jedince něco dělat nebo něčemu se učit pro vlastní uspokojení, pro vlastní zážitek. Osoba, která je do učení vnitřně motivovaná, ochotně se učí, protože samo učení ji těší a jeho výsledek ji uspokojuje. Vnitřní motivace je mnohem důležitější pro učení, protože popud k učení vychází přímo z učence - žáka - a je proto pro něj zajímavější, má pro to větší trpělivost.

Vnější motivace

Vnější motivace v učení se pojímá jako stav, kdy jednotlivec se učí nikoli z vlastního zájmu, ale pod vlivem vnějších motivačních činitelů. Je zřejmé, že vnější motivace v učení má nižší hodnotu jako motivace vnitřní.
Ve škole se učí žáci často pod vlivem vnější motivace, která často vede k situaci, kdy učivo, které se třeba naučit, je velmi neoblíbené, a tak se stává, že navodí frustrující bariéru. Při překonávání frustrující bariéry příjemný zážitek nevzniká ze samotného procesu učení, ale z dosaženého cíle. V tomto případě se nejednou stává, že ,,chytrý" žák podruhé obejde samotný proces učení a snaží se dosáhnout vytyčeného cíle podváděním, opisováním nebo jinými problematickými formami chování.
Navzdory vyšší hodnotě vnitřní motivace nemůžeme v učení zanedbat ani motivaci vnější. Tuto má v rukou učitel. U většiny žáků lze dosáhnout, aby potřeba učit se vznikla pod vlivem vnitřní motivace, jsou však žáci, u kterých se třeba snažit pomocí vnější motivace. Vnější motivace se může proměnit na vnitřní.

Zvnitřnění vnější motivace předpokládá jisté podmínky:

1. Vývojové zvláštnosti žáků: Motivace a vývojové zvláštnosti musí být harmonizovány. Pokud je úloha nad síly žáka, pokud je cíl příliš vzdálený, vnější motivace se nezažije.

2. Minulá zkušenost: Učení je nejvíce ovlivňováno předchozími zkušenostmi, bez jejího respektování nelze motivovat žáka do dalšího učení.

3. Seberealizace: Bez respektování touhy seberealizace není možné žáka motivovat do dalšího učení.

4. Aspirační úroveň: Rozumíme pod ní to, co jedinec očekává v učení v oblasti svých úspěchů.

5. Zájmy: Poznání zájmů žáka poskytuje významné prostředky pro motivaci. Žáci jsou více motivováni do učení v těch předmětech, o které mají zájem.

6. Znalost výsledků výkonu v učení: Pokud žáci znají dosaženou úroveň v učení, stává se tato znalost silným motivačním faktorem pro další etapy učení.

7. Stanovení cílů: Přesné a jasné dílčí cíle, které se snaží žák dosáhnout, se stávají silnou motivací.

8. Tendence dokončit úkol: Při řešení úlohy vzniká v osobnosti,, napjatý systém ", který je zaměřen na dosažení daného cíle. Když se cíle dosáhne, napětí se uvolní.

9. Odměna a trest: Odměnu považujeme za pozitivní a trest za negativní motivaci.

10. Úspěch a neúspěch: Zážitek úspěchu v učení motivuje žáka přežít pocit úspěchu, a proto vynakládá větší úsilí v učení.