Jak se mají užívat léky?

Jak se mají užívat léky?Před jídlem nebo po jídle? Ráno nebo večer? Zapít vodou nebo ovocnou šťávou? Při užívání léků je důležité všechno. Nejdůležitější je však respektovat rady lékaře či lékárníka. I na první pohled banální rada může znehodnotit léčbu. Dva z pěti pacientů, jimž byl předepsán lék, jej užívají nesprávně nebo ho neberou vůbec.

Důvody

Důvodů je několik - nesprávné pochopení pokynů lékaře, strach z nežádoucích účinků, přechodné zlepšení zdravotního stavu a pocit, že lék už není třeba.

Ještě větším neduhem je vzájemné doporučení či půjčování si léků mezi pacienty. Noční můra mnoha lékařů je věta: ,,Pane doktore, mé sousedce na totéž zabral tamten lék, tak proč mně dáváte lék jiný?! I já chci tamten! "Těžko se jim vysvětluje, že přípravek může v každém organismu účinkovat jinak. Co pomůže jednomu, druhému může řádně uškodit. Zatímco u jednoho lék proti alergii okamžitě zabere, druhý z něj může dostat alergický šok. A tam už jde o život.

Nebojte se ptát

Mnozí pacienti dělají počáteční chybu v tom, že se nezeptají lékaře, jak mají lék užívat, případně se bojí přiznat, že ne zcela pochopili jeho pokyny. Jako nejčastější příčinu nesprávného užívání léků se uvádí právě nedostatek informací. Pacienti se bojí zeptat, protože lékař je zaneprázdněn, případně mají strach, že si o nich lékař bude myslet, že jsou hloupí, když se ptají na ,,samozřejmé" věci.

Co byste tedy měli vědět po odchodu z ambulance?

Jaký lék užíváte, jak často jej máte užívat, jakou dávku a jak dlouho. Případně zda můžete čekat nežádoucí účinky, jaké jiné léky nebo potraviny máte při jejich užívání vynechat. Pak už stačí pokyny lékaře dodržovat.

Pokud tedy lékař řekne, že přípravek užívat nalačno nebo naopak až po jídle, neříká to jen tak. Naopak jiné by se měly brát během jídla nebo po jídle, aby nedráždily žaludek. Při užívání některých léků je důležitá i strava. Některá léčiva by se neměla kombinovat s mléčnými výrobky, například některá starší antibiotika, ovocné šťávy zase rozkládají některé antibakterika v žaludku a tím snižují jejich účinnost.

Při užívání jakéhokoli léku je nevhodný grepový džus a i samotný grep. Obsahuje totiž látku zpomalující enzym, který metabolizuje lék, a ten se začne v organismu hromadit. V minulosti došlo v některých případech dokonce i k zástavě srdce. Co se týče alkoholu, lékaři doporučují nekombinovat ho s žádnými léky. Pacienti užívající některá konkrétní léčiva zase nemají chodit na slunce.

Rizikové skupiny a léky

Specifickou kapitolou v užívání léků jsou děti. Společně se starými lidmi, těhotnými a kojícími ženami a pacienty s poškozenou funkcí jater a ledvin patří do rizikové skupiny. V první řadě si je třeba pamatovat, že dítě není zmenšený dospělý člověk, ale může se lišit od dospělého v schopnosti metabolizovat léky, a proto i účinek může být odlišný. Proto nikdy nepodávejte dítěti lék, který je určen dospělým, například snížením dávky o polovinu, dokud se předtím neporadíte s lékařem. Lékaři také nedoporučují rodičům, aby před dětmi předstírali, že léky jsou bonbóny.

Pokud podáváte dítěti volně prodejný lék, dodržujte přesně pokyny doporučené lékárníkem či napsané na příbalovém letáku.

Opatrné by měly být i těhotné ženy. Léky, které užívá matka, mohou projít přes placentu a dostat se až do krevního oběhu plodu. Nejrizikovější jsou první tři měsíce těhotenství, kdy mohou léky ovlivnit vývoj plodu a dokonce vést až k vrozeným deformacím či znetvoření orgánů. Ve druhém trimestru mohou léky ovlivnit růst plodu, což zase ovlivňuje porodní váhu. V posledních třech měsících mohou léky ovlivnit samotný porod - ať už vyvolat předčasný nebo opožděný.

V každém případě každá žena, která je těhotná, nebo se chystá otěhotnět, měla by o tom lékaři říct předtím, než jí předepíše lék. Až lékař rozhodne, zda a jaké léky ženě předepíše. Léky, které užívá matka, se mohou dostat do těla už i narozeného dítěte, a to přes mateřské mléko. Do těla dítěte se sice nedostanou ve velkém množství, ale přece jsou léky, které mohou vyvolat nežádoucí účinky, jako například antibiotika nebo sedativa.

Co se týče starých lidí, ty zase při braní léků zrazují játra i ledviny. Tyto orgány jsou totiž již méně výkonné při přeměně a vylučování léčiv. Proto se v některých případech u starších lidí při normální dávce projeví nežádoucí účinek a poloviční dávka může být dostatečná k vyvolání terapeutického účinku bez nežádoucích účinků

Staří lidé často užívají více léků najednou, a to může vyvolávat jejich vzájemné nežádoucí působení. Starším pacientům se také často stává, že zapomenou, zda lék v ten den už užili, nebo ne, a tak vezmou dvojitou dávku. V takovém případě může pomoci dávkovač léků

Volně prodejné léky

Pokud nachlazení, kašel či průjem netrvají příliš dlouho, dají se zvládnout i bez lékaře, volně dostupnými léky. Tehdy může lékaře zastoupit lékárník a pacientovi může poradit. Kromě dávkování léků by měl pacienta upozornit i na to, že pokud příznaky přetrvávají déle, měl by navštívit lékaře. Důležité je lékárníkovi oznámit i případné užívání jiných léků.

I při volně prodejných lécích však platí - dodržovat pokyny lékárníka a letáku. Pokud nám například v lékárně namíchají kapky do nosu proti rýmě s tím, že musí být skladovány v chladničce a užívat je lze jen sedm dní od rozdělání, tak to platí. Skladovat takovéto léky je zbytečné - po dvou měsících už nebudou účinné. Omezenou spotřebu mají i oční kapky, které by se měly použít do měsíce po otevření.

Lékárnice také radí opatrnost u bylinkových čajů, vitamínů a doplňcích výživy. I těmi se dá předávkovat, člověk by je neměl užívat bez omezení delší dobu. Hříchem pacientů je užívání více léků se stejnou účinnou látkou najednou. Důvod? Reklama. A tak se stane, že pacient užívá Paralen na chřipku a Coldrex na teplotu, přitom mají oba stejný účinek. Proto by se měli pacienti v lékárně ptát především na účinnou látku přípravku, který si kupují.