Jak kompostovat?

Datum článku: 19. 10. 2011

Lidově se tomu říká zabít dvě mouchy jednou ranou. Zbavíte se odpadu ze zahrady a založíte kompost, který zase o rok o takovém čase opravdu oceníte. Pokud nevíte, jak na to, zde jsou odpovědi na pět nejčastějších otázek týkajících se kompostování.

Co patří do kompostu?

Do kompostu dáváme veškerý organický odpad ze zahrady a domácnosti, například listy, trávu, větve, plevel bez semen, zbytky ovoce, zeleniny, bramborové slupky, dřevěný popel a v malém množství i obaly z recyklovaného papíru.

Co nepatří do kompostu?

Pokud přidáváme celé rostliny, dbáme na to, aby neobsahovaly odkvetlá soukvětí se semeny. Do kompostu nepatří ani chorobami napadené části rostlin. Nikdy spolu nekompostujeme pomalu a rychle se rozkládající materiál. Čili nemícháme například dřevo s papírem.

Jak vzniká kompost?

Postupným rozkladem organických zbytků rostlin. Rozklad můžeme i urychlit, pokud kompostovaný materiál promícháme s hnojem nebo starým kompostem. Zajistíme tak rovnoměrné rozšíření užitečných mikroorganismů po celém kompostoviště. V důsledku jejich činnosti vzniká uvnitř rozkládající se masy teplo.

Kdy můžeme kompost použít?

Pokud jsme rozkládající se masu důsledně  zalévaly, kompost získáme ještě v témže roce, jak jsme ho zakládali. Necháme ho však ještě vyzrát a použijeme až v následujícím roce. Ještě kvalitnější bude po dvou letech. Konečný produkt by měl mít jednotnou strukturu, měl by být snadno rozpadán a s vůní zahradní zeminy.

Kde kompost uplatníme?

Jeho výhodou je, že půdu ním nikdy nepřehnojíme. Kompost využijeme zejména při pěstování ovocných a okrasných rostlin, révy, plodové zeleniny či brambor. Protože obsahuje malé množství okamžitě dostupných živin, zejména dusíku, před zapracováním do půdy ho smícháme s hnojivem. Do půdy ho můžeme zapracovat na podzim nebo na jaře. Kompostem dodáváme do půdy humus, organické látky a půdní mikroorganismy.

Autor: Martina Dvořáková