Do kompostu dáváme veškerý organický odpad ze zahrady a domácnosti, například listy, trávu, větve, plevel bez semen, zbytky ovoce, zeleniny, bramborové slupky, dřevěný popel a v malém množství i obaly z recyklovaného papíru.
Pokud přidáváme celé rostliny, dbáme na to, aby neobsahovaly odkvetlá soukvětí se semeny. Do kompostu nepatří ani chorobami napadené části rostlin. Nikdy spolu nekompostujeme pomalu a rychle se rozkládající materiál. Čili nemícháme například dřevo s papírem.
Postupným rozkladem organických zbytků rostlin. Rozklad můžeme i urychlit, pokud kompostovaný materiál promícháme s hnojem nebo starým kompostem. Zajistíme tak rovnoměrné rozšíření užitečných mikroorganismů po celém kompostoviště. V důsledku jejich činnosti vzniká uvnitř rozkládající se masy teplo.
Pokud jsme rozkládající se masu důsledně zalévaly, kompost získáme ještě v témže roce, jak jsme ho zakládali. Necháme ho však ještě vyzrát a použijeme až v následujícím roce. Ještě kvalitnější bude po dvou letech. Konečný produkt by měl mít jednotnou strukturu, měl by být snadno rozpadán a s vůní zahradní zeminy.
Jeho výhodou je, že půdu ním nikdy nepřehnojíme. Kompost využijeme zejména při pěstování ovocných a okrasných rostlin, révy, plodové zeleniny či brambor. Protože obsahuje malé množství okamžitě dostupných živin, zejména dusíku, před zapracováním do půdy ho smícháme s hnojivem. Do půdy ho můžeme zapracovat na podzim nebo na jaře. Kompostem dodáváme do půdy humus, organické látky a půdní mikroorganismy.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.